Kouč Patrik Kovács: „Podařilo se nám vrátit trofej tam, kam patří“

V náhledu: Leon Sittek se probíjí obranou Mariánských Hor, položil první pětku Havířova. Foto Josef Koláček

Patrik Kovács: „Zápas byl velice nervózní, hrálo se přece derby a navíc se hrálo o Kylof, symbol vedoucího postavení v kraji. Z pohledu tabulky šlo prakticky jen o to, jestli budeme třetí nebo čtvrtí, ale bez ofenzivního bonusu jsme jen dorovnali bodový náskok Ostravy. 

Tentokrát nám docela šla obrana. Dobře jsme vybíhali a konečně i skládali. Roj zvládal standardní situace a celkově jsme měli častěji míč než v předešlých zápasech. Bohužel nás v útočení srážela naše nepřesnost. Často jsme přenášeli míč a přihrávali pozdě. Útočná řada se musí snažit hrát přímočařeji a důrazněji. I přesto, že jsme hráli většinu druhého poločasu o 14 hráčích, hráli jsme se soupeřem velice vyrovnaně.

Jsem velice rád, že se nám podařilo vyhrát a vrátit trofej tam, kam patří (úsměv). Pro většinu hráčů to byl vůbec první zisk Slezského kylofu. Když jsme přebírali před čtyřmi lety ten poslední, byli u toho jen Pavel Indrák, Dan Aberle, Leon Sittek a já.

Teď už se musíme soustředit na čtvrtfinále, které rozhodne o tom, jestli jarní sezona bude úspěšná nebo ne. Jedno je jisté čtvrtfinále budeme hrát venku a o to to budeme mít těžší.“

Pod hráči Mariánských Hor leží Leon Sittek, který právě položil první pětku Havířova. Foto J.Koláček

Jisté je, že výsledek mohl být lepší, možná i ten ofenzivní bonus mohl být, nebýt přemíry banálních chyb. Hráči by měli mít neustále na mysli, že ne vždy musí vyjít pokus najít mezeru a projít. Naopak, snaha prosadit se za každou cenu mnohdy zabije šanci. Několikrát se to stalo i v zápase proti Mariánským Horám – jinak výborně hrající Filip Plinta ve snaze najít díru vytlačil spoluhráče k autové lajně (otázka je, proč je nenapadlo jít Filipovi do kříže, prostě ho podběhnout), kde akce skončila, jeho přihrávku tísněn obranou adresát srazil do předhozu. Přesně totéž udělal později Dan Ogurčák a vytlačil spoluhráče k autové lajně. Rozhodně platí, že je lepší přihrávat, využít prostoru, držet míč.

Pod tlakem soupeře v nepříliš hlubokém postavení se naši útočníci dostávají pod tlak a z toho pramení všelijaké nepřesnosti: přihrávky nad hlavu, za záda, na zem, nemáme druhou vlnu, nikdo se neposune za formaci, aby mohl dostat přihrávku do hloubky, nemá kdo zachránit ztracený míč. To jsou problémy, které pronásledovaly naše útočníky v zápase.

Na druhou stranu jsou hráči, kteří mají rychlost, tah dopředu a důraz. Rozhodně je to Bacho Tsikarishvili, je to Filip Plinta, je to Hynek Hřebíček, pokud dostanou včasnou podporu, musejí padat pětky!

O rojnících mluvil už kouč Patrik Kovács. Jedno je jisté, zlepšují se. Kdyby využili svůj potenciál ve mlýnech, kde mohli několikrát dostat soustředěným tlakem soupeře na kolena a získat trestný kop, ale špatné to je u autových vhazování, jsou taková nějaká všelijaká, jenom ne řádně organizovaná, ba vypadá to, že ani žádnou organizaci nemají, že jde jen o to nějak splácnout míč na svou stranu. Ale proti předchozím zápasům s Vídní a Bystrcí byli rojníci v poli hodně vidět tahem dopředu. Dobří byli všichni, ale hodně byli vidět Leon Sittek, Pavel Indrák, Dan Kričfalušij, Giorgi Okromelidze a Jan Hlaváč a po střídání i sám šéftrenér Patrik dával ostravské obraně zabrat.

Fotografie Josefa Koláčka ze zápasu jsou ve fotogalerii ZONERAMA