Lze opakovat do nekonečna: chyby, chyby, chyby. Stále stejné chyby, předržení míče a sevření soupeřem místo včasné přihrávky volnému spoluhráči, špatné přihrávky v tísni, ale i za normálních okolností – nejčastěji za hráče, nad hlavu nebo na zem. Radek Kloda, který zápas komentoval v rozhlasové kabině, v jeden moment po opakovaných banálních chybách neudržel nervy na uzdě a málem rozbil mikrofon, tak špatné to bylo! A to byly jen přihrávky, kde jsou další věci, třeba rucky a opakované chyby s trestnými kopy proti nám. Rozhodčí Ondřej Fořt sice přehlédl některé chyby Vídně, třeba zalehávání a zavalování míče na naší straně v racích, ale to se mohlo dít jen proto, že v racích nemáme pevnou obranu.
Ač se skládání značně zlepšilo, jsou situace, kdy se sice několik našich hráčů „namotá“ na hráče s míčem, ale ten je táhne za pomocí spoluhráčů sebou řadu metrů, než padne na zem, dvakrát takto dopadl na zem v našem brankovišti- Nikdo chlapovi nesjede po nohách, nikdo mu nohy nesevře, a ten táhne i 3 – 4 naše bránící hráče 10 – 12 metrů sebou. Hořela - taktická obrana, nezkušený Jacob Juračka nedrží své postavení na křídle a dispečer hry Dan Ogurčák si postavení svých útočníků nevšímá a nezdá se, že by s nimi nějak zvlášť živě komunikoval. Jinak by se nemohlo stát, že v řadě situací ve 2. poločase nebyli na svém místě a hrnuli se jak mladší žáci na stranu, kde byl míč.
Všechny chyby kulminovaly ve druhém poločase, kdy se naše mužstvo „vytratilo“ ze hřiště, přenechalo ho Vídeňákům a zápas se změnil v jednostrannou záležitost.