Je ohromný a ohromující rozdíl mezi úrovní první evropské profesionální šestky a týmy, které hrají mistrovství Evropy. A je ohromující rozdíl mezi prvními dvěma třemi týmy mistrovství Evropy a zbytkem. Ukazuje se, že rozšíření ME na 8 týmů byl zřejmý omyl vedení Rugby Europe. Ovšem je to problém světového ragby obecně. Zatímco ve fotbale třeba Island může porazit Anglii (Euro 2016 2:1), rozhodně nemůže porazit například Moldavsko Nový Zéland, i kdyby se obě země nějakým zvláštním řízením osudu střetly. Ovšem platí to pro kteroukoliv zemi hrající mistrovství Evropy. To by snad nešlo, ani kdyby hráli v patnácti proti Jonahu Lomuovi jak v tom vtipu: All Blacks hráli proti Anglii a o poločase byl stav 50:0, Jonah Lomu položil osm pětek. O přestávce se zbytek týmu rozhodl jít do hospody místo toho, aby hrál druhou půli a nechal Jonaha, ať si to tedy dohraje sám.“Žádné starosti,” řekl Jonah, “já vám pak povím, jak to dopadlo.” Po zápase tedy Jonah zamířil do hospody za kamarády z týmu a povídá: „Skončilo to 95:3.“ “Co!?!?” řve zuřivě Josh Kronfeld, “jak jsi jim mohl povolit tři body??!” A Jonah omluvně povídá: “Když on mě rozhodčí dvakrát vykázal.” All Blacks by nepochybně porazili kteroukoliv zemi od 3. místa evropského žebříčku i kdyby hráli v deseti.
Třeba Španělé, ano, jsou po malérech s neoprávněným startem nějakých hráčů tak trochu v rozkladu, ale prohrají s Gruzií rozdílem dvou tříd, aniž položí jedinou pětku. S obranou Gruzie si vůbec nedokázali poradit. Ani Rumuni, u kterých se zdálo, že se snad konečně začínají zvedat z herního marasmu posledních let, nedokázali čelit Portugalcům, schytali v neděli pět pětek.
Úroveň ostatních zápasů byla spíš k pláči. Dobré okamžiky ve hře aby člověk pohledal. Třeba Polákům šly proti Belgii velice dobře mauly, ale vůbec jim nefungovaly rucky, neexistovala souvislá hra rukama, většina hráčů volila místo přihrávky kontakt a pak neměli včas podporu. A když už se nějaké ty přihrávky vyskytly, zaručeně to maximálně při třetí přihrávce někdo zkazil a stejné to bylo u Belgičanů. Zvláštní způsob hry volila polská mlýnovka, drží za ruckem ruce na míči, počká, až se některý hráč rozběhne, ale do běhu mu nepřihraje, donutí ho zastavit a teprve pak mu do stoje hodí míč. Zápas to byl neurovnaný, místy chaotický a stále přerušovaný. Hra se měnila v malé šarvátky a souboje, žádné ucelené „ruční“ akce nebyly k vidění, zato byla k vidění přemíra kopů, hráči obou stran zjevně nevěděli, co vlastně mají hrát. Oči bolely! Taková je úroveň evropského ragby od 4. místa dolů.
Hroutí se naše skupina Conference 1 North, Maďaři vzdali zápasy s Moldavskem a Lucemburskem, Lotyšsko vzdalo Moldavsku a Lucembursko zase Lotyšsku. Kdoví, čeho se ještě dočkáme.
