Mužstvo nemůže vybřednout z krize

V náhledu kapitán týmu Dan Walek, sleduje rojník Filip Sláma a mlýnovka Matyáš Daňhel. Foto Josef Koláček

Havířov 28. září 2025 (text: man, foto: Josef Koláček) – Loňský podzim vypadal nadějně, mužstvo v Poháru XV 2024 vyhrálo 6 utkání, prohrálo dvě, z toho se Zlínem ve čtvrtfinále o pouhý bod (36:37), ale položilo o dvě pětky více než soupeř. Jenže na jaře se všechno začalo obracet, tým skončil ve 2. lize předposlední a druhou ligu udržel jen díky tomu, že tým U23 Sparty obě barážová utkání vzdal. Přišla krize, kterou se nepodařilo do dnešních dnů překonat.

Je pravda, že tým opustil pro vleklé zranění Filip Plinta, při nešťastném došlápnutí si přetrhal kolenní vazy Roman Barabáš a je nadlouho vyřazen, Nehraje voják Dominik Wardas, skončil Noel Sittek, ale i tak jsou v týmu v převaze hráči s letitými zkušenostmi a nadějní mladí hráči. Jenže výkonnost spíše klesá a tým dostává jednu drtivou nakládačku za druhou, vždyť po čtyřech zápasech máme skóre 38:240 – v průměru 9,5 dosažených a 60 obdržených bodů na zápas. Také průměr položení je zcela tristní: 1 položení na zápas proti 9,25 obdrženým, v reálných číslech 4 položení proti 37 v pouhých čtyřech zápasech!

Tým cedil v přípravě pot a krev: „Makáme na tréninku, potíme krev na hřišti a i o víkendu jedeme bomby na týmovém soustředění. Tady nezačíná jen další rok rugby. Tady začíná nová éra našeho A-týmu! Každý hráč bere přípravu zodpovědně, makáme jeden pro druhého a pro všechny, kdo stojí za námi,“ uvádí mluvčí týmu na klubovém fcb, ale v sobotním zápase proti Bystrci to na velkou snahu nevypadalo, lze připustit, že ještě tak první půle by mohla odpovídat snaze, ale druhá už byla debaklová. Projev mužstva nevypadal na novou éru.

Problémových bylo více věcí od vhazování do autového seřazení až po skládání, ale největším problémem byl pasivní přístup k obraně. Možná by stálo za to, aby se naši hráči podívali na kanadské ženy, které znemožnily své soupeřky na MS skoro dokonalou obranou, rychlou a agresivní, soupeřkám prakticky nedovolily rozvinout útočné akce, byly okamžitě na nich. My jsme v sobotním utkání čekali na nabíhající soupeře na místě. Pro útočníka je to ideální situace, může obránce lehce obejít po sidestepu, případně ho srazit. Složení za nohy bylo vidět zřídka a čelní složení za nohy byla úplná rarita, mohl by vyprávět zvláště zadák Bystrce Marek Hruška! Většinou to bylo zavěšování se na soupeře v oblasti středu těla – řekněme pasu – soupeř tak ještě pořád mohl běžet a táhnout za sebou skládajícího a hlavně mohl předávat míč!

Zadní řady nereagují na postavení soupeře, ba ani ho nesledují, všichni zaujatě hledí na to, co se děje na druhé straně hřiště s míčem a nevědomky opouštějí své postavení a začínají se stahovat k místu hry jak začínající mladší žáci, uvolňují tak prostor soupeřovým útočníkům, mnohdy byli i tři útočníci soupeře proti volnému prostoru. A to nemluvě o držení nějaké lajny, zuby v postavení jsou nabídkou na proběhnutí.

Bylo jen velmi málo momentů, které vypadaly slibně, třeba dva průniky Štefana Kázméra, který se po několika letech vrací k ragby a většina rozehrávek mlýnovky Matyáše Daňhela.

Charakteristiku výkonu našich bylo slyšet od diváků na lajně: „Hrají na 50 procent a nekomunikují.“ A můžeme k tomu dodat: mají velké problémy s dodržováním obecných taktických pouček.