Israel Dagg tvrdí, že Rugby League překonává Rugby Union

Bývalý zadák All Black Israel Dagg (2010-2017, 66 startů, 138 bodů) překvapivě soudí, že ragby (union) je „absolutně překonáváno“ svým konkurentem rugby league, přičemž league má na Novém Zélandu větší publikum.

Je to trend, který je mnohem výraznější v Austrálii, kde je – pro zjednodušení nazvěme rugby union ragby XV a rugby league rugby XIII – rugby XIII daleko populárnější a sledovanější než ragby XV. Je však ještě mnohem sledovanější sport se šišatým míčem než rugby XIII, a to je australský fotbal (AFL). To je nesporné i z žebříčků oblíbenosti sportů, podle australských zdrojů je nejoblíbenějším jednou plavání, podruhé kriket, potřetí dostihy, počtvrté právě AFL. Proč takový rozptyl? to záleží na tom, kdo žebříček sestavoval a jaké měl osobní preference. Ovšem ani oblíbenější rugby XIII nefiguruje na předních místech, ale je vždy daleko před ragby XV.

Dagg se domnívá, že fanoušci začínají být rozčarováni karetními festivaly, které po úpravě pravidel s cílem zamezit vysokým skládkám a jiným nešvarům, zaplavily ragbyová hřiště. Ragby XV je tak neustále v režimu stop-start kvůli zásahu rozhodčích a TMO. Ve srovnání s NRL, která se rozhodla aplikovat tresty ve hře s větší rozvahou.

Výsledkem je, že ragbyová liga se těší mnohem delšímu času při hraní míče a pravidelné volné akci, která je pro fanoušky přitažlivá. Ragby XIII jako podívaná překonala to, co dnes nabízí Ragby XV. Zásahy TMO (television match official) v ragby přidávají významný čas k celkové délce, kdy 80minutový zápas může v některých případech trvat i více než dvě hodiny.

Tady lze namítnout, že ragby XIII je hra zjednodušená a stereotypní. Ragby XV je mnohem variabilnější. Ovšem hru zdržuje nejen zkoumání situací, které rozhodčímu unikly, TMO se k nim vrací a zpětně na ně rozhodčího upozorňuje, nebo si rozhodčí průběh situací, u kterých nemá jistotu, zda nedošlo k porušení pravidel, nechává přezkoumat. Ale také sami hráči hru zdržují například špatným vázáním ve mlýnech a jejich nesčetným opakováním. Ke zdržování patří také množící se pozdní nástupy do autového seřazení, kdy rozhodčí dokonce musí hráče k nástupu opakovaně vyzývat. Hru zdržují také mlýnovky po rucku, kdy se s rukama na míči rozhlížejí na všechny strany a rozhodčí jim tolerují čas daleko přesahující třívteřinový limit.

Ovšem co s tím? Tyto drobné nešvary by měly být okamžitě trestány volným kopem za zdržování. Horší je to u bortících se mlýnů. Když platí nepsaná dohoda, že rozhodčí tolerují vhazování míče do druhé řady, proč by nemohlo být v pravidlech upraveno pravidlo o mlýnu tak, že zhroucení mlýna bude hned napoprvé potrestáno volným kopem proti vhazující straně? Že protistrana bude schválně mlýn bortit? To snad rozhodčí dokáže posoudit a pak by teprve následoval trestný kop.

Pokud jde o karty, rozdávají se v poslední době převážně za vysoké skládky a zásahy proti hlavě, tedy plně respektují trend nastolený World Rugby. A to je naprosto v zájmu hráčů a jejich zdraví, je tedy divné, že na jedné straně bývalí hráči, kteří trpí demencí kvůli opakovaným otřesům mozku z dob jejich hráčské éry, žalují své mateřské unie a World Rugby, a současní hráči protestují proti rozdávání karet, které jsou udělovány převážně za ataky na hlavu.