Fenomén Rapant

29. března 2024 (17:13)

Ostatní

V náhledu: Lukáš Rapant trvale žijící ve Francii hrál po odchodu z US Oyonnax v RC Bellegarde (snímek), ale na sklonu kariéry zakotvil v US Nantua

Narozen 16. listopadu 1982, hraje ragby od roku 1993, nejúspěšnější odchovanec havířovského ragby, který jako jeden z mála českých hráčů hrál v nejvyšší profesionální soutěži Francie Top 14 za US Oyonnax. Muž, který je tváří plakátu na zápas proti Ukrajině, trvale žije ve Francii, kde ještě ve jednačtyřiceti letech hraje za US Nantua ve Fédérale 2 (5. liga). Během své kariéry ve Francii oblékal barvy klubů C.S. Bourgoin-Jallieu , S.O. Chambéry, Saint-Nazaire, US Oyonnax a RC Bellegarde před přestupem do US Nantua.

Poprvé reprezentoval Česko jako kadet proti Polsku v roce 1997. Další řadu zápasů odehrál v mládežnických týmech České republiky od turnaje kadetů v Lyonu, přes sedmičky mužů na Hungarian Sevens až po mistrovství světa juniorů do 18 let v Chile. V letech 2001-2002 odehrál 6 zápasů kvalifikace o postup na MS hráčů do 21 let a utkání Poháru evropských regionů Vallonie Bruxelles v. Čechy. Poprvé si za národní tým zahrál v roce 2003 v utkání proti Portugalsku v Lisabonu a dosud za Česko odehrál 28 utkání. Tento dvojnásobný Ragbista roku (2015 a 2016) ukončil svou reprezentační kariéru 29. zápasem právě v utkání 23. března v rodném Havířově proti Ukrajině.

 

 

Loučení s reprezentací

Zprvu to vypadalo zle, Lukáš byl v průběhu utkání proti Ukrajině zraněn a po chvilkovém bezvědomí odvezen do nemocnice, ale naštěstí se ještě během pozápasové recepce vrátil, takže akt rozloučení s reprezentací mohl proběhnout .

Kapitán národního týmu Dan Hošek předal Lukášovi dres národního týmu a pamětní plaketu, připojil se i Radek Benčík aktuálně hrající za polský Hegemon Mysłowice a místopředseda klubu Pavel Indrák se sekretářem Karlem Gamanem Lukášovi předali plaketu s poděkováním za reprezentaci země i klubu. Karel Gaman v krátkém proslovu zdůraznil, že Lukáš je v rámci klubu fenomén, který pravděpodobně hned tak následovníka nebude mít. Ne že by talentovaní hráči nebyli, ale zatím až na Pavla Indráka, Lukášova skoro bratra, jak to uvedl sám Pavel, který odehrál několik let ve velšském Pwllheli, nikdo další svůj růst nedotáhl do úrovně a hlavně cílevědomosti Rapantovy.

Jak to začalo

Redakce sáhla do klubového archivu, aby čtenářům přiblížila počátky Lukášovy francouzské anabáze, a zveřejňuje rozhovor z roku 2003, kdy už měl za sebou řadu utkání v dresu ČR v kategorii kadetů a juniorů, z toho dva starty na mistrovství světa ve Francii (2000) a Chile (2001), a šest utkání za českou jednadvacítku. (Rozhovor je zkrácen)

Lukáš Rapant je nejen prvním hráčem RC Havířov, o kterého projevil zájem zahraniční klub, ale je také vůbec prvním ragbistou ze severu Moravy, který v zahraničí hraje. Cesta cílevědomého Lukáše do zahraničního angažmá vedla přes mládežnickou reprezentaci kadetů, juniorů, tým ČR do 21 let a reprezentaci seniorů. Odtud už nebylo daleko k nabídce startu ve francouzském klubu C.S.Bourgoin-Jallieu v departementu Isére. Lukáš nabídku akceptoval a spolu s Robertem Vovsem z Pragovky odcestoval do nového klubu. Lukáš se s námi podělil o své dojmy.

Jak ses vůbec do Francie dostal?

Bourgoin si mne vybral při testech v Praze, potřebovali několik mladých hráčů. Do Chambéry mi pak pomohl poradce trenéra české reprezentace Michéle Bernardin.

V Bourgoinu jsi dlouho nepobyl…

Jen tři měsíce, kluboví funkcionáři nebyli schopni vyřídit pracovní povolení, takže jsme s Robertem Vovsem museli balit. Robert se vrátil domů, já jsem se přesunul o zhruba 50 kilometrů dál do sousedního departementu Savoie (Savojsko) do Chambéry, kde jsem hrál v S.O.Chambéry.

Můžeš nám přiblížit, kde vůbec Bourgoin a Chambéry leží?

Bourgoin leží asi 35 kilometrů na jihovýchod od Lyonu a Chambéry dál na východ na okraji Alp a má asi 60 tisíc obyvatel. Nedaleko jsou známé lázně Aix-les-Bains a Albertville, kde byly zimní OH. Do Grenoblu, který leží na jih od Chambéry, je to asi 60 kilometrů. Je to turisticky velice zajímavý kraj, vždyť Chambéry leží na tzv.Napoleonské cestě a v Aix-les-Bains už provozovali lázně Římané.

Jak se ti v novém klubu dařilo?

Docela to ušlo, já jsem měl profesionální angažmá, takže jsem se denně věnoval individuálnímu tréninku, většinou jsem trávil dopoledne v posilovně. Oficiální tréninky jsme měli v úterý, ve středu a v pátek. V úterý byl kondiční trénink, ve středu se procvičovala hlavně kolektivní technika a v pátek se nacvičovala souhra týmu. Trénink byl běžně i v sobotu dopoledne před utkáním. Hrál jsem pravidelně a ve skupině 2.divize jsme skončili na 6.místě, což znamenalo postup do play-off, ale vypadli jsme hned v prvním utkání.

Za pár dnů znovu odjíždíš do Francie, ale už se do Chambéry nevracíš…

Tentokrát budu hrát v Saint-Nazaire, což je na opačné straně Francie na atlantickém pobřeží v Bretani. Saint-Nazaire je přístav v ústí Loiry, za 2. světové války tam byla německá ponorková základna a je také pozoruhodný 3356 metrů dlouhým mostem přes ústí Loiry, který je vysoký 61 metrů. Nabídku jsem dostal od Michéla Bernardina, který v klubu v Saint-Nazaire trénuje. Vím, že hrají 2. federální divizi, ale jinak zatím o klubu nevím nic.

To bylo Sain-Nazaire, pak následoval přestup do klubu hrajícího Top 14 Union Sportive Oyonnax, a to byl absolutní vrchol Lukášovy hráčské kariéry.

O Autorovi

Redakce

Další články autora

Komentářů: 1

  1. Ondřej Kloda

    Ahoj, moc pěkný článek o Lukášovi a velká gratulace ke skvělé kariéře, kterou Lukáš prožil.

    Rád bych jenom podotknul, že ne jenom Pavel Indrák působil v zahraničí, ale máme taky další odchovance, kteří několi let působili ve francouzských soutěžích jako napřiklad Patrik Vávra nebo Martin Havlíček. A je velká škoda, že na ně tak rychle zapomíname, když nepůsobí v našem klubu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *