Do zápasu jsme vstoupili aktivně, nedali jsme soupeři čas na rozehrávku a aktivně vybíhali do obrany. Zkraje utkání se Dan Walek pokoušel získat 3 body ze dvou trestných kopů z naší poloviny, bohužel jednou trefil tyč a podruhé letěl míč těsně vedle.
Postupně jsme zvyšovali tlak a díky herní důmyslnosti Dana Walka, který jako dispečer hry chytře řídil zadní řady a chytrými překopy držel křídla soupeře stáhnuté dozadu, aby pak rychle rozhodil míč do křídel, se nám dařilo ostravskou obranu překonávat.
Byla to fáze, kdy se soupeř dostal na naši polovinu jen občas, a to buď po odkopech, nebo po zahrání trestných kopů do autu. Naši převahu jsme demonstrovali čtyřmi pětkami a vedením 24:0. Až ke konci poločasu se soupeři podařilo korigovat stav na 5:24.
Do druhého poločasu jsme šli s tím, že chceme držet míč na polovině soupeře a přidat další body. Soupeř začal hrát více kompaktně a převážně rojnicky a začal mít mírnou převahu. Nicméně i tak se nám podařilo v jednom rucku v naší dvaadvacítce vybojovat míč a Ogurčák rychlým kontrem položil naši pátou pětku přímo pod háčko a dovršil tak svůj hattrick a následně kopem na branku upravil naše vedení na 31:5.
Zhruba v 55. minutě začalo silně pršet a obraz hry se výrazně změnil. Najednou jsme nedokázali podržet míč a začali jsme hrát příliš pasivně. K tomu byl ještě na 10 min vyloučen Leon Sittek a soupeř najednou začal náš tým přehrávat a podařilo se mu položit 3 pětky. Naštěstí jsme vedení udrželi až do konce a maďarský rozhodčí Bence Szalontai, který zápas řídil s přehledem, odpískal konec za stavu 31:26 pro nás.
Týmu se nedá upřít bojovnost, ale musíme zapracovat na souhře roje a na standardních situacích, hlavně na příjem míče z výkopů. Kaňkou na výkonu bylo zranění Joseho Vainikola (vykloubené rameno) a neúčast několika hráčů. Ještě ve středu jsme měli na zápas 26 hráčů, ale shodou různých okolností nás v neděli bylo jen dvacet.