1. liga: Prošvihli jsme poslední půlhodinu

V náhledu: Druhá pětka Michala Třaslína, kterou zvyšoval stav utkání na 17:5 pro Havířov. (Foto K.Gaman)

Havířov 29. 8. 2021 - První ostrý zápas po 10 měsících nedopadl nejlépe a odhalil řadu nedostatků, po nadějném prvním poločase a části druhého přišel zlom, jakési ochabnutí, ztráta iniciativy a důrazu, zjevné důsledky slabší nebo nevyrovnané kondice týmu. Pravda, scházelo několik hráčů, kouč Patrik Kovács jich měl k dispozici jen dvacítku, ale soupeř měl ještě o jednoho hráče méně. Řekněme, že Zlínští měli zkušenější tým, na druhé straně my máme „lehkou jízdu“ sestavenou z mladíků, kteří ještě nemají ani dvacet, nebo dvacítku jen těsně překročili, o to jsou rychlejší a dravější, jenže dnes se kromě Michala Třaslína, který rozhodně aspiruje na zařazení do nově tvořeného národního týmu ČR do 23 let, příliš neprosadili. Rozhodně nepředvedli mnoho ucelených úderných útočných akcí.

Od počátku opanovali hřiště hosté, zatlačili náš tým do defenzívy a převážnou část prvního poločasu nás v defenzívě drželi. Přesto jsme se ujali vedení pětkou Dana Walka, který propálil už v 8. minutě obranou Zlína a sám také proměnil kop po pětce (foto Bobyho Kozubíka níže). Ve 28. minutě utekl naší obraně Michal Tomeček a snížil, ale sedmibodový náskok nám vrátil svým nenapodobitelným brejkem Michal Třaslín, kterému připravila pozici pro únik útočná řada.

Ještě začátek druhého poločasu, kdy jsme měli chvíli tlak, položil Michal Třaslín druhou pětku, která jde plně na jeho konto. Když se totiž rozběhne a spustí svůj zvláštní sprint se změnami směru běhu, na které se mnohdy nedá reagovat, prostě obranu svým pohybem mate. To běžela 47. minuta a to také byla naše poslední bodová akce. Soupeř snížil na 19:12 a v 55. minutě vyrovnal na 19:19 a zvyšoval tlak, který mu v 59. minutě vynesl trestný kop. Specialistou na kopy je ve Zlíně šestadvacetiletý Jan Smiřický, to by nebylo nic zvláštního, ale Smiřický je rojník a hraje ve druhé řadě, tom už zvláštní je, kopáči jsou obvykle mlýnovky, útokovky, zadáci nebo centři, málokdy rojníci. A smiřický nás svým kopem zhruba ze 40 metrů potopil. Zápas ve druhém poločase ovlivnil déšť, který se v jednu chvíli změnil téměř v průtrž mračen.

Foto: Josef Koláček

Jednou z příčin, proč jsme Zlínu podlehli, byl fakt, že si nás rojníci Zlína mazali na chleba, zvláště ve mlýnech to bylo markantní, často náš mlýn hrnuli několik metrů, což jim třeba vyneslo pětku v 55. minutě, které se nedalo nijak zabránit, tedy dalo, pokud by celý roj i s útokem nebyl v pohybu dozadu a na rozběhnutého Jandouše byla obyčejná skládka málo. Další příčinou byla slabší osobní obrana. Mnoho, příliš mnoho minel při skládkách museli hasit další obránci, oslabovalo to naši obrannou formaci. Problém také je, že hráči, kteří nesloží, nijak nespěchají se zaujetím nové obranné pozice. Někdy se k tomu přidala i smůla, to když po několikerém nesložení pronikl za naši obranu jeden z hráčů Zlína, kopl si míč po zemi k následování a našim hráčům se nepodařilo míč odkopnout do autu, nakonec ho museli zalehnout v našem brankovišti. Z této situace rezultoval mlýn a trestný kop, kterým Zlínští rozhodli. Ve zbytku času už naši hráči neměli na nějakou ofenzívu dost sil.