První zápas podzimu odpovídal (ne)přípravě

V náhledu: Roman Barabáš patřil spolu s Bačem Tsikarishvilim k tomu nejnebezpečnějšímu, čím jsme mohli rezervu Tatry ohrozit. Foto Josef Koláček

Havířov 25. 8. 2024 – Už se stalo tradicí, že se začátky našich soutěží posouvají na jaře do únorové zimy a podzimní zase do třeskutého léta. Vyhovuje to zřejmě klubům, které mají hráčů na tři týmy, ale je to problém pro nás, kteří do zápasu postavíme sotva dvacítku hráčů i s dvaašedesátiletým mladíkem Vlastou Tržickým.

Velkým problémem byla letní příprava, o tom, že by se na trénink sešlo alespoň patnáct hráčů mužského týmu, si mohl trenér Patrik Kovács nechat jen zdát. Dovolené, letní brigády, dlouhodobá zranění, fakt, že někteří hráči slouží ve vojenských jednotkách či bydlí na Slovensku, způsobily, že připravenost týmu na soutěž odpovídá amatérskému či spíše ochotnickému pojetí. Možná tu působí vědomí, že se v Poháru hraje, jak se říká, „o suché z nosu,“ že hráče k přípravě prakticky nic nemotivuje.

Zadák Hynek Hřebíček podal standardní výkon

Nicméně tým něco v sobě má, dokáže hrát i z podstaty, místy dokáže držet krok s daleko silnějším a sehranějším soupeřem, ale to v nedělním zápase s rezervou tatry Smíchov platilo jen částečně. Tatra od počátku držela vývoj zápasu v rukou, neměli jsme šanci na tom něco změnit.

Podle vyjádření znalců, kteří zápas sledovali, bylo chyb na naší straně hodně, ta podstatná, která ovlivnila průběh zápasu, byla špatná souhra mlýnovky s útokovkou, od toho se pak odvíjela nedostatečná útočná kapacita našeho týmu. Navíc Tatra měla být běhavější a lépe skládala.

Statistika utkání

Fotografie