Irsko rozhodně překvapilo, intenzitou výkonu, výdrží po celých 80 minut, hrou rukama s minimem kopů, ale to platí i pro All Blacks, že se pod neúprosným tlakem Irů neuchýlili k odkopávání míčů, když se jim hra rukama nedařila tak, jak jsme u obvykle dominantních Novozélanďanů zvyklí. Zdálo se, že All Blacks jsou nástupem, fyzickou intenzitou hry Irů a jejich neúprosným tlakem zaskočeni natolik, že prakticky nebyli schopni prosadit svou obvyklou nátlakovou hru, kterou obvykle ničí své protivníky. V sobotu sami zažili to, co obvykle zažívají jejich soupeři.
Viděli jsme nádhernou dynamickou a rychlou hru, jaká se tak často nevidí. Statistiky utkání potvrzují dominanci Irů téměř ve všech ukazatelích: běhy 150:82, naběhané metry s míčem 827:501, získané metry 463:328, překročení čáry zisku míče 71:60, skládání 101:231. Zvláště rozdíl naběhaných metrů s míčem a porovnání skládek svědčí o převaze Irů. Na druhé straně mluví ve prospěch obrany All Blacks poměr pětek, dovolila Irům jen 3 průniky, i kdybychom připsali neuznaný Furlongův, pořád by to byly jen 4 pětky ku dvěma.
Irové se radují, od roku 1905 do roku 2016 prohráli s Novým Zélandem 28 zápasů a o výhře si mohli jen zdát. V památném utkání podzimní série 2016 v Chicagu vyhráli senzačním rozdílem 40:29. Ale během posledních pěti let Irsko zaznamenalo už třetí výhru. Svým vynikajícím výkonem v sobotním utkání si Irsko stanovilo pro zápasy s All Blacks nový etalon.
Kdyby mezi oceněními World Rugby Awards existovala i cena za zápas roku, mohlo by utkání Irsko vs. Nový Zéland patřit mezi žhavé kandidáty.