Po třech letech opět Itálie – zastavení třetí

V náhledu: utkání proti Moskytům z městečka Muggiò. Foto Lukáš Wimmer

Burago Di Molgora a Vimercate 7. května 2022 (Foto Lukáš Wimmer, autor a fcb Pirátů) – Budíček byl v 7:30 hod., abychom se nasnídali a včas stihli přípravu na zahájení turnaje. Do banketky, byli jsme v ní sami, portugalští ragbisté již posnídali, jsme si přinesli to, co si každý dle chuti vybral ze „švédského stolu“. Nejvíce si naši hráči brali lívance s nutelou, s různými džemy nebo s medem. K pití byl čaj, tři druhy ovocných šťáv nebo mléko. Jinak zde bylo několik druhů sýrů, salámů včetně šunky, vaječina, osmažená slanina, párečky, několik druhů chleba a také nějaké buchty.

Po snídani jsme si připravili všechny věci ke hře a nějaké oblečení, protože předpověď stále ukazovala přeháňky. Trvalo nám to trochu déle, než jsme předpokládali, protože některým (nejen dětem) ta příprava trvala déle. Přesto jsme díky řidiči Vláďovi dorazili na hřiště Pirátů včas, takže jsme stihli slavnostní nástup všech družstev. Bylo to velkolepé, družstva z ciziny měla svého vlajkonoše se státní vlajkou a po nástupu všech družstev živá hudba zahrála hymny států, které měly na turnaji zastoupení. Naše hymna se hrála jako první a my - hlavně dospělí - jsme ji zpívali. Italská hymna se hrála samozřejmě jako poslední a po ní byly vypuštěny balónky, které měly barvy italské státní vlajky zelenou, bílou a červenou.

Naše výprava s vlajkami RC Havířov a státní vlajkou České republiky při slavnostním nástupu.

Od 10 hodin začal oficiálně turnaj pro kategorie U7, U9, U11 a U13. Hrálo se na pěti hřištích a naše kategorie U9 měla k dispozici 2 hřiště. V kategorii U9 bylo přihlášeno celkem 10 družstev, která byla rozdělena do dvou skupin. Jednotlivá utkání se hrála na 1 krát 6 minut s 6 hráči na hřišti a libovolným střídáním. V úplně prvním utkání turnaje jsme nastoupili proti domácímu týmu Pirátů a nevěděli jsme, co od soupeře můžeme čekat. Naše družstvo jsme rozdělili na dvě šestice pokud možno stejně silné, abychom mohli střídat celé šestice. Ze začátku se naše družstvo rozkoukávalo, ale pak zabralo a střídáním jsme drželi údernou sílu na stejné úrovni a po dobrém výkonu jsme vyhráli v poměru 4:1.

Naše družstvo při nástupu před prvním utkáním. Zleva: Kryštof (C), Viki, Vašek, Thory, David, Sebík, Adrian, Jarda, Dominik, Sandra, Andrej a Tadek.

Zpočátku domácí Piráti byli aktivnější, ale nakonec jsme je porazili

Další soupeře ze skupiny jsme si již mohli prohlédnout a zjistili jsme, že dvě družstva jsou opravdu silná. I když jsme si z oficiálních stránek turnaje stáhli údaje o rozlosování a časech jednotlivých utkání, nakonec vše bylo jinak. K druhému utkání jsme nastoupili proti Moskytům z nedalekého městečka Muggiò, se kterými jsme měli podle rozlosování hrát poslední utkání ve skupině. Celé družstvo hrálo opět velmi zodpovědně a dokonce jsme dvakrát vedli, ale v poslední minutě jsme neuhlídali soupeřova nejrychlejšího kluka, který položením vyrovnal na konečných 2:2. Přesto to podle mne byl velmi dobrý výsledek a hlavně po velmi dobré hře.

S Moskyty se tvrdě se bojovalo o každý míč 

Ke třetímu utkání jsme nastoupili proti dalšímu lombardskému týmu z městečka Romano, se kterým jsme podle rozpisu měli hrát druhé utkání ve skupině. Sice jsme zvítězili 3:0, ale hra byla bez jiskry, každý chtěl sám rozhodnout utkání, což v žádném kolektivním sportu prostě nejde. I když jsme hráčům vysvětlili, že jako kolektiv jsou o mnoho silnější než silní jedinci, kteří bojují osamoceně.

Proti družstvu z Romana muselo naše družstvo hrát ve žlutých rozlišovacích 

V posledním utkání naše družstvo narazilo na neporažený tým z Florencie (Florentia Rugby), který nám ukázal, jak se ragby hraje. Soupeř nám naložil 7 položení a nás nepustil prakticky k ničemu. Hrál rychle, rychle vybíhal do obrany, dobře skládal a dobře a přesně si přihrával. Prosadil si, že toto utkání se bude hrát s pěti hráči v poli, což jim vyhovovalo, protože měli více místa pro svoji rychlou hru. Byli prostě o hodně lepší.

Jeden ze „smrtících“ útoků malých Florenťanů

V polední přestávce jsme si odpočinuli a pochutnali na penne rigate, což je známé „potrubí,“ tedy šikmo seříznuté těstovinové trubičky s rajčatovou omáčkou a mletým masem a posypané nastrouhaným sýrem. Ty naše s přídomkem rigate jsou s rýhami, penne s hladkým povrchem jsou „penne lisce.“ Všem toto italské jídlo chutnalo. Někdo tyto těstoviny nazval pasta a měl pravdu, je to italský výraz pro těstoviny obecně.

Po obědě byla oddechová pauza, družstva kategorií do U9 již nehrála další utkání o konečné pořadí, což nám bylo velmi líto. Nadstavbu hrály kategorie U11 a U13. Naši hráči měli volno a bavili se různě, někteří běhali s míčem, jiní spolu zápasili, kdo je silnější, někteří šli utrácet za ragbyové předměty nebo za různé věci, které byly vystaveny v několika „neragbyových“ stáncích. Když se už zdálo, že se z družstva stalo stádo nezkrotné zvěře, vymysleli jsme pro ně soutěže v dovednosti, rychlosti a kontrolu ragbyového míče. To se všem líbilo a tak jsme připravili překážkovou dráhu a soutěžilo se na rychlost se správným provedením všech úkolů. První kolo ukázalo, kdo je rychlý a kdo je rychlejší. Nejlepší čas byl 17,65 vteřin a nejhorší 25,87 vteřin. Ve druhém kole se zlepšili prakticky všichni, nejlepší čas byl 15,65 vteřin a nejhorší 21,70 vteřin.

Závodilo se ve dvojicích, takže se všichni snažili o co nejlepší výsledek  

Společná fotka s časoměřičkou Klárou

Samozřejmě jsme také sledovali některá utkání vyšších kategorií, ve kterých některá družstva předváděla opravdu pěkné ragby. Hlavně mne zaujala družstva z Florentia Rugby z Florencie, která hrála opravdu organizované ragby. Podle mého odhadu obě družstva Florentie Rugby v těchto dvou kategorií hrála finálová utkání a družstvo U11 ve finále vyhrálo.

Po skončení posledního utkání bylo připraveno slavnostní ukončení sobotního turnaje s předáváním trofejí za účast a všichni hráči si odnesli medaile jako upomínku na tento turnaj. Ceny předal president ragbyového klubu Pirati Rugby, pan Hook.

President Pirátů „kapitán“ Hook při závěrečném vyhodnocení

Naše družstvo při přebírání trofeje a medailí

Nakonec se družstvo – myslím, že celkem úspěšné – nechalo se svými trenéry a samozřejmě s medailemi vyfotit. S našimi hostiteli jsme se rozloučili s tím, že nezůstaneme na neděli, kdy se má konat turnaj kategorie U15 a následně utkání Old Boys, protože máme pro děti na nedělní zpáteční cestu připraven zábavný program.

Družstvo RC Havířov – Nahoře zleva: Adrian, Tadek, Sebastián, Kryštof, Viki a Jarda, vzadu pak trenéři Radek a Klára. Dole zleva: Thory, David, Andrej, Sandra, Dominik a Vašek,

K večeru jsme se s řidiči domluvili na odvozu na hotel s tím, že se ještě cestou ve Vimercate stavíme na večeři. Po cestě jsme měli vytipovanou rodinnou Pizzerii. Byla malá, že jsme se do ní tak, tak vešli, ale zato jsme viděli, jak se taková pizza peče v peci. Trochu jsme otce se synem zaměstnali naší objednávkou asi 10 pizz, ale oni to zvládli i při vyřizování běžných zakázek, které většinou rozváželi zákazníkům. Pizzy byly velmi chutné a dosti velké, takže několik kousků jsme si nechali zabalit na cestu do hotelu. Dospělí si bláhově mysleli, že děti budou znavené a bude na hotelu klid. Nakonec se však všichni uklidnili a celkem brzo se šlo spát, protože příští den jsme chtěli odjet brzy po snídani.