Prázdniny se šiškou – den čtvrtý

Havířov 23. července 2020 – Ráno obvyklý sraz v klubovně hlavně pro kontrolu teploty všech účastníků (vše v pořádku). Po několika organizačních sděleních, rozdání svačinek a zkontrolování věcí, které budou děti potřebovat na celodenní výlet, jsme vyrazili auty na havířovské nádraží a vlakem do Beskyd

Vlakem jsme nejprve jeli do Českého Těšína a po přestupu pak dále do Mostů u Jablunkova. Cestou z nádraží jsme pořídili první fotografii, která ukazuje překrásný zámek. Nebyl to však cíl naší cesty, protože to byl jen model u rodinného domku. Naším cílem byla turistická chatka Skalka vzdálena od nádraží přes 3,6 km. Naši skupinu vedl po červené turistické značce zkušený horský vůdce Filip Filipiak. Asi po dvaceti minutách jsme se zastavili v prvním postupovém táboře, kde jsme se trochu občerstvili. Pokračovali jsme ve „výstupu“ a pak se nám otevřel překrásný výhled na Mosty u Jablunkova. Po necelých dvou hodinách jsme dorazili k chatě Skalka, kde jsme poobědvali. K obědu jsme si objednali všeobecně oblíbený smažený sýr s hranolky a borůvkové knedlíky.

Příprava sedmnácti jídel chvíli trvala, tak jsme pro družstva zorganizovali jednoduchou hru – kámen, nůžky, papír. V 1. kole se utkali vždy 3 hráči najednou, každý hráč z jiného družstva. Souboj vyhrál ten, který vyřadil oba hráče postupně nebo i najednou. Husarský kousek se povedl družstvu Anglie, která do finále poslala všechny svoje hráče, první skončil Jakub Marek, druhý pak Matěj Štěrba, třetí byl Vojta Brunowski a čtvrtý pak Jonáš Hanzel. Ostatní opak bojovali ve dvojicích o celkové páté místo, postoupili 3 hráči Irska a jediný hráč Francie Jakub Tylšar, který však vypálil Irům rybník, kýžené páté místo získal on.

Po obědě a krátké pauze se družstva připravovala na turnaj ve vybíjené. Zde se opět dařilo družstvu Anglie, když nejprve porazilo družstvo Irska a následně s trochou štěstí i družstvo Francie. V souboji o druhé místo pak Irsko porazilo Francii, která skončila třetí.

Na zpáteční cestě se nám otevřel překrásný výhled na vrcholky slovenských i polských Beskyd. Při „sestupu“ jsme se už nikde nezastavovali a k nádraží jsme dorazili s dvacetiminutovou rezervou, kterou pohledem na tabuli odjezdů potvrdil trenér Patrik.

I když se může zdát, že túra byla jednoduchá, výstup i sestup byl převážně do a z prudkého kopce. Je potěšující, že celou cestu absolvovali i tři nejmladší hráči šestiletí Vojta Brunowski, Vojta Tylšar a Jakub Kovács.