Zpráva o stavu klubu

Havířov 31.března 2022 (Text Karel Gaman, foto Ondřej Kloda) – Výroční členská schůze klubu se sešla už po devíti měsících, ta loňská pro připomenutí, proběhla kvůli covidovým restrikcím až koncem června. A ta letošní projednávala, co se proti loňsku změnilo k lepšímu nebo k horšímu. Spíše by se dalo říci, co všechno zůstalo stejné. Předseda klubu Radomír Kloda situaci rozebral na základě osmistránkového plánu činnosti s téměř 140 jednotlivými úkoly, a mnoho důvodů k optimismu jeho zpráva o stavu klubu neposkytla. To nejdůležitější totiž zůstává beze změny.

V prvé řadě se nic nezměnilo na stavu tělovýchovných kádrů, tedy trenérů a rozhodčích. Když vyloučíme vyškolené, ale nepracující trenéry, zůstalo vše při starém. Trenérů máme pouze 14, ale problém je v tom, že hlavní trenéři jsou až na tři sami důchodci. Asistenti – jedna maminka, dvě mladé ženy a jeden junior – zatím samostatně žádné družstvo nevedli. A žádní noví zájemci o trenérskou práci se nehrnou. Ještě horší je to s rozhodčími, naši dva rozhodčí přerušili nebo dokonce ukončili činnost, a když je dnes třeba najít rozhodčího, kromě jednoho ostravského žádného na Moravě od Brna na sever nenajdete.

Výkonný výbor klubu kdysi býval sedmičlenný, postupně se redukoval na 5 členů a nyní má pouhé tři členy. Jinými slovy oněch 140 úkolů plánu musí zvládnout tři členové výboru a klubový sekretář. Od dob před 10-15 lety, kdy perfektně fungoval rodičovský výbor, který dokázal zorganizovat i zájezd žáků do italské Civitavecchie o dětských dnech a podobných akcích nemluvě, jsme naposledy měli rodičovský výbor čistě formální a jeho jediným představitelem byla předsedkyně.

Už několik let se snažíme najít člověka do velmi důležité funkce referenta, nebo chcete-li ředitele, pro mládež a rozvoj. Za touto funkcí by ve stručnosti měla být tvorba a realizace klubových rozvojových programů, vymyšlení náborových akcí, organizace náborů, ustavování školních kroužků, organizace školních soutěží ragby atd.

Byly-li uvedené problémy palčivé, ještě palčivější, ba doslova hořící je problém s obecným nedostatkem hráčů. Dosud jsme se mohli utěšovat, že byť nemáme ani tým starších žáků, kadetů a juniorů, ve společenství s Mariánskými Horami jsme vždy vychovali několik hráčů pro mužstvo. Ale s tím je podle všeho konec, mladí ukončují své sportovní ambice už v 15 nebo 16 letech. Někteří říkají, že ragby je už nenaplňuje, jiní, jakkoliv je to úsměvné, že jsou v 15 letech „vyhořelí.“ Jen během tří měsíců letošního roku skončili čtyři nadějní hráči! Něco je prostě špatně, a je to další úkol pro výkonný výbor: udělat analýzu problému, zjistit, co je špatně, a pokusit se to napravit.

Někteří přihlášení členové nebo jejich rodiče neplatí členské a klubové příspěvky a licenční poplatky. U některých je to jasný záměr, protože upozornění a výzvy se od neplatičů úspěšně odrážejí, u některých je to možná zapomnětlivost nebo snad neznalost. Vedení klubu naprosto jednoznačně trvá na zaplacení příspěvků za loňský rok. Třeba klubový příspěvek na letní tábor (dosud tisíc korun) je podmíněn zaplacenými příspěvky.

Problémem je také komunikace. Například sekretář klubu si v diskusi postěžoval, že už vůbec neví, jaké komunikační prostředky členové používají a jak se mohou jakoukoliv relevantní informaci dozvědět, když jsou pro ně webové stránky klubu, facebook nebo E-mail trapná zpozdilost. „Mám snad natáčet videa s informacemi na Tiktok?“ ptal se sekretář.

Rozhodně klubová akademie, kterou vede sportovní ředitel klubu Patrik Kovács (na snímku vlevo). Od loňského října členové akademie trénují čtyři dny v týdnu, zlepšují své ragbyové dovednosti a z dvaadvaceti hráčů byla plná polovina zařazena do širších reprezentačních výběrů svých kategorií.

Škola ragby s cvičením dětí mateřských škol. Při cvičení se využívá i ragbyových prvků, především házení a chytání míče, sbírání a pokládání, někdy i kopy. Mezi dětmi pěti mateřských škol, které se do projektu přihlásily, je „chodit na ragby“ velmi oblíbenou činností. Projekt počítá s tím, že rodiče vytipovaných pohybově nadaných dětí dostanou nabídku na vstup do ragbyové přípravky-kroužku při klubu.

Nově začal sportovní ředitel klubu Patrik Kovács vyučovat ragby na havířovských základních školách v rámci magistrátního projektu Sport do škol. Třebaže není povolen přímý nábor, dá se předpokládat, že někteří žáci se odhodlají vyzkoušet ragby v praxi.

Dobře pokračuje jednání o dlouhodobém pronájmu hřiště a přilehlých ploch za ochozem pro diváky, kde by podle už hotového projektu mělo vyrůst zázemí pro klub. Brzdou se však může ukázat omezení příspěvku ze státního rozpočtu pro Národní sportovní agenturu, což by znamenalo i problém se získáním investiční dotace a zbrzdění i 40 let očekávané dostavby ragbyového areálu.

Je celá řada věcí, které klub řeší, zajišťuje, realizuje – od údržby hřiště, přes finance, zajištění materiálu, administrativu a s ní související záležitosti, propagaci, prostě plnění oněch 140 úkolů někdo musí splnit – udělat, zajistit.

Kromě všeobecně známých trenérů a asistentů nelze vynechat lidi, kteří se starají zcela dobrovolně o další věci, bez kterých by to prostě nešlo, namátkou Radek Kokinda - fyzio, Natálie Kokindová prodej vstupenek, Josef Koláček fotodokumentace z utkání, Jindřich Trtek obsluha ukazatele skóre a časomíry, nejnověji Michal Třaslín cvičitel dětí mateřských školek, Aleš Kloda revizor (na snímku přednáší zprávu revizora), Petr Kacíř - tiskové služby.

Finance a jejich zajištění, je doménou místopředsedy a ekonoma klubu v jedné osobě Pavla Indráka, kterému s některými věcmi, např. získáváním financí na některé projekty prostřednictvím Nadace OKD, pomáhá předseda klubu Radek Kloda.

Ovšem i další členové klubu se v minulém roce postarali o zajištění peněz na některé projekty: Radek Sittek na minigrant Nadačního fondu Veolie pro cvičení školek. Radim Fajkus na tréninkové pomůcky u Nadačního fondu Automobilky Hyundai.

Skutečného ocenění se dostalo čerstvému šedesátníkovi Vlastovi Tržickému. U příležitosti svého životního jubilea obdržel první z třístupňové škály vyznamenání České unie sportu „Čestné uznání.“ K tomu od klubu obdržel láhev novozélandského vína s ragbyovou vinětou a pár klubových suvenýrů. Kromě toho i klubovou pamětní plaketu, kterou byl pasován na „Ragbyového stařešinu.“