V televizních přenosech anglické Premiership se nás snaží komentátor Tomáš Ripcsik přesvědčit, že lapení je poměrně nový prvek, zavedený do hry někdy v šedesátých letech, nemůže se mýlit více, mark platí ve hře od samého počátku:
The first written laws of the game appeared on 28 August 1845 as the Rules of Football Played at Rugby School – the rules had not yet been canonised as laws. In them there is reference to "a kick from a catch", which players were allowed to charge "as soon as the player's foot has left the ground".
(První psaná pravidla se objevila 28. srpna 1845 jako „Fotbalová pravidla hraná ve škole v Rugby”, ale ještě nebyla považována za závazná. V těchto pravidlech je zmíněno "a kick from a catch" (lapení kopu), které dovolovalo atakovat hráče chytajícího míč, pokud noha chytajícího nestála na zemi).
Pravidlo o lapení se mírně měnilo až do roku 1862, kdy se v Blackheat (existuje od založení v roce 1858 dodnes) zavedlo, že chytající hráč musí podpatkem označit místo, kde míč chytil a samozřejmě zvolat „Mark,“ a tato také my starší známe jako klasické lapení, jak je výborně popsáno níže:
Blackheath Club in 1862 had the answer, which may not have been original: "A fair catch is a catch direct from the foot or a knock-on from the hand of one of the opposing side; when the catcher my either run with the ball or make his mark by inserting his heel in the ground on the spot where he catches it, in which case he is entitled to a free kick."
(Blackheath Club v r. 1862 měl odpověď, která možná nebyla původní: “Za korektní lapení se považuje lapení přímo z kopu, nebo “sklepnutého” míče jednoho z protihráčů; chytající může buď s míčem běžet, nebo udělat značku patou na místě, kde míč lapil, v jakém případě má být nařízen volný kop).
Being stationary with a heel in the ground and the toe of that foot raised and shouting "Mark" when catching the ball stayed in the game for years and years, as the older generation will remember.
(Dlouhé roky platilo, že hráč chytající míč ve hře, který stojí s patou na zemi se zvednutou špičkou nohy, křičí “Mám,“ jak si určitě budou starší generace pamatovat).
Pravidlo o lapení platilo do roku 1971 (a to možná Tomáše Ripcsika zmátlo), po celém hřišti a uplatnit lapení bylo svého času dokonce možné i z předhozu. Od roku 1971 se omezilo jen na obranná území a na chycení kopu. S ohledem na hluk na stadiónech hráči ke zvolání "Mark" nebo "mám" přidávají i zvednutou paži.
