Tri Nations: Dvě červené karty šokovaly

"Byla to nečistá hra a nedisciplinovanost od obou týmů, opravdu, a zejména žlutá karta Scotta Barretta ke konci," přiznal kouč All Blacks Ian Foster. "Poškodilo nás to, právě když jsme se snažili zůstat ve hře.“ Ve všech hodnoceních během měsíce čtvrtého zápasu obou tradičních rivalů, se mluví hlavně o obou červených kartách a vede se polemika, zda australský rozhodčí Nic Berry vyloučil po jednom hráči na každé straně po právu nebo měl být shovívavější. Samozřejmě se nikdo neodvažuje říct naplno, že jejich zákroky byly na hraně nebo za hranou.

O co vlastně šlo? All Blacks jsou proslulí tím, že hrají skutečně na hraně pravidel a během let si mnozí soupeři ikonického týmu stěžovali, že rozhodčí mají po dlouhá léta na světového lídra a jeho hráče poněkud jiný pohled a že jim promíjejí celou řadu zjevných problematických zákroků, záměrných ofsajdů a vůbec nečistou hru. Nejinak tomu bylo v posledním utkání, ale podílely se na tom rovným dílem oba týmy. Ostatně 24 (11-13) trestných kopů, dvě žluté a dvě červené karty a hráči, kteří se každou chvíli chytali pod krkem, to je dostatečně výmluvná bilance disciplíny obou týmů.

Od počátku byla atmosféra nervózní a vypjatá, od počátku probíhaly drobné konfrontace. Ve 22. minutě za stavu 8:5 „skládal“ nováček pravý pilíř All Blacks Ofa Tu'ungafasi křídlo Wallabies Toma Wrighta zjevně s úmyslem dát svém soupeři „pokouřit,“ celá série opakovaných záběrů to doložila, Tu'ungafasi vůbec nešel dolů, neměl v úmyslu složit, měl jasně v úmyslu Wrighta srazit, což se mu také povedlo.

Kapitán All Blacks Sam Cane měl po utkání snahu Tu'ungafasiho omlouvat a snažil se jeho přestupek okecat poukazem, že ragby je rychlá hra s četnými kolizemi a že tu a tam hráči svůj pohyb neovládnou, ale že ani u jednoho potrestaného nešlo o úmyslnou nečistou hru.

Ale Kapitán Wallabies Michael Hooper řekl, že nikdo by neměl mít žádné výmluvy a měl by respektovat pravidla určená k ochraně hráčů. "Netrénujeme žádné narážení do hlavy, musíme mít na mysli bezpečnost hráčů, chceme, aby všichni hráli tak dlouho, jak to jen jde," řekl.

Zápas samotný byl opravdu dramatický po celou dobu, rucků sice bylo požehnaně, celkem 182, ale to vyplývá z dnešního stylu hry, kdy se chodí spíše do kontaktu než přihrávkami, ale neznamenaly protahování času, mlýnovky rozehrávaly rychle. Navíc si nestavěly „ochranné“ hráze z volných rojníků a nekopaly box-kick, a když už, pak jich bylo snad jen 5 nebo 6 dohromady. Je nutno dodat, že kýžený efekt přinesly jen ve dvou případech. Obrany vynikaly na obou stranách, takže ve vyrovnaném průběhu rozhodly trestné kopy Hodgeho z 11:15 na 17:15 a pak pětka Taniela Tupou v 75. minutě s konverzí Hodgeho na 24:15. Závěrečná pětka All Blacks, kterou položil Tupou Vaa'i a kop Jordie Barretta stačil jen na snížení na 24:22.