Srovnání herního projevu našich žen a ostatních týmů bylo, bohužel, do očí bijící. Dá se stručně charakterizovat slovem pomalost. Pomalost reakcí, pomalost pohybu a provedení akcí, pomalost přihrávek vysokými oblouky, až na výjimky pomalost běhu. Ve všech zápasech měly naše hráčky problém překročit čáru vlastního obranného území a většinou tam také po chybách ztrácely míče, což byla voda na mlýn soupeřek.
Za celý turnaj naše ženy položily jen třikrát, ne však po vypracovaných akcích, ale po individuálních únicích. Nemáme v týmu ani dost rozdílových hráček, jedna stěží dvě, sílu týmu nepozvednou. Proti silným soupeřkám vázla i obrana, byť třeba proti Moldavsku nebo Německu byla obrana jistější, než v zápasech proti Španělkám, Irkám či Rumunkám. Problém také je, jak úspěšně a účinně bránit chytáním soupeřek za ruku. Přesto všechno je udržení 4. místa v soutěži Trophy i účast v olympijské kvalifikaci pro naše ženy bonusový bod.
Konečné pořadí v Kazani:
1. Anglie, 2. Rusko, 3. Francie, 4. Španělsko, 5. Irsko, 6. Polsko, 7. Itálie, 8. Rumunsko, 9. Švédsko, 10. Moldavsko, 11. Gruzie, 12. Česko.
Na OH 2020 postupuje Anglie (Velká Británie), Rusko a Francie mají šanci ještě v baráži o jedno postupové místo v příštím roce