V Austrálii začínají pochybovat o výhodách Trans-Tasman soutěže

Rekordní výhra: Hurricanes 43-6 Western Force 43:6, novozélandská nadvláda pokračuje. Na snímku Jordie Barrett pokládá pětku

(Zdroj: novozélandská a australská media) – Po dvou kolech soutěže Trans-Tasman Super Rugby a po dvou totálních výhrách novozélandských týmů, narůstají v Austrálii pochyby o smyslu soutěže, ve které vyhrává jen jedna strana. Novozélandské týmy se zatím zdají být neporazitelné. Jistě, pohled na tabulku musí být pro Australany frustrující, dělicí čára představuje už po dvou kolech propastný bodový rozdíl, novozélandské týmy mají 10 či 9 bodů, australské 1 bod nebo nulu.

Dokonce mlýnovka All Blacks Aaron Smith pléduje za budoucnost společné soutěže: „Potřebujeme Austrálii, vzkazuje, když se v Austrálii po dvou týdnech porážek, které australskému ragby vzaly dech, začínají vynořovat pochybnosti o výhodách trans-tasman soutěže.

Minulý týden Smith řekl: „Rozhodně si myslím, že s Australany musíme hrát normální formát Super Rugby." Smith, sedí v představenstvu mocné New Zealand Rugby Players Association, a jeho zájmem je plná soutěž s 10 nebo 12 účastníky včetně nových Moana Pasifika a Fidžijian Drua, jde o budoucnost ragby na jižní polokouli.

Novozélandské franšízy chtějí Trans-Tasman Super Rugby. Generální ředitel Crusaders Colin Mansbridge v NZ Herald upřímně řekl, že poslední věc, kterou Novozélanďané chtějí udělat, je hrát pořád proti sobě.

Ale na druhé straně Tasmanova moře to vidí trochu jinak: „Kiwi to chtějí z důvodů, které nemusí nutně prospět zdraví australského ragby.“ Australané nechtějí přivádět své hráče každý týden do bodu zlomu, chtěli by se vyhnout negativním vlivům na australské ragby a tvrdí, že australské týmy potřebují čas, aby se zlepšily. Jenže jediný způsob, jak to mohou udělat, je užívat novozélandské "kapky" týdny, měsíce, možná i roky.

Komentátor Paul Cully v Sydney Morning Herald tvrdí: „Možná, že ragbyoví bossové na obou stranách musí tvrdě zhodnotit současnou kompatibilitu a skutečně se zaměřit na to, čeho chtějí dosáhnout. Model Super Rugby s osmi týmy Nového Zélandu, navrhovaný v loňském roce, by mohl být pravděpodobně cestou, jak držet vysokou úroveň soutěže vzhledem k slabší úrovni Austrálie. Ale Austrálie ho právem odmítla kvůli škodám, které by to způsobilo na národní úrovni.

Co nám to říká, pokud mají obě unie „svou pravdu," ale nemohou se dostat na stejnou notu? Podle mého názoru mají v současné době různé strategické potřeby a priority, které lze odstranit pouze tím, že se obě soutěže oddělí.

Kiwi to nebudou chtít udělat, ale NZ Rugby by mělo prozatím nechat Austrálii jít svou vlastní cestou a vybudovat si vlastní domácí soutěž osmi týmů s pěti současnými franšízami, Moanou Pasifikou, Fidžijan Druou a novým účastníkem z rostoucího populačního centra, jako je Tauranga (Tauranga – viz box). Je neudržitelné, aby australské ragby sloužilo Novozélanďanům.

Jen tak na okraj – v dnešním prvním utkání 3. kola Trans-Tasman Super Rugby schytal zatím tabulkově nejlepší australský tým (6. místo) Western Force nakládačku od novozélandských Hurricanes (2. místo) 43:6, prohrál sedmi pětkami proti nule.