All Blacks vyučovali

V náhledu: Furious Etzebeth se zbavuje napětí atakem Allana Alaalatoy. (Repro TV)

Blacks nedali Pumám šanci. Přes veškerou snahu a úsilí se Pumám nepovedlo zdolat obranu Černých. Byl to ohromný rozdíl mezi předchozím a sobotním zápasem, ta tam byla bezradnost z předchozího zápasu. Byli to opět All Blacks, jak už je léta známe, All Blacks využívající každou mezeru v obraně, hrající silou i myšlenkou. Novozélanďané se ukázali jako tým s obdivuhodnou vnitřní konzistencí, nenechali se rozhodit předchozími neúspěchy a dokázali se semknout a vygenerovat jeden nejlepších výkonů, jakými dříve drtili téměř všechny soupeře. Přitom Argentinci nebyli žádný slabý tým, ale v konfrontaci s aktuálními Blacks byli prostě téměř ve všem o krok zpět.

Springboks překonali hoodoo, kletbu, která je svírala na australské půdě již 9 let, a konečně vyhráli. A je třeba dodat, že po výkonu hodném mistrů světa. Ovládli zápas od první minuty a podobně jako All Blacks Argentině, nedovolili Wallabies kloudnou akci. Až v závěru, když zadák Springboks Willie le Roux úmyslně srazil přihrávku a všichni čekali hvizd rozhodčího a trestný kop, mlýnovka Wallabies Nic White prostě sebral míč a ve výhodě pokračoval v akci, kterou se Australané dostali k jedinému položení.

Zápas však přinesl jiné vzrušení. Stalo se tak po pětce Mapimpiho v rohu hřiště, při které se ho opět, jak v předchozím zápase, pokusil Coroibete vyrazit ze hřiště, tentokráte to ale nevyšlo. Mapimpi si pak neodpustil vyrovnat se s Coroibetem za ta „příkoří“ alespoň tak, že ho chytil za bradu. V tu ránu vypukla mela. Téměř všichni se pustili do všech. Ale nejúžasnější byl pohled na Etzebetha, který se pustil do pilíře Wallabies Allana Alaalatoy tak zuřivě, že téměř bylo vidět, jak z něho stříká adrenalin. Mapimpi ale si jako iniciátor šarvátky musel odpykat desetiminutový trest.

Konflikt ...

... a usmíření