Česko v. Finsko žen rozhodly individuality

Julie Doležilová, hráčka zápasu , přispěla svým hattrickem velkým dílem k vítězství české reprezentace s Finskem. Foto: Martin Flousek

Praha 6. listopadu 2021 – Hrálo se 10 minut a na ukazateli času a skóre ve FFC Rugby Aréně Tatry Smíchov svítila u domácích číslice 10 a to za stálého a místy drtivého tlaku Finek, kdy k proražení naší obrany scházely centimetry. Ale jak Julie Doležilová, tak Kateřina Nováková využily jednak kousku volného prostoru pro rozběhnutí, jednak slabiny Finek v obraně, jak se ukázalo při těchto, tak i při pozdějších bodových akcích našeho týmu, finské hráčky měly velký respekt před v plné rychlosti sprintujícími hráčkami. A při prvních dvou pětkách naše obě sprinterky uběhly po 75 metrech!

Finky náš tým drtily prakticky celý první poločas, svědčí o tom porovnání času, který oba týmy strávily na polovině soupeřek, Finky nás zamkly na naší polovině celkem na 28 a půl minuty herního času, naše hráčky, pokud nepočítáme čas při položení prvních dvou pětek, strávily na polovině Finek pouhých 5 minut a 45 vteřin. Z převahy však vytěžily pouhých 5 bodů – pětku položila pilířka Elisa Loponen – po několika fázích pick and go.

Výhra poločasu 17:5 svědčí o skutečně pevné obraně našich, bránily agresivně a často na to doplácely, dopustily se 11 přestupků oceněných trestným kopem a dvěma vykázáními na 10 minut. Ovšem většinou to nebyly přestupky z nedostatku disciplíny, ale z přemíry snahy. Jenže svědčí to také o lepší kolektivní spolupráci Finek a lepší kontrole hry, když přes tvrdou obranu našich dokázaly udržet míč při životě tak dlouho. Problémem našich děvčat také byly technické nedostatky jak při přihrávkách a jejich příjmu, až příliš často směřovaly přihrávky na zem, až příliš často byl míč sražen dopředu nepřipraveností přijímající hráčky, a to je na pováženou.

Ve 25. minutě získaly Finky mlýn po další přihrávce mlýnovky na zem, vyhrály vhazování a odkoply do pole, Vacková bez váhání rozehrála na Čuprovou a ta skvěle uvolnila Doležilovou k hattricku.

Zřejmě po rozboru hry trenéry o poločase, se hra našich žen ve druhé půli zlepšila, i když technických chyb neubylo. Zlepšila se však disciplína – kopaly se proti nám „jen“ 3 trestné kopy a byla jen jedna žlutá karta – i tak to bylo 30 minut hry o 14 za celý zápas! Podstatně se zlepšilo držení území: Finky 18:20 min., Češky rovných 21 minut, i tak to je téměř 47 minut pro Finky a jen necelých 27 minut pro naše.

Skóre na 24: 5 zvedly Tereza Baťhová pětkou a Doležilová konverzí. Nejodvážnější akci druhé půle předvedlo číslo 8 našeho týmu Lea Exnerová, která zasprintovala 49 metrů z půlicí čáry, ale Finky ji zastavily metr před čárou brankoviště, naštěstí na podporu přiběhla Pavlína Čuprová (snímek nahoře) a položila u rohového praporku. Finky se revanšovaly v 73. minutě, když nám „ukradly“ autové vhazování a po klasické útočné akci položila zadačka Eeva Pohjanheimo, když ve finální fázi překonala dvě naše obránkyně. V závěru naše ženy dosáhly na bonusový bod, finskou obranu skvěle prošla Alžběta Sůsová, když z pomalého pohybu naší útočné řady najednou Finky překvapila velkým zrychlením.

Je tu velký rozdíl mezi předvedenou hrou a dosaženými body. Sedm pětek svědčí o velké produktivitě, ale bohužel ne o velkém výkonu, jak už bylo řečeno, vysoká výhra je produktem slabé obrany Finek a jejich neschopnosti překonat naši obranu při tak velké herní převaze. Ovšem historie – jak rádi zdůrazňují televizní komentátoři – se nebude ptát, jak tým hrál, ale o kolik vyhrál. Do zápasu se Švýcarském by se však mělo mnohé zlepšit, především přihrávky a příjem přihrávek a také způsob hry v racích.