Po třech letech opět Itálie – zastavení čtvrté

25. května 2022 (21:40)

NezařazenéZpravodajství

V náhledu: Lago di Garda lákalo některé odvážlivce k vykoupání nebo alespoň ke smočení nohou. Foto Lukáš Wimmer

Itálie květen 2022 (foto Lukáš Wimmer a autor) V neděli 8. května jsme měli budíček již v 7 hodin, abychom co nejdříve po snídani vyrazili na cestu k Lago di Garda (Gardské jezero) do městečka Lazise a jeho nejznámější atrakce zábavního parku Canevaworld – Movieland Studios. Tomáš, který navrhl návštěvu, zde již kdysi byl, a tak zájezd organizoval. V cíli cesty řidičům ukázal, kde je parkoviště a kde nás mají vysadit. Při vstupu do vesničky obývané šesti a půl tisíci obyvateli, která ale má spíše městský charakter, nás z povzdáli zdravil hrad – Castello Scaligero di Lazise. Cestou okolo hradu jsme viděli lidi v historických krojích a středověkém oblečení.

Od hradu nás cesta úzkými uličkami bez aut zavedla přímo k břehu Gardského jezera na nábřeží jezera -Lungolago Marconi se zastávkou pro výletní lodi, kde jsme se i vyfotili. Vypadalo to, jako bychom byli u moře, tak velké je toto jezero.

Po vyfotografování jsme se vydali podél břehu jezera po Lungolago Marconi, kde v severní části nábřeží byly stánky se suvenýry, občerstvením, ale i výpěstky do zahrady. Pokračovali jsme dále na sever, s tím, že na zpáteční cestě si něco koupíme na památku pro sebe, nebo pro naše nejbližší. Kolem malého přístaviště Porto nuovo di Lazise jsme došli až na malou pláž – měla maximálně tak 30 metrů. Zde jsme se na chvíli zastavili a někteří chtiví koupele v jezeře se začali svlékat, i když počasí bylo spíš na bundu, ale někteří odvážlivci se koupali a tvářili se přímo blaženě.

Nechali jsme je okusit teplotu vody, ale dnes to ještě na koupání nebylo. Tak jsme se vraceli k historickému centru Lazise po nábřeží, kde jsme se zastavovali prakticky u každého stánku. Nejen děti, ale i dospělí si něco nakonec vybrali, co domů přivezou z daleké Itálie. Byly to hlavně maličkosti, jako jsou magnetky s různými vyobrazeními městečka Lazise, lodičkami, postavičkami apod. Největší a nejtěžší suvenýry si koupili tři tatínci, kteří asi chtěli udělat svým drahým polovičkám radost a od stánku se zahradními výpěstky a semeny si každý odnesl ohromnou, v průměru okolo dvaceti centimetrů velkou, cibuli nějaké květiny. S nákupy jsme pak již z nábřeží zamířili do uliček městečka a hledali příhodnou restauraci, kde bychom se mohli naobědvat. Takovou jsme objevili v úzké uličce nedaleko jezera, dali jsme si maso s těstovinovou rýží (riso) a rajčatovou omáčkou. Někteří dospělí si dali pizzu. Obě jídla byla velmi dobrá a nápojem pro děti byla ovocná limonáda. Jak je vidět, obědvali jsme prakticky na ulici, nechtěli jsme obědvat uvnitř restaurace.

Po obědě jsme uličkami městečka zamířili k zastávce autobusu, který by nás odvezl do zábavního parku Movieland. Nemohli jsme použít náš autokar, protože naši řidiči museli mít nejméně devítihodinovou pauzu, aby později na zpáteční cestě domů, nemuseli udělat čtyřhodinovou přestávku. Cestou jsme dětem ještě koupili zmrzlinu, jakou jsme v Itálii ještě neochutnali, každý si vybral podle chuti. Pak jsme již dorazili k cestě a snažili se najít tu správnou zastávku. Zatímco Tomáš s Martinem hledali na internetu správné místo, děti jsme na protější straně silnice vyfotili u erbu obce Lazise. "Italská obec Lazise" praví nápis z vápence. 

Pak jsme se prošli ještě pár set metrů k zastávce autobusu, jež nás odveze do něco málo přes tři kilometry vzdáleného zábavního parku Canevaworld – Movieland Studios. Ale o tom až v posledním pokračování.

O Autorovi

Radomír Kloda

Předseda klubu, publikuje hlavně články o ragby školních kroužků. Publikuje v Albrechtických listech.

Další články autora