Evropské Poháry: Srážka francouzské a irské ragbyové školy

Po Six Nations můžeme našim čtenářům opět představit názor ragbyového odborníka Petra Kacíře, tentokrát na zápasy evropských klubových Pohárů…

Hodnocení dvou utkání evropských klubových Pohárů prezentuje našim čtenářům Petr Kacíř, náš bývalý hráč i trenér mládeže dnes podporovatel klubu (tiskové služby firmy Repronis), kterému se dostalo přezdívky Malý Řízek, neboť jeho starší, a větší, bratr nese přezdívku Velký Řízek. Jeho postřehy zveřejníme ve dvou pokračováních. Dnes je na řadě evropská druhá liga EPCR (European Professional Club Rugby) Challenge Cup.

Milí přátelé ragby, vracím se k uplynulému finále EPCR Challenge Cup a Investec Champions Cup, které se konalo ve španělském Bilbau. Není to poprvé, co toto město hostilo vrchol evropských pohárových soutěží. Přestože Španělsko není tradiční zemí ragby, konalo se takové finále v Bilbau již podruhé. Poprvé to bylo v r. 2018 a již tehdy média hodnotila sportovní, společenskou i organizační stránku finále velmi pozitivně.

Po osmi letech Bilbao znovu přivítalo finále evropských ragbyových pohárů. S přáteli jsme zvažovali se tam vydat, ale letecké spojení do Bilbaa nenabízelo pro lety z Krakova či Katowic smysluplné spojení. Pouze s jedním dvěma přestupy, což by znamenalo jedním směrem 5-6 hodin strávených v letadle a na letištích a to pro prodloužený víkend není příliš atraktivní. Škoda, že jsme nemohli obě finále vidět na českých TV programech, bylo se na co dívat.

Oba zápasy měly pikantní podtext v podobě „srážky“ francouzské a irské ragbyové školy. V posledních dvou ročnících Poháru mistrů jasně dominovali Francouzi. Leinster Rugby byl mezi lety 2019-2025 4 krát ve finále a 3 krát prohrál s francouzským klubem. Dvakrát jsem u toho byl s přáteli, a to v roce 2023 v Dublinu, kdy byl domácí Leinster poražen Stade Rochelais (La Rochelle). V roce 2024 na nádherném stadionu Tottenham Hotspurs v Londýně Leinster padl v super dramatickém zápase v prodloužení s Toulouse.

V pátek 22. 5. se na stadionu San Mamés utkali Montpellier Hérault Rugby vs Ulster Rugby. Na úvod třeba říct, že pro mladý tým z Belfastu v provincii Ulster byl velkým úspěchem již samotný postup do finále Challenge Cup.

Ulster byl velmi motivovaný a již ve 3. minutě položil první pětku. To dávalo signál, že nás čeká zajímavý a vyrovnaný souboj. Montpellier však měl jasný herní plán a nenechal se rozhodit prvním irským úderem. Poměrně rychle převzal inciativu a začal dominovat ve všech směrech – v mlýnech, kontaktech, při přechodu do útoku a hlavně v rychlosti recyklace míče.

Klíčová pasáž byla v mezi 15. a 35. minutou. Gabriel N'Gandebe skóroval po rychlém protiútoku. Donovan Taofifenua položil dvě pětky, přičemž Billy Vunipola a Alex Becognee kompletně rozbili obranu Ulsteru kolem rucků. Je třeba říct, že Vunipola hrál ve skvělé fazóně a asi ještě neměl opouštět Red Rose. V poločase už Montpellier vedl 26:12 a média psala, že zápas prakticky skončil ještě před přestávkou.

Ve druhé půli se Ulster snažil hrát otevřeněji, ale tím ještě více otevíral prostor. To Montpellier neúprosně trestal a 4 krát položil. Ulster ještě korigoval výsledek dvěma pětkami v 55. a 72. minutě, ale to byla jen slabá náplast na konečný výsledek 52:26 ve prospěch Montpellieru.

Je třeba však ocenit bojovnost Ulsteru, pro jeho mladý tým to byla velká zkouška ohněm, ze které mohou hodně těžit v dalším rozvoji a budování týmu.

Naopak tým Montpellier vycházel ze zkušeností celé řady hráčů, kteří dominovali extrémním tempem a silou, jež způsobila kolaps obrany Ulster ve druhé půli. Nelze také nezmínit náročné klimatické podmínky, ale ty byly pro oba týmy stejné.

Nesmíme zapomenout na skvělou diváckou kulisu, kdy stadion San Mamés s kapacitou až 53 305 míst byl zaplněn 43 205 diváky.