Třináctka přinesla štěstí Polákům

30. září 2018 (19:27)

DomácíZpravodajství

Jak se to stalo

Už v avízu ke včerejšímu zápasu našich s polským národním týmem jsme predikovali, že pokud se Poláci chytnou hned v začátku, budou těžko k poražení, a to se také stalo, ovšem je nutno dodat, že přičiněním našeho národního týmu, jen těžko se člověk může ubránit dojmu, že k tomu přispěl vlažný a nevýrazný výkon našich. I ten pravděpodobně plodil nečekané množství technických i taktických chyb, především v obraně.

Úvodní půlhodina nepochybně patřila Polákům, naši působili, jako by hráli v jakémsi útlumu, ten tam byl nadšený výkon, jakým se blýskli proti evropské sestavě novozélandských hráčů hrajících pod názvem NZ Ambassadors. Výkon našich provázely chyby a ztráty míčů a co horšího, i do značné míry nekonsolidovaná taktická a nedostatečná osobní obrana, někdy to až budilo dojem, jako by si obránce říkal: „No co, nesložil jsem já, složí někdo jiný!“ Tak první Zeszutkově pětce přihlíželi hned tři neskládající obránci.

Při pětce teprve osmnáctiletého nováčka v polském dresu Michała Jurczyńského zaváhala obrana znovu, byla vysunuta a srovnána do lajny bez zajištění druhou obrannou vlnou. Tříčtvrtka Gdula pronikl mezi dvěma obránci, když se vysmekl ze složení Forstovi a jeho průnik už nedokázal nikdo zastavit. Když pak na sebe navázal zadáka Martina Kováře a ideálně přihrál, Jurczyński měl na cestu do našeho brankoviště zelenou.

Teprve za tohoto stavu se Danovi Hoškovi podařilo položit první českou pětku po mlýnu na pětimetrovce Polska přetlačeném do brankoviště. Následným kopem skóroval Forst. Před koncem první půle jsme ještě měli jednu šanci – po vyhraném mlýnu a poněkud chaotické rozehrávce kopl Berounský kop k následování po zemi, Forst sice kop doběhl a zpracoval, ale polská obrana ho těsně před svým brankovištěm vytlačila do autu, a tak skončila první půle 7:24.

Začátek druhého poločasu ukázal, že pod tlakem dělají chyby i Poláci a na úvod chybovali nadmíru, během několika minut udělali při obraně chyb celou řadu, čtyři z nich byly potrestány trestným kopem. Ale tu nejpodstatnější udělali hned v 1. minutě, kdy naši od rychlého rozehrání trestného kopu přes šikovný překop Pantůčka přes obranu, vytvořením kleští na zachraňující útokovku Adamského a razantní přetlačení polských hráčů v rucku, až po přehození na Hoška, který 10 metrů ke své druhé pětce zvládl bez problému.

Brzy nato kopl Pantůček trestný kop na 15:24, ale za 3 minuty Piotrowicz rovněž z TK upravil na 15:27, ale to horší mělo přijít vzápětí po našem výkopu – Poláci po zachycení výkopu rozehráli na svou levou stranu, číslo 12 Gdula prošel po odmítnutí Stárky z vlastní obranné čáry až na čáru půlící hřiště, tam předal číslu 14 Charlatovi a ten nikým neohrožován proběhl 50 metrů pod naši branku (podle zápisu však přihrál sám sobě – pětka totiž byla připsána Gdulovi). Naši obránci snažící se dostihnout Charlata vypadali v tu chvíli jak trabant stíhající vůz F1.

Dlouho se pak hrálo poměrně vyrovnaně jak co do zisku území, tak co produkce technických i taktických chyb, velmi blízko pětce byl náš tým v 59. minutě po rychle rozehraném autovém vhazování a rychlém přenesení hry na pravou stranu, kde si unikající Forst pokopl míč podél autové lajny, ale na polské pětimetrovce tísněn obráncem míč minul, bohužel ho nezpracoval ani dobíhající Schütz a udělal předhoz.

Co se nepovedlo v 59.minutě, povedlo se Forstovi v minutě 73. Poláci pod našim tlakem odkopli z brankoviště na aut, míč zachytil v hřišti Forst, vyměnil si přihrávku s Kovářem a pak on udělal z polských obránců želvy stíhající gazelu (na repro TV níže). Jenže Forstův úspěch a stav 22:34 nebyl signálem k závěrečnému náporu a pokusu stáhnout náskok hostů na zisk defenzivního bonusu. Naopak chybami jsme poskytli prostor Powałovi-Niedźwieckému k položení poslední pětky u rohového praporku, Piotrowicz se z nemožného úhlu trefil na konečných 22:41.

Těžko říci, co bylo příčinou takového psychického rozpoložení našeho týmu, že působil spíše pasivně. Byl tu snad i nedostatek kondice, někteří rojníci, zvláště v závěrečných fázích zápasu jen přecházeli sem tam aniž se do nějaké akce zapojili. Byla tu spousta technických chyb ale hlavně hrubých chyb v obraně. Snad bude polská lekce stačit k tomu, aby se tým znovu dostal do pohody, aby zvládl zápasy v Litvě a Švýcarsku.

O Autorovi

Karel Gaman

Editor a šéfredaktor klubových webových stránek. Ragbyový publicista - publikoval články o havířovském ragby v regionálních denících od 60 let minulého století. Dnes přispívá do Radničních listů. Autor ročenek RC Havířov k 10 a 30 letům klubu.

Další články autora

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *