Mohli jsme vyhrát?

23. září 2018 (21:50)

KlubovéZpravodajství

Havířov 23.9.2018 (Foto Ondřej Kloda) - Na tribuně se dlouho diskutovalo a názory se většinou shodovaly – za situace, kdy mužstvo 3 minuty před koncem prohrává o 2 body, se trestný kop ze vzdálenosti 30 metrů a navíc přímo proti brance kope na zisk tří bodů. Ne tak u nás, u nás se kopalo do autu, ale tak ledabyle, že jsme o šanci přišli, kop šel daleko mimo autovou čáru skrz brankoviště přes koncovou čáru. Rozhodčí nemohl nic jiného, než nařídit mlýn na místě kopu pro soupeře a tomu bylo jasné, že musí nasadit všechny zbývající síly, aby dostal hru na naši polovinu, pryč z oblasti, kde by mohl být ohrožen jeho dosavadní zisk. A povedlo se, náš značně nedisciplinovaně hrající tým ještě v čase 80+2ʾ umožnil soupeři proměnit trestný kop.

RC Havířov RC Zlín 12:17 (5:7)

Pětky 2:2 * KP 1:2 * TK 0:1 * rozhodčí Jaroslav Bednařík – Noel Sittek, Pavel Střaslička * ŽK 0:2 - Stoklásek a Petr Juřík (ZLN) * ČK 1:0 - Jan Uhlíř (HAV)

Body: Trtek 5, Barabáš 5, R.Benčík 2 (KP) – Smiřický 7 (2KP,1TK), Hubáček 5, D.Juřík 5

Havířov: 1 Fajkus (16 O.Benčík 44ʾ), 2 Indrák, 3 Macháček (C), 4 Olšanský, 5 Aberle, 6 Šťastný (18 Kovács 62ʾ), 7 Kolodziejczyk, 8 Duda – 9 Jakub Uhlíř, 10 Jan Uhlíř – 11 O.Benčík (20 L.Sittek 73ʾ), 12 Trtek, 13 Barabáš, 14 Hladík (21 Lamač 62ʾ) – 15 Wardas

Nestřídali: 17 Musil, 19 Lička, 22 Regec, 23 Miarka

Divákům zatrnulo, když hned v úvodní akci zápasu Richard Hladík spekuloval na naší brankové čáře s odkopem a Zlínští ho vzali do kleští a donutili přiklepnout v brankovišti. Ale nesoustředili se a prohráli mlýn, takže jsme se osvobodili odkopem do autu. Ovšem tlak Zlína se v úvodních pěti minutách stupňoval a vyústil v přečíslení 3:0, když se naši útočníci někde zapomněli, naštěstí jednomu ze Zlínských centrů míč vypadl z rukou. Bylo zjevné, že Zlínští chtějí hned v úvodu zlomit morálku našeho týmu, naši však nejsou žádná ořezávátka a tlak ustáli a hru postupně vyrovnali.

Od samého počátku nás provázel problém s kopáním, absence našeho jediného kopáče Dana Walka byla citelná, celkem čtyřikrát jsme trestný kop ani nedokopli do autu a soupeř mohl lehce rozvinout protiútok, jednou byla tato chyba fatální.

I když byl počet trestných kopů na obou stranách skoro vyrovnaný – 14 na náš tým, 11 TK proti Zlínu – byli jsme příliš často trestáni v útočných fázích za přestupky při hře v seskupení, od hry rukama v rucku, přes zavalování a bráněni soupeři v přístupu k míči (ruce na zemi před seskupením a hlava níže kyčlí). Některé chyby vyplynuly z přemíry snahy a špatné kontroly vlastního postavení či vlastního pohybu. Tak jsme například přišli o šanci prorazit při sedmé nebo osmé fázi rojového postupu pick and go zhruba v 67.- 68. minutě pro křížení v situaci, kdy byli rojníci snad metr od brankové lajny Zlína. Co by tato nerealizovaná pětka za stavu 12:14 přinesla, s reálnou konverzí – akce probíhala nedaleko branky – by to možná mohl být rozhodující moment utkání. Takže odpověď na otázku v titulku „Mohli jsme vyhrát?“ zní: mohli a měli.

Roj tentokrát neměl dostatečný důraz, nepoložil ani pětku. Scházel dravec jako je třeba Jiří Hanák nebo Filip Filipiak, který vůbec nehrál, když odešel před zápasem pro nějaké nedorozumění kvůli kolíkům na kopačkách. Je to jedna z věcí, které by mužstvo pomýšlející na případný postup do extraligy vůbec neměly provázet! Hrajeme sice amatérsky, ale aby v každém zápase scházeli nějací klíčoví hráči (a to se hraje v neděli!), nebo že se někdo urazí pro hloupost, je prostě projevem nesoudržnosti týmu.

Nemůžeme pominout, že zatímco pozičně-takticky byla obrana po celý zápas na výši, přišly dva momenty, kdy se zhroutila, a bylo to hlavně kvůli nezajištění ve druhé obranné vlně. Když nečekanou změnou směru vběhl mezi dva naše hráče vazač Hubáček, měl z čáry 22 metrů naprosto volnou cestu a úplně stejné to bylo ve druhém poločase, kdež se Denis Juřík vysmekl ze skládky Martinovi Dudovi, shodou okolností rovněž na obranné čáře, měl i Juřík volnou cestu pod branku.

Na druhé straně ovšem nelze neocenit, že mužstvo odolávalo současnému lídrovi soutěže, týmu, kterému podlehl i tak výborný tým, jako je Přelouč a že mělo i na výhru. Obě naše pětkové akce byly vypracované, skvěle realizované, nebyly to žádné náhodné úniky a slibné je, že byly dílem mladých perspektivních hráčů. První pětka Lukáše Trtka byla zakončením série: vyhrané autové vhazování, maul, postup a čtyři rucky, rychle rozehraný trestný kop Pavlem Indrákem a klasický postup útoku se čtyřmi přihrávkami. Druhá byla projevem pohotovosti a dravosti a také podpory. Z vypíchnuté přihrávky Zlína donesl Lukáš Trtek míč až k brankové čáře a ve složení mohl v pravou chvíli přihrát Romanu Barabášovi k proražení za čáru.

O Autorovi

Karel Gaman

Editor a šéfredaktor klubových webových stránek. Ragbyový publicista - publikoval články o havířovském ragby v regionálních denících od 60 let minulého století. Dnes přispívá do Radničních listů. Autor ročenek RC Havířov k 10 a 30 letům klubu.

Další články autora

Komentářů: 2

  1. Roman

    Druhou pětku položil Barabáš. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *