Po třech letech opět Itálie – zastavení páté, poslední

V náhledu: Z velké skluzavky zmáčení, ale spokojení, pro všeobecné nadšení si to všichni dali ještě jednou

Seriál z cesty našich mladších žáků na turnaj MinirugbyXNations do lombardského Vimercate dnes končí, loučíme se návštěvou Movielandu, který jsme zmínili na konci čtvrtého pokračování. Poslední odpoledne v neděli 8. května jsme věnovali super zábavě. Po obědě jsme odjeli autobusem z vesničky Lazise do zábavního parku Movielandu. Hned po příchodu nás vítala limuzína jezdící pro zábavní park, bohužel bez řidiče, takže dál jsme pokračovali pěšky.

Hned po vstupu do parku jsme potkali filmové hrdiny, vesměs z akčních filmů.  

Jako první atrakci jsme si vyzkoušeli jízdu na tracku, lidé znalí této atrakce měli na sobě pláštěnky, ale my šli do toho bez „pláštěnkového krytí.“ Nastoupili jsme na korbu a projeli jsme okruh terénem s řadou překážek a nástrah. Jízda to byla krkolomná, brodili jsme se vodou, z betonové stěny na nás málem spadla cisterna s vodou – cisterna zůstala nahoře, ale voda z cisterny na nás šplouchla. Pak po překonání menšího jezírka jsme téměř vyjeli na docela vysoký kopec, ale auto jakoby to nemohlo vyjet, začalo najednou couvat bez brzdění přímo do vody. Následoval gejzír vody zezadu a někteří z nás byli hned mokří. Obdobných nástrah bylo po cestě ještě několik. Po jízdě se ti nejvíce zmáčení šli vysušit do zvláštní „šatny“ s teplým vzduchem.

Jako další atrakci jsme vyzkoušeli věž s volným pádem. Ne všichni to mohli zkusit, protože vstup byl zamítnut osobám s výškou pod 140 cm ...

... ale hned vedle věže se děti mohly svézt na vesmírných vznášedlech.

Nato jsme vešli do přívěsu, ve kterém bylo černé sportovní auto z filmu Knight Rider. Jaké bylo naše překvapení, když místo auta byl v doku připraven speciální rychlostní člun. Kousky, jaké s námi prováděl pilot, byly fascinující. Nejen že jezdil smykem, lehce najel do úzké „stodoly“ a klidně s námi jel i pozpátku. Prostě frajer. Opět to někteří schytali, když člun rozrážel vodu, ale bylo to úžasné.

Po cestě zábavným parkem jsme natrefili na budovu s nápisem „MILITARY“, nedalo nám to a chtěli jsme prozkoumat co tam teda bude vojenského. Zpočátku jsme nevěděli, co nás čeká, až později jsme zjistili, že to má být plavba ponorkou. Když jsme se v hale dostali k větší nádrži, „velící důstojník“ zhasl světlo a říkal, že jsme byli v přístavišti ponorek napadeni nepřítelem a že musíme rychle nastoupit do ponorky – byla to kovová maketa ponorky dlouhá asi 15 metrů. Za námi se zavřel poklop, ozýval se rachot kulometu a začali jsme se ponořovat. Ponorka se nachýlila dopředu a my se měli co držet na kovovém válci s madly, což měly být sedačky. Po chvilce jsme uslyšeli výbuch, ponorka se otřásla a velitel jen konstatoval, že vedle trupu ponorky vybuchla hlubinná bomba, ale nezasáhla nás. Následoval další výbuch bomby, tentokrát to s ponorkou více zacloumalo a začala  na nás kapat voda. Velitel jen konstatoval, že jsme to schytali a musíme se vynořit. Ponorka se však nachýlila na bok, na sedačce se někteří svezli na záda a následovala vydatná sprška na naše hlavy. Prostě jsme se cítili jako námořníci v zasažené ponorce. Po vystoupení z ponorky byli někteří lehce a někteří doopravdy mokří. Trochu jsme se otřepali a šli dále vstříc dalšímu dobrodružství.

Odpočinková chvilka nás čekala na pozemním kolotoči, který si vyzkoušeli malí i velcí. Ale byla to tak trochu nuda, tak jsme zašli k velkému vodnímu toku, kde voda tekla sice jen dolů, ale vydlabané kmeny s pasažéry se v určitých místech pohybovaly nahoru, aby následně volným pádem sjely prudké klesání se závěrečným vodním gejzírem. Pro všeobecné nadšení si to všichni dali ještě jednou, nehledě na to, že budou opět o něco mokřejší. Pak jsme se pomalu vraceli ke vstupní bráně a cestou jsme využili sušičky, aby se děti nenachladily, i když bylo naštěstí příjemné teplé počasí.

Po vysušení jsme přišli k poslední atrakci, ocitli jsme v dávnověku na safari s dinosaury. Na safari se vstupovalo skrz jeskyni, ve které ležela kostra dinosaura. V jeskyni jsme museli počkat, až ze safari vrátí nějaká vozidla. Byly to elektrické džípy pro šest osob, které jsme my dospělí mohli řídit. Projížďka to byla úchvatná, z pralesa na nás řvali dinosauři, ve vzduchu kroužil pterodaktyl.

Se zábavným parkem Movielandem jsme se rozloučili společnou fotkou u kašny s kameramanem a s „filmovým“ městečkem v pozadí.

K autobusu na parkoviště to bylo jen pár kroků a tak jsme měli ještě hodně času se převléknout do suchého a připravit se na zpáteční cestu. Na cestu jsme vyrazili něco po půl deváté večer a cestou jsme se ještě zastavili na večeři do McDonald’s, kde jsme dětem koupili Happy Meal s překvapením, což bylo plyšové zvířátko. Po večeři jsme pokračovali v cestě domů.

Do Havířova, kde na nás již čekali rodiče a sourozenci dětí, jsme dorazili po jediné zastávce kolem půl jedenácté dopoledne a našemu zdařilému cestování byl konec. Zájezd se vydařil po všech stránkách, jak sportovní, společenské tak i oddychové. Všichni byli nadmíru spokojeni. Bylo to opravdu SUPER.