2. liga: Kolaps a ostuda
6. dubna 2026 (23:17)
Foto v náhledu Karel Gaman
Havířov 5. dubna 2026 (Text man) – Nadějný začátek s brzkým vedením 7:0 od 4. minuty – položil Hynek Hřebíček a Dan Ogurčák proměnil kop na branku – a lehkou územní převahou se pomalu začal měnit ve vyrovnaný průběh a ke konci poločasu v převahu hostů. Drtivý záběr roje ve mlýnech, který hrnul soupeře k trestným kopům za zhroucení mlýnů, pomalu ustával, jak odcházela fyzička. Z postupné ztráty síly pramenily technické chyby od špatných přihrávek po časté ztráty míčů v osobních soubojích, kdy Sokolové vytrhávali našim hráčům míče z rukou. Nedostatek fyzičky se začal projevovat také ve zvýšených počtech trestných kopů za držení míče na zemi po skládce kvůli pozdní podpoře v racích a jiným chybám. Prostě, ke konci prvního poločasu náš tým ztratil iniciativu, převzal ji v plné míře Sokol, ve 32. minutě dosáhl vyrovnání a na samém konci první půle i pětky s konverzí, která mu přinesla vedení 7:14.
Foto Vojtěch Krejčí
Co provázelo závěr první půle, se ve druhé ještě prohloubilo, trestných kopů přibývalo, hloupých a nedotažených rozhodnutí rovněž, a tak i z řídkých situací, kdy se dala položit pětka, nakonec pro hloupou chybu sešlo. Rojníci ve mlýnech nedokázali udržet sokolský buldozer a tak co mlýn, to trestný kop proti nám. S úbytkem sil odešla i obrana a Sokolové většinou až příliš lehce dosáhli na dalších pět položení. Morálka týmu klesla na nulovou úroveň, přibylo žlutých karet a nakonec padla i červená pro Shotu Sepashviliho za druhou žlutou.
Shota Sepashvili Foto: Karel Gaman
Ostatně plně charakter utkání vystihl autor reportu na ostravském webu: „Klíčovým faktorem byla fyzická připravenost a tempo hry, které jsme dokázali držet po celé utkání. Postupně jsme přebírali kontrolu nad míčem, dominovali ve standardních situacích a přidávali další body. Druhý poločas už byl plně v naší režii a náskok jsme systematicky navyšovali.“
Statistika utkání | Fotografie z utkání: Vojtěch Krejčí, Karel Gaman
Komentář kouče týmu
Po prvních 15 minutách, kdy náš výkon snesl ještě nějaké měřítko, jsme naprosto upustili od dodržování systému a náš herní projev začal upadat. Vyrovnávací pětkou jsme ztratili jakoukoliv organizaci hry a sebevědomí, přestali jsme plnit i základní prvky, na kterých náš herní projev musí být postaven, a naše hra se stala naprosto neakceptovatelnou. Druhý poločas pak již byl jednoznačně kolapsem a ostudou našeho týmu, která nás naprosto bez diskuze odsoudila k boji o holé přežití v této soutěži.






































