Na okraj finále

Praha 9.11.2019 – Po delší době Česká televize vysílala ligové finále v přímém přenosu a je třeba říci, že byť Sparta vyhrála kulantně řečeno velmi rozhodným způsobem, vůbec to nebyl nudný zápas. Lze dokonce s klidným svědomím prohlásit, že byl zajímavější a zábavnější než semifinálový zápas mistrovství světa mezi Walesem a Jižní Afrikou. Že Sparta vyhraje, se při jejich kvalitách všeobecně čekalo, už její série zápasů bez porážky byla před finálovým zápasem natolik vypovídající, že snad jen Tatrováci v duchu doufali, že možná, kdyby …

Filip Vacek,trenér Tatry:

„Myslím, že vstup do utkání, kdy ve své podstatě jsme na začátku utkání měli několik šancí, a ty šance jsme nevyužili, Sparta, když se dostala na naší polovinu, tak hnedka dala pětku, potom druhou, a ten vstup do utkání potom určil celej průběh. Sparta má vopravdu silnej tým, ty hráči jsou jako vynikající. My jsme měli nějakou taktiku jak hrát, samozřejmě to počasí to ovlivnilo, myslím si, že kdyby možná nepršelo tolik, hrálo by se nám líp. Ale musím uznat, že Sparta každopádně dneska předvedla skvělej výkon a nezbývá, než jí pogratulovat k vítězství.“

Ondřej Kutil, trenér Sparty na otázku, co rozhodlo zápas:

„Určitě rozhodla disciplína, hráli jsme disciplinovaně až do konce. Karty sice přišly, ale byly za technické přestupky. To byla naše největší devíza, že jsme to zvládli z hlediska disciplíny.“

Tomáš Klika, označený koučem Ondřejem Kutilem za hráče s největším progresem, ze kterého čišelo sebevědomí vítěze, na otázku k cestě týmu za titulem:

„Je to úžasný, každej trénink je s plným počtem hráčů, všechno šlape, jak má. Všichni do toho jdou na 120 procent, všichni jsou na stejný vlně.“ Ke kompaktním mlýnům Sparty na těžkém terénu podotkl: „Nám je jedno, jakej je právě terén, i kdyby to bylo na betonu, je to jedno!“

Jiří Černý, kapitán Tatry, kterému moc do řečí nebylo:

„My jsme holt celou dobu tahali za kratší konec, nedrželi jsme balón, nedokázali jsme udržet kontinuitu hry, a proto nám Sparta dávala body. Když se dostala k nám do dvaadvacítky, skórovala, my ne, no, ztráceli jsme balóny. Sparta je rozhodně silnej tým, má hráče z celé republiky, hrajou dobře, jsou na vlně, těžko se brání.“

Bez soustředění nejlepších nahoru nepůjdeme

Někteří lidé vyčítají Spartě, že přetahuje dobré hráče z jiných klubů, dokonce to někteří pojmenovali vykrádáním a iniciovali změnu přestupního řádu. Ale zkusme se nad problémem trochu zamyslet. Proč třeba Argentinci soustředili hráče národního týmu do klubu Jaguares hrajícího klubovou super soutěž jižní polokoule Super Rugby, podobně Japonci reprezentanty soustředili do Sunwolves. Také Novozélanďané a Australané jakož i Jihoafričané čerpají hráče pro reprezentaci hlavně týmů Super Rugby, což jsou jak známo franšízová společenství soustřeďující nejlepší hráče klubů ze spádových oblastí.

Je tedy spíše ku prospěchu českého ragby, že je klub, který soustředil nejlepší hráče, protože ti budou vytvářet kostru národního týmu. V situaci, kdy nelze klubové týmy zprofesionalizovat, což by byla nejlepší cesta ke zvýšení síly našeho ragby, je cesta, kterou se vydala Sparta, pravděpodobně jedině možná. Ideální by bylo, kdyby se taková možnost pro vyvážení sil našla i na Moravě.

Pokud by se třeba v Dukle soustředila elita českého sedmičkového ragby „na plný úvazek,“ nemusela by být myšlenka na olympijskou soutěž úplnou fantasmagorií, ostatně světoběžník a bývalý úspěšný hráč klubů na Novém Zélandu, Anglii, Walesu a Francii Jan Macháček před časem prohlásil, že české ragby dotáhne na olympiádu, s plně profesionálním kádrem Dukly by to mohl dokázat.