U12: Mnozí hráči mají potřebu neustále vynikat, trpí kolektivní pojetí

Zlín 21. 10. 2023 (Petr Basel) – Po týdenní přestávce, vyplněné turnajem PICO Cup v Petrovicích, jsme vyjeli na další turnaj moravského přeboru do Zlína. Turnaj v Praze nám bohužel ukázal, že mírný optimismus stran výsledků týmu U12 v moravském přeboru není úplně na místě. V Praze družstvo vůbec nepodalo kvalitní výkon, a proto turnaj dopadl špatně jak výsledkově, tak především herně. Výsledky byly zveřejněny v článku Na Prague Youth Festivalu tak napůl

V týdnu jsme se tedy zaměřili na činnosti, které náš výkon sráží dolů, a s očekáváním jsme odjeli do Zlína. Bohužel nám někteří klíčoví hráči vypadli v podstatě v předvečer turnaje a nakonec se v  kategorii U12 se sešlo jen 10 hráčů do pole. V roji hráli Jarda, Gabča, Boris. Na mlýnové spojce hrál Thori, útokovou spojku Adrian, tříčtvrtky Mates a Kryštof a na křídlech David a Šimon. Jediný střídající hráč byla Ema, která hrála jak v roji, tak i na křídle podle potřeby.
Devět účastníků turnaje U12 bylo rozděleno do dvou skupin. Ve skupině A hrály 4 týmy (Vyškov Red, RC Zlín, RC Olomouc a RAB) a v naší skupině B 5 týmů. V obou skupinách hrály týmy systémem každý s každým zápasy v délce 2x7 minut. Náš tým se ve skupině B utkal postupně s týmy Sokola Mariánské Hory, výběrem Slovenska, Dragonem Brno a Vyškovem White.

V prvním zápase jsme bohužel nastoupili ve stejném duchu, jako jsme se prezentovali na turnaji v Praze. Velmi špatně fungovala jak individuální, tak především kolektivní obrana, a tým dostával laciné pětky, kdy hlavně díky nedodržení obranného rozestavení a pozdního vybíhání do obrany umožnil soupeři několikrát skórovat úplně stejným způsobem. V podstatě stačilo, aby jeden rychlejší hráč Ostravy oběhl celou naši útočnou řadu a čtyřikrát skóroval. Naopak při útočných akcích nás srážely individuální chyby v předfinální fázi. Mnoho nevynucených předhozů, odevzdaných balonů, technických prohřešků proti pravidlům a hlavně neochota mnohých hráčů kombinovat, nás stála minimálně pět dobrých šancí na položení. Jedinou pětku za náš tým položil Adrian a soupeři jsme podlehli 1:5.

Do druhého zápasu s výběrem Slovenska, který svými fyzickými parametry výrazně převyšoval, náš tým nastoupil lehce ustrašeně a i proto šel soupeř do rychlého vedení 2:0. Naštěstí naši hráči rychle zjistili, že soupeř je sice převyšuje velikostí, nikoli však herními dovednostmi. Díky tomu, jsme se oklepali a přebrali iniciativu v zápase a už do poločasu jsme dokázali otočit na 3:2. V druhém poločase už jsme soupeře k ničemu nepustili a postupně navyšovali skóre až na 6:2. Pětky za náš tým položili Mates 2x, Kryštof 2x, Boris a Adrian

V třetím zápase jsme se střetli s Dragonem Brno. Hráči povzbuzeni vysokou výhrou začali velmi aktivně a do poločasu jsme si vypracovali vedení 3:2. Po půli ovšem přišel stejný zkrat, jako při posledním zápase s tímto soupeřem. Naši hráči bohužel opět přestali hrát týmově a navíc, jako by přestali stíhat fyzicky a nechali soupeře otočit až na 3:6. V úplném závěru jsme sice ještě jednou položili, ale t už byla jen kosmetická korekce skóre, na více než už nebyl čas. Zápas tedy skončil 6:4 pro Dragon. Za náš tým pokládali Adrian, Kryštof a dvakrát Mates.

K poslednímu zápasu jsme nastoupili proti Vyškovu White. Proti tomuto soupeři se nám celý podzim poměrně daří, nutno však podotknout, že se jedná o vyškovský B tým. Družstvo do zápasu nastoupilo s velkým odhodláním uspět a po kvalitním výkonu po poločase vedlo 2:0. Bohužel ve druhém poločase se opakoval podobný průběh jako s Dragonem. Nechali jsme soupeře snížit a v podstatě do konce zápasu jsme bojovali o udržení vítězného skóre. Těsně před koncem jsme položili uklidňující pětku na 3:1 a tak zápas nakonec i skončil. Pětky za náš tým položili Šimon, Boris a Mates.

Celkově jsme tedy ve skupině B obsadili třetí místo stejně jako naposledy v Brně. Celkově je však nutno říct, že přes nespornou individuální kvalitu mnohých našich hráčů, nás neustále sráží neochota hrát kolektivně. Neustále se projevuje, jak mnozí hráči mají potřebu neustále vynikat jako jednotlivci, což obvykle stačí na méně kvalitní týmy. Avšak neuvědomují si, že bez týmového pojetí hry, nemají šanci uspět proti vyrovnanému soupeři, či snad dokonce proti soupeři kvalitnějšímu.

Dále pak je třeba více zapracovat na fyzické kondici hráčů a zautomatizování všech herních činností. Proto bychom chtěli zvýšit počet tréninků v týdnu na tři. V tomto směru však potřebujeme hlavně podporu rodičů, aby děti na tréninky chodily v dostatečném počtu. Je nutno si uvědomit, že kategorie U12 už není přípravka. Je to první regulérní soutěžní kategorie. Zatímco primárním cílem kategorií U6, U8 a U10 je zábava a osvojení si základů rugby, tak kategorie U12 už sebou nese větší nároky. Ne že by to neměla být zábava, ale je potřeba začít usilovněji pracovat, protože v této kategorii se výkonnostní nůžky mnohem více rozevírají. A když se týmu nebude dařit i výsledkově, tak právě hrozí, že hra samotná nebude děti ani bavit.