Kronika

Zleva: prezident ČSRU David Frydrych, trenér a funkcionář Pavel Indrák, Ing. Juraj Horváth - prezident oddílu ragby TJ Slavia Havířov 1981-82, spoluzakladatel oddílu, trenér a funkcionář Karel Gaman, Ing Radomír Kloda - sportovní ředitel klubu, trenér a funkcionář, trenérka a vedoucí družstva žen Karolina Filsáková, dlouholetý trenér mládeže Ladislav Kozubík, zasloužilý trenér Vojtěch Hanzl, položil základ úspěchů kadetů a juniorů z devadesátých let, Jan Kozubík - dlouholetý trenér a funkcionář, Ing. Roman Čmiel - současný předseda klubu a bývalý reprezentan

INTERMEZZO

PROČ UŽ NEJSME ODDÍL RAGBY TJ SLAVIA HAVÍŘOV

Do roku 1990 byla TJ Slavia Havířov se svými třinácti oddíly a odbory a téměř 4 tisíci členy největší tělovýchovnou jednotou v okrese Karviná a měla vyrovnaný, ne-li přebytkový rozpočet. TJ v letech 1978 až 1991 vedl z pozice vedoucího tajemníka Karel Gaman a ve fukci dobrovolného předsedy od roku 1981 deset let Ing. Vlastimil Reich. Poté, co v roce 1991 z vedení TJ odstoupili, když se začali věnovat podnikání, převzala vedení parta lidí, kteří postupně začali TJ různými způsoby přivádět na buben. Tehdejší rada oddílů vedená ředitelem TJ Ing.Staňkem (oddíl jachtingu) odsouhlasila ručení na půjčku jedné havířovské firmě, která však půjčku po jisté době přestala splácet. V roce 1995 Ing.Staněk odstoupil a nastoupil v konkurzu vybraný Ing. Štrouf. Ten si okamžitě prosadil změnou stanov, které takto oddíly schválily, aby se rada oddílů zabývala čistě sportovními aktivitami a ostatní organizační a ekonomické záležitosti řídilo "nezávislé prezidium" s ředitelem v čele. Jednotu de facto ovládla skupina lidí, kteří měli dost možná představu, že TJ přemění ve společnost s ručením omezeným a získají absolutní vládu nad majetkem i pozemky. V tehdejším prezidiu byli primátor JUDr. Pohl, Ing.Podstavka (gen.ředitel firmy INEQ Group), Josef Grochol (ředitel filiálky Minolta CS) a jediný zástupce oddílů JUDr. Cop (košíková).

V roce 1996 začal seriál valných hromad, které nikdy neprojednaly a neschválily hospodářskou zprávu, protože ta nikdy nebyla k dispozici. Pokus odvolat ředitele Štroufa skončil naopak upevněním jeho pozice, neboť ho některé oddíly a odbory podpořily, když hrozbu konkurzu za nesplácení vysokého dluhu, poté, co banka marně začala vymáhat dluh včetně úroků za firmu, která mezitím převedla majetek na jiné subjekty a zanikla, svedl na "ty neschopné amatéry" z rady oddílů a prohlásil, že o odborných záležitostech amatéři nesmějí rozhodovat. Přitom měl sám největší zodpovědnost za to, že nepodal návrh soudu na předběžné opatření, které by firmě zabránilo manipulovat se svým majetkem.

Valné hromady pokračovaly od října 1996 přes rok 1997 (konaly se v dubnu, květnu, září a v listopadu). Na žádné z nich nebyla podána zpráva o hospodaření, údajně byly všechny doklady omylem vymazány z počítače. Že TJ byla povinná vést i "papírové" účetnictví, některým delegátům oddílů a odborů jaksi nevadilo. Na všech VH od říjnové v roce 1996 byli zástupci oddílu ragby těmi, kdož iniciovali požadavek svolání další VH a předložení řádné zprávy o hospodaření a revizní zprávy. Zářijová valná hromada přinesla překvapení: návrh na převod veškerého majetku TJ v hodnotě 50 milionů korun na město Havířov za převzetí pětimilionového dluhu TJ. S tím, zvláště pak se ztrátou vlastníma rukama vybudouvaného hřiště, se ragbisté rozhodně nemohli smířit. Prostě a jednoduše valná hromada se usnesla svolat další VH na listopad 1997. Listopadová VH, na které už chtělo prezidium a ředitel Štrouf po schválení převodu majetku na město odstoupit, neměla potřebnou většinu a tak se bez usnesení rozpustila. V lednu 1998 musela být svolána další VH.

Tu si však funkcionáři důkladně pojistili, ředitel Štrouf svolal zástupce loyálních oddílů a odborů mimo ragby, judo a šachy - judisté a šachisté podporovali návrhy oddílu ragby - a sdělil jim, že pokud smlouva s městem o převodu majetku nebude schválena, město od svého záměru odstoupí. Vyzval oddíly, aby eliminovaly hned na začátku VH delegáty oddílů ragby, juda a šachu, aby bylo na VH dosaženo potřebné většiny hlasů pro převod majetku na město. 20. ledna 1998 vystoupila hned na úvod VH delegátka oddílu košíkové JUDr. Severová a přednesla návrh na vyloučení delegátů oddílů ragby a juda - bez jakéhokoliv zdůvodnění - s okamžitou platností. Návrh byl schvále 34 hlasy delegátů oddílů jógy, košíkové, lyžování, moderní gymnastiky, plavání, sportovní gymnastiky, zdravotní tělovýchovy a ASPV (Asociace sportu pro všechny). Převod majetku pak byl schválen a zajímavé je, že v usnesení z této valné hromady není o aktu převodu ani zmínka!

Za těchto okolností už pro ragbisty bylo nemožné v TJ setrvávat a okamžitě přešli do RC Havířov, který byl z iniciativy Ing.Vlastimila Reicha ustaven 18.2.1997 a jehož prvním předsedou byl zvolen Karel Gaman. Slučovací valná hromada proběhla 27.února 1998.

Zajímavý osud pak měla samotná TJ Slavia Havířov, jednak postupně "odumíraly" původní oddíly, jednak noví funkcionáři zjistili, že za vlády "nezávislého prezidia" pod vedením ředitele Štroufa jednota ručila za další půčku ve výši jeden a půl milionů korun a půjčka rovněž nebyla splácena. Tu poučení funkcionáři sáhli k radikálnímu kroku, zbavili jednotu zodpovědnosti tím, že ustavili nový právní subjekt pod názvem Slavia Havířov a oddíly přešly do nové TJ. Dnes už není ani stopy po kdysi slavné TJ, rozpadla se a ukončila činnost po dvou tunelech, kdy atletický stadion a sběrna Sazky skončily v soukromých rukou, v roce 2015.

Dnes už z původních sportovních oddílů a odborů TJ Slavia Havířov většina neexistuje. Zůstaly jen oddíly, které z TJ včas odešly - atletika a jachting, nebo byly "odejíty" - ragby a judo. Všechny ostatní, kromě moderní gymnastiky, zanikly.

Zatímco osmdesátá léta představovala jednu z nejúspěšnějších dekád mužského ragby v klubu, ta následující patřila mládeži. V dekádě s číslem 80 dospěl do „zralého“ věku, vyzrál i tým mužů a dosáhl úspěchu v podobě bronzových medailí v 1. lize, ale bylo to také desetiletí, s jejímž koncem končila aktivní činnost celá řada hráčů. Nahradili je mladíci, kteří do týmu mužů vstupovali s pocitem, že nejvyšší soutěž je tu napořád, takže není o co usilovat! Hluboce se mýlili, a když v roce 1991 neuspěli v baráži o udržení 1. ligy s Olomoucí, začali se pomalu vytrácet, protože nějakou 2. ligu přece hrát nebudou! Temnou dekádu družstva mužů, kterou tím otevřeli, ukončila až nová úspěšná garnitura mladíků po deseti druholigových letech v roce 2001 postupem do extraligy. Z tohoto období bohužel není dostatek dokumentačního materiálu, proto více písmem.

90. léta

Devadesátá léta několika větami

Po celá devadesátá léta se oddílová mládežnická družstva zúčastňují turnajů v blízké Bytomi v Polsku. Prakticky každý hráč mládežnických družstev tam byl nejméně dvakrát i vícekrát.
Oddíl a klub organizuje Poháru míru, turnaj, který vznikl v roce 1952 a každý rok v srpnu ho pořádal jiný moravský klub. Jeho organizaci převzal Havířov v roce 1982 poté, co jiné oddíly neměly zájem ho pořádat.
Během desetiletky 1991 – 2000 oddíl uspořádal čtyři mezistátní zápasy juniorů a kadetů Československo (1991) a později ČSFR (1992) a Česko (1994 a 1995) vs. Polsko.
Lukáš Rapant coby junior startuje v roce 2000 s Martinem Dudou za tým České republiky na mistrovství světa juniorů v ragby ve Francii.
1999 - mladší žáci podruhé na turnaji v Cannes.
Po reorganizaci a přejmenování soutěží hrají muži znovu 1. ligu, ale není to nejvyšší soutěž, ta se nyní jmenuje extraliga.
Rozvíjí se školní ragby (snímek dole z turnaje školních kroužků) i veteránské ragby (na snímku dole veteráni na turnaji o Šišku tlačenky ve Vyškově)

2000

Sinusoida výkonnosti mužského ragby v klubu se začíná zvedat, po desetiletí, kdy jsme v moravské 1. respektive 2.lize obsazovali spíše spodní příčky a zápasy sotva sehrávali (viz tabulka 2.ligy 1997/1998), přicházejí lepší časy, v roce 2000 muži nastartovali cestu za lepšími výkony a lepšími časy a postoupili po vítězství v 1.lize do extraligy (viz tabulka 1.ligy). Největší měrou k tomu přispěli mladí hráči mistři republiky kadetů a juniorů z 90.let a jejich následovníci, kteří přiváželi z přeborů mládeže stříbrné a bronzové medaile. Na snímku níže jeden z mistrů republiky Pavel Indrák v prvoligovém utkání s Olomoucí.

1998

Zbytek oddílu přechází z TJ Slavia do RC Havířov, když před zahájením valné hromady TJ Slavia delegáti ostatních oddílů odhlasovali, že delegátům oddílu ragby odeberou hlasovací právo. Důvodem bylo, že naši delegáti se dožadovali předložení zprávy o hospodaření TJ, kterou zodpovědní funkcionáři TJ nebyli ochotni předložit už na předchozí řádné a dvou dalších mimořádných valných hromadách. Od roku 1998 se tedy píše nová historie ragby v Havířově. Prezidentem RC Havířov je zvolen Karel Gaman.
Mladší žáci jeli společně s Vyškovem na turné do Francie, hráli na turnaji v Cannes-Mandelieu jako RC Vyškov. Na snímku dole je uprostřed skupiny mladších žáků v triku adidas dnešní kapitán týmu mužů a reprezentant Lukáš Macháček, už tehdy byl šéf ...

1997

Pro naprosto nemožnou atmosféru v mateřské TJ Slavia Havířov, ve které se za pomoci některých oddílů (plavání, košíková) chopila moci velmi zvláštní individua z politické a podnikatelské sféry, která vyloučila z rozhodování sportovní funkcionáře tělovýchovné jednoty s cílem jednotu zprivatizovat, vytvořit společnost s ručením omezeným a hlavně získat pozemky (možná, že kdyby se jim to bylo povedlo, bylo by tu dnes místo sportovního areálu nákupní centrum), přechází část členů do samostatného sportovního klubu RC Havířov, jehož prvním předsedou je Vlastimil Reich.

1992

Učitel Vojtěch Hanzl, který v bývalém Domě pionýrů a mládeže (po roce 1990 Městský dům dětí a mládeže) vychoval v žákovském družstvu základ kádru budoucích úspěšných kadetů a juniorů a také budoucího úspěšného týmu mužů, v MDDM s kroužkem končí, kroužek přešel do oddílu ragby. MDDM už neměl dostatek financí na krytí soutěží.
Kadeti, avšak v rámci společenství s dalšími kluby, byli na turné v Anglii a byli hosty partnerského města Harlow a tamních Rams, se kterými se utkali s neznámým výsledkem (výsledky organizátoři turné nezaznamenávali).

Historický rok 1988

3.místo v 1. lize - dosud nejúspěšnější umístění v historii klubu i kraje
3. místo juniorů ve finále přeboru republiky v Havířově - první medaile dorostenců
turné juniorů do Belgie a Anglie – Visé, Harlow, Hertford
turné B týmu do Francie – Angoulême, Verdun

Závěr roku 1988 - sezóna 1988-1989 nezačala špatně

Porazili jsme Gottwaldov 10:3, prohráli s Pragou 6:13, porazili Duklu Přelouč 12:3, Říčany 10:3, prohráli se Zbrojovkou Brno 4:15, porazili Spartu 10:9, remízovali s Tatrou Smíchov 0:0, prohráli s Vyškovem 3:21 a porazili L.I.Brno 24:12. Bilance podzimní sezóny: 5-1-3

Turné do Francie

V září 1988 se do Francie vypravil druhý tým. Po trese Havířov - Stuttgart - Strasbourg - Verdun - Orléans - Blois - Amboise - Angoulême - Royan (koupání v Atlantiku) - Cognac (návštěva palírny Hennessy) - Rouillac - Paříž - Versailles - Reims - Verdun - Luxembourg - Heidelberg - Norimberk - Havířov. Hráli jsme v Angoulemu a vyhráli 16:9 a miniturnaj ve Verdunu s SA Verdun 7:0 a RC Vincennes 7:0. Pozoruhodnost: v palírně Hennessy jsme si mohli podržet láhev koňaku v ceně luxusního auta.

Velikonoční turnaj

Velikonoční turnaj je fenomén, který už možná vypadl z povědomí i nejstarších členů klubu, přitom je to stále živý jev. Pořádáme ho totiž vždy, pokud ve velikonočním období do Havířova zavítá nějaký zahraniční mládežnický tým, v tu ránu zveme další týmy, třeba ostravu nebo některý polský klub a hraje se. V roce byl velikonoční turnaj pro naše juniory mimořádně úspěšný, vyhráli ho, když porazili Harlow RUFC 14:4 a Filar Bytom 14:3. Snímek z utkání Havířovských mladších dorostenců s Harlow.

Léta 1985 - 1987

Léta po dostavbě hřiště a postupu do 1.ligy byla bohatá na události, tým mužů úspěšně zvládl nebezpečí, které hrozí všem nováčkům - tedy že se nedokáže udržet v soutěži a hned vypadne, muži hned v prvním roce obsadili 5.místo. Pokračovaly zájezdy do zahraničí, pustili jsme se do stavby rozhlasové kabiny a bufetu na tribuně. Po letech stavby hřiště, kdy na to v podstatě nebyl čas, jsme se zase začali řádně věnovat mládeži. Oddíl nadále žil aktivním společenským životem.

Bohatý rok 1984

Rok byl mimořádně bohatý na události, které stojí za připomenutí, vždyť to byl rok, ve kterém se po třech neúspěšných pokusech konečně postoupilo do 1.ligy. Kromě toho jsme vyhráli 29. ročník tehdy velmi prestižního turnaje Pohár míru, který byl založen v roce 1952 z podnětu zlínských funkcionářů Karla France a Jiřího Kotlového. Oddíl byl na zájezdu v Jugoslávii, klubové týmy sehrály osm mezinárodních utkání a oddíl 13.října organizoval utkání ME FIRA sk.B Československo - Polsko, ve kterém 1300 diváků vidělo výhru československého týmu 4:3. Mužstvo dosáhlo na první vítězství v 1.lize - porazilo spartu 16:0 a Duklu Přelouč 8:3.

Vítězné družstvo kvalifikace o postup do 1.ligy - není to snímek z pražské kvalifikace, ale na snímku z Poháru míru je většina hráčů, kteří se zasloužili o postup do 1.ligy. Horní řada zleva: Radomil Fric, Jan Barvenčík, petr Puščizna, Zdeněk Zatloukal, Matěj Bielský (C), Jan Hájek, Ladislav Potužák, Jiří Fuglíček, Radomír Kloda (hrající trenér), Karel Šenkýř, Ladislav Kozubík, Karel Gaman (vedoucí družstva), Jaroslav Voráč (fyzio a masér). Dolní řada zleva: Miroslav Potužák, Jiří Hanák, Roman Čmiel, Petr Franek, Jiří Heczko, Jan Kozubík, Boris Nevrlý a Aleš Hanák. Na snímku nejsou Kostas Theodosis, Antonín Hochman, Zdeněk Rek, Karel Štencl, Petr Kadura, Roman Kmoch a Pavel Novák.

Dva roky po sobě muži usilovali o postup do nejvyšší soutěže - 1.ligy - ale naráželi na nedostatek zkušeností z těžkých utkání a také na nevyrovnaný kádr. Přesto všichni věřili, že do třetice ... Zvláště když se kvalifikace hrála doma na hřišti na jehož vybudování se členové oddílu přes dva roky podíleli intenzivní brigádnickou prací. Slavnostní otevření hřiště předcházelo rozhodujícímu utkání o postup s Lokomotivou Ostrava. Prohráli jsme dvěma trestnými kopy Ivo Mocka proti jednomu Radka Klody 3:6 po poločase 3:0.

S přípravou na stavbu ragbyového hřiště se sice začalo už v roce 1975, ale než se rozhodlo o způsobu financování - nakonec dostala přednost tzv. Akce "Z" - to byly stavby financované z rozpočtu městských a místních národních výborů (dnešní magistráty a obecní úřady). Na takových stavbách byl financován materiál a odborné práce, co se ovšem dalo udělat brigádnicky, udělalo se zdarma - proto Akce Z.

Na stavbě se obvykle nejvíc podílel ten, kdo ji měl užívat, avšak obvykle to byla příležitost, aby si také ostatní odpracovali nějakou tu hodinu, neboť všichni byli hodnoceni podle toho, jak se podíleli na, dnes bychom řekli veřejně prospěšných, aktivitách. Zvláště pak tzv. společenské organizace sdružené v Národní frontě musely vykazovat co nejvíc brigádnických hodin, vysázených stromků, akcí pro děti a mládež atd.atd.

Na stavbě našeho hřiště se podílely i další sportovní oddíly tehdejší tělovýchovné jednoty Slavia Havířov, ostatní společenské organizace - namátkou Svaz žen, Svazarm a další - ale také školy a učiliště.

Členové oddílu ragby se samozřejmě podíleli na pracích nejvíc, tedy podle toho jak kdo, byli i tací, kteří se raději po dobu výstavby v oddílu ani neukázali a dokonce ani nehráli. Od roku 1975, kdy začaly přípravné práce (viz níže snímky z roku 1975) do otevření hřiště v roce 1982, odpracovali přes 18 tisíc brigádnických hodin. A tím práce neskončily, později se vysazovaly stromky, stavěla rozhlasová kabina s bufetem a dělaly se různé dokončovací práce, hlavně terénní úpravy, kosila se tráva, trávník se kropil a dohnojoval, neboť byl zaset do hlušiny - jemné škváry, popílku - která neosahovala žádné živiny.

Na snímku vpravo detail výkopu pro kanalizační sběrnou větev pod dnešním ukazatelem skóre.

Rok 1977

Oddíl vedl pan Ladislav Kozubík starší, "zápas" s nedostatkem funkcionářů jsme řešili dílem angažováním rodičů hráčů, dílem museli do funkcí nastoupit samotní starší hráči. V soutěžích startovala družstva starších žáků, mladšího a staršího dorostu a mužů. Muži po reorganizaci soutěží v roce 1976 hráli národní ligu natolik úspěšně, že zdatně konkurovali ostravské Lokomotivě v souboji o postup do 1.ligy, v posledním jarním utkání prohráli doma 7:10 a byl to první zápas z dlouhé série pokusů o postup. Muži vyjeli do NDR – vyhráli s Emporem Velten 18:0 a s týmem Stahl Leegebruch 12:0. Doma zaznamenali do té doby nejvyšší výhru - 17.5. vyhráli s béčkem Zbrojovky Brno 64:0.

Rok 1976

V jubilejním roce klubu jsme poprvé vyrazili za hranice - nejdříve v dubnu na utkání Poháru FIRA (mistrovství Evropy) Polsko - Francie do Krakova, kde jsme navázali kontakt s představiteli Juvenie Kraków, tu jsme také pozvali na náš červnový turnaj ke klubovému jubileu, v srpnu pak jsme návštěvu Juvenii oplatili, Rzemieślniczy Klub Sportowy Juvenia Kraków slavil 70.výročí a ragbisté Juvenie (ragbyový oddíl ustaven v roce 1973) k výročí uspořádali mezinárodní turnaj. První utkání s klubem ze "Západu," muži vyhráli nad CUS Pisa 24:0 - Rek 8, Kubala 8, Franek 4, M.Potužák 4 (2KP).

Turnaj v Krakově byl pro náš oddíl zahraniční premiérou, vůbec prvním výjezdem k utkání v zahraničí. Pořadatelé kromě Slavie Havířov pozvali Dynamo Potsdam z tehdejší NDR (Německá demokratická republika) a KS Beskid Bielsko-Biała a s tímto týmem souvisí jedna kuriozita: hned po turnaji Bielsko zase zmizelo z ragbyové mapy. Tehdy jsme to nevěděli, a dozvěděli jsme se to až po letech, Bielsko byla jen kamufláž pro Czarne Bytom, kteří tehdy hráli 2.polskou ligu, my jsme v tom roce obsadili v sedmičlenné národní lize 5.místo. Velmi jsme usilovali o revanš, ale dodnes se nám odveta nepovedla.

Prohráli jsme s Juvenií 4:9 (0:9), bodoval Miklica 4, s Beskidem 9:15 (6:0), bodovali M.Potužák 6 (2TK) a Theodosis 3 (TK). Jen Dynamo jsme porazili 30:6 (8:6), body M.Potužák 10, Böhm 8, J.Kozubík 4, Puščizna 4, Theodosis 4.

Červnového (19.6.1976) turnaje k 10.výročí oddílu ragby TJ Slavia Havířov se zúčastnil Motorlet Praha a Juvenia Kraków.

Nad Motorletem jsme vyhráli 25:8 (10:4) body Kloda 7, Polášek 4, prokop 4, J.Kozubík 4, Šenkýř 4, Theodosis 2.

Juvenií jsme porazili 17:4 (13:0) když bodovali Theodosis 6, Rek 4, Prokop 4 a Kloda 3 (DG).

Juvenia pak porazila Motorlet, výsledek jsme nezaznamenali.

Pořadí turnaje k 10.výročí

Slavia Havířov 6
Juvenia Kraków 4
Motorlet Praha 2

Zdalipak někdo uhádne, ze kterého hřiště je snímek nahoře? Odpověď si necháme nakonec. Jak to tedy s našimi domácími hřišti bylo? Měli jsme jich fůru, tím prvním bylo fotbalové hřiště Slovanu Havířov na Šumbarku. Dalším bylo hřiště Sokola Těrlicko, Lokomotivy Ostrava ve Svinově a fotbalové hřiště Baníku Havířov v Prostřední Suché. Na některých z těchto hřišť jsme odehráli třeba jen jedno utkání, například na Baníku. Pak jsme se ještě jednou vrátili na Slovan, zatímco žáci hráli na školním hřišti ZŠ Kollárova. Poté, co jsme byli ze Šumbarku načisto "vyexpedováni," hráli jsme pár zápasů v Soběšovicích a na hřišti Baníku Doubrava v Orlové-Kopaninách a také na hřišti Rudé hvězdy Ostrava, kde po vyhazovu ze Svinova hrála nějakou dobu i ostravská Lokomotiva. Naposledy jsme byli doma na polním hřišti na Zelené ulici v Životicích (snímek dole), kam jsme museli jezdit objednaným autobusem, zatímco jsme používali šatny u tělocvičny na Kollárce. Hřiště už dnes neexistuje, zahrádkáři ho obkličovali, obkličovali, až ho dobyli načisto a nastavěli si na něm chatrče. Až po výstavbě hřiště v současném sportovním areálu, jsme mohli zajásat: "Konečně doma!"

A to hřiště nahoře? Je to hřiště v Těrlicku, na jeho místě dnes stojí Dětský domov a snímek je z utkání dorostu proti mužům Karviné , které jsme prohráli 0:15.

V roce 1970 jsme uspořádali další mezistátní utkání v rámci Evropského poháru národů FIRA Československo - Jugoslávie. Náš národní tým slavil v Havířově další výhru, porazil Jugoslávii 19:13 (11:3). Bodovali Bartoš 6 (2TK), Kourek 4 (2KP), Miřácký 3 (trojka), Hora 3, Hevera 3 - Grubišič 3 (TK). Hrálo se opět na fotbalovém stadionu Baníku Havířov před 400 diváky.

Pravděpodobně nejzdařilejší ragbyový plakát v historii českého ragby vytvořil Osvald Špelina (* 31.8.1926 Praha - † 24.2.1991 Praha) loutkář, malíř, ilustrátor, grafik