Co si myslí hráči o největších problémech ragby

Měsíčník Rugby World, který vydává v Anglii Společnost TI Media, přinesl v lednovém čísle rozsáhlý materiál z pera editorky Sarah Mockfordové o tom, co si myslí hráči o největších problémech rugby, se kterým vás seznámíme ve třech pokračováních. Dnes přinášíme druhou část o problémech zranění hlavy a zastupování hráčů agenty. Zranění hlavy se týká našich hráčů také, a s agenty se mohou setkat při přestupech do zahraničí a měli by vědět, že ne všem agentům jde o prospěch hráče.

Uplynulá léta byla docela správně zaměřena na zranění hlavy a nyní je o této problematice nepochybně mnohem větší povědomí. Přesto průzkum dokazuje, že je ještě třeba udělat mnoho práce, téměř třetina hráčů připouští, že skrývali příznaky otřesu a nedodržovali protokol " vyhodnocení zranění hlavy (HIA)," aby rychleji ukončili povinný klid. "Rozhodnutí o návratu musí být vyjmuto z rukou hráčů," říká Omar Hassanein, šéf International Rugby Players (IRP) zastupujícího profesionály.

Hráči se obávají, že se neprovádí správné vyhodnocování protokolů vyhodnocení zranění hlavy (HIA). Zatímco 84% respondentů se domnívá, že lékaři dodržují proces HIA podle reglementu, jiní upozorňovali na tlak na lékaře. Někteří hráči míní, že lékaři dovolí hráčům návrat k hraní dříve, než se plně uzdraví, někdy kvůli nátlaku klubů, řekl jeden a další dodal: "Jsou vystrašení z hlavních trenérů, někdy vás přesunují do hry rychleji, než by příslušelo podle HIA."

Byla zavedena opatření ke snížení rizika poranění hlavy, jako jsou zvýšené sankce za vysoké a nebezpečné skládky. Přesto se o tom diskutuje, někteří lidé včetně některých současných hráčů tvrdí, že hra je "měkká" a zpochybňuje některá nedůsledná rozhodnutí a zákazy.

"Hráči musí pochopit, že nařízení a pravidla jsou tu proto, aby nás chránila," říká irský reprezentant Rob Kearney, "aby byla bezpečnost hráčů nejvyšší prioritou. Pokud někdo dostane ramenem do hlavy, bez ohledu na to, jak se to stane, musí být za to ‘pachatel’ penalizován. Hráči to musejí přijmout."

Většina hráčů využívá agenta, přičemž většina svým agentům platí spíše mezi 5% a 8% příjmů ze svých kontraktů, než stanoveným poplatkem. Jedním z problémů, které hráči v průzkumu zmiňovali, bylo to, že jejich agenti se o ně nestarali, když měli ve svých klubech potíže, prostě pociťovali nedostatek podpory při problémech v klubu.

Další hráč upozornil na vlastní zájmy některých agentů při vyjednávání o přestupech a konstatoval: "Agenti dostanou více peněz za přestup hráčů do zahraničí. Nemají v srdci národní zájem. Mladí hráči přestupují pro zisk agentů, a to není pro hráče vždy výhodné."

Esportif International je vedoucí agentura pro ragbyový management s kancelářemi v Evropě a na Novém Zélandu a zastupuje přední světové hráče.

Ex-All Black Konrad Smith spolupracuje s International Rugby Players a World Rugby, aby se zavedla globální pravidla týkající se hráčských agentů a vytvořil globální registrační program, který zajistí, že budou muset splňovat určité standardy. Pokud jde o mladé hráče, chce Smith zajistit, aby existovala pravidla kolem minimálního věku hráče, se kterým může agent podepsat smlouvu. Říká: "Některé národní předpisy vyžadují, aby měl hráč 18, jiné 16, ale obecně by žádná smlouva neměla být závazná déle než rok nebo dva. Pokud se hráčům po podpisu jejich první smlouvy opravdu daří, nechceme, aby byli s agentem vázáni na příštích deset let poté, co podepsali smlouvu v osmnácti."

Další část článku se připravuje

Co si myslí hráči o největších problémech ragby: Mezinárodní zápasy, peníze