Nečekaný úspěch v Krakově

Krakov 19.5.2019 - Z různých důvodů jsme nebyli v Krakově na turnaji o Obwarzanka, který pořádá náš partnerský klub Juvenia Krakov a kde jsme naposledy všechno vyhráli, několik let. V neděli jsme byli v Krakově opět, ale bez velkých ambicí, jak družstvo U12, tak U10 je sestaveno převážně z nováčků, takže jsme mohli jen doufat. Nakonec se ukázalo, že naši desetiletí skutečně ještě zápasí s kolektivním herním pojetím, zatím hraje každý sám za sebe, ovšem dvanáctiletí překvapili právě tím, že na rozdíl od většiny zúčastněných družstev hráli kolektivně, celoplošně a dobře bránili, vždyť ve čtyřech utkáních dovolili soupeřům jen tři položení.

Na turnaji se sešlo sedm v kategorii U10 a šest družstev v kategorii U12, z Malopolska, Slezska včetně našich a jeden tým přijel z Lodže. Po studeném a deštivém předchozím týdnu se na žáky doslova smálo slunko až do posledního zápasu, na jeho konci se strhl vichr, přišla bouřka a průtrž mračen, že málem nebylo vidět na druhou stranu hřiště, to už však málokomu vadilo.

U desetiletých to byly závody „sprinterů,“ prakticky všechna družstva hrála totéž, co známe i u nás, když se někomu povedlo dostat se k míči a měl před sebou kousek volného prostoru, nasadil tři sta z místa a buď utekl, nebo ho sprinter z bránícího týmu dostihl a strhnul k zemi. Jen některá družstva předvedla kolektivnější hru s přihrávkami, nejlépe na tom byly první tři týmy.

Naši hráli velice bojovně, ani za nic se nechtěli vzdát míče a také se jim mnohdy povedlo udělat několik drobných i větších postupů, a když se naskytla šance také utéct a k ohromné radosti zbytku družstva a také doprovodu položit do soupeřova brankoviště. Natalii, asistentce, která musela zastoupit trenéra Radka, který nemohl do Krakova odcestovat, pomáhal vehementním koučinkem nový trenérský objev Táťána. Kluci se postupně zlepšovali, od první porážky 3:6 se dostali přes prohru 2:3 k výhře 4:0, aby nakonec rozdrtili Čenstochovou 8:0.

Zápasy dvanáctiletých byly velmi emotivní, emotivní byly i pauzy mezi zápasy, ve kterých kouč Vlastík tým kritizoval i chválil a burcoval k ještě většímu nasazení a nažhavil ho do ruda. Holky i kluci dávali do zápasu všechno, co v nich bylo, hráli odvážně i obětavě, po vzoru své kapitánky Aničky Kubikové tvrdě a neústupně bojovali o každý metr. Ale mnohem podstatnější bylo, že dodržovali určenou herní koncepci, dělali velmi málo chyb a dokázali podivuhodně pracovat s míčem. Ani na moment nezaváhali s přihrávkou, nepředržovali míče, složený hráč dokázal míč předat a měl k tomu také okamžitou podporu. Proti družstvům, které postavily taktiku na dlouhých výkopech a překopech, stála s podivuhodnou jistotou chytající Ivana Plintová, která rozbíhala celou řadu útočných akcí a kluci, nebo Anička dokončovali. Pozoruhodná byla i obrana, zvláště v utkání proti Nové Hutě, která měla ve svém středu několik těžkotonážních pořízků. Ti byli v prvních fázích zápasu přesvědčení, že se proti jejich „tankovým“ nájezdům nikdo ani neodváží postavit, ale přepočítali se, naši se jim s velkou odvahou postavili a nedovolili bodovat. Za zmínku stojí, že Anna Kubiková získala cenu pro nejlepšího hráče své věkové kategorie.

Družstvo „cepované“ trenérem Vlastou Tržickým hrálo s ohledem na věk a zkušenosti kluků a děvčat a také s ohledem na fakt, že v týmu kromě čtyř „mazáků“ Michaela, Aničky, Ivany a Tondy, hráli nováčci, kteří do týmu vstoupili na podzim, docela pohledné ragby. Turnaj přinesl nejen potěšující vítězství, ale také trochu více sebevědomí před vrcholem sezóny v podobě přeboru ČR 1. června na našem domácím hřišti.

Další fotografie jsou v galerii