Hororovou a nervy drásající podívanou připravily v severomoravském derby divákům  Mariánské Hory a Havířov. Obě mužstva se střídala v bodování a do poslední minuty nebylo jasné, kdo vyhraje. Vzávěru napnuly Mariánské Hory všechny síly, aby  stav zvrátily a povedlo se jim to. Po banální chybě Havířova ostravský Juchelka proměnil trestný kop a na hřišti i v hledišti vybuchl gejzír radosti.

Před nedělním utkáním bylo postavení Havířova v tabulce moravské skupiny 1. ligy tristní, dvě porážky, z toho jedna kontumační, poslední místo a nula bodů. „Povinnost“ sportovních týmů vyhrávat domácí zápasy, konečně zapůsobila a naši hráči povzbuzování skoro dvoustovkou diváků nejen vyhráli, ale získali i ofenzivní bonus.

Dohrávaný zápas 5. kola 1. ligy Moravského poháru jsme mohli očekávat s kapkou obav, Zlín, náš dnešní soupeř nám minulý týden poslal vizitku v podobě výhry s ofenzivním bonusem nad vítězem 1. ligy Sokolem Mariánské Hory 29:9. Navíc tu byla reminiscence na zápas za podobných povětrnostních podmínek s Mariánskými Horami před měsícem, který jsme prohráli 7:11, když jsme nedokázali ve druhé půli položit. Ale to bylo dávno, dnes tým předvedl velice dobrý výkon a dokonce poprvé na podzim položil čtyři pětky.

Po zářijové porážce doma jsme se nedokázali prosadit ani v Ostravě, prohráli jsme kylof a posadili jsme Mariánské Hory ještě pevněji na koně. V utkání měli Ostravští nejméně sedmdesátiprocentní územní převahu a dominovali i v držení míče. Charakteristické pro náš výkon bylo, že hrálo 15 jednotlivců od chyby k chybě, nehrál kolektiv, a platilo to, bohužel, i o jindy kompaktním roji.

V klubové zápasové statistice nese poslední záznam o utkání juniorů s Mariánskými Horami datum 1. června 2003. Bylo to utkání přeboru Moravy s výsledkem 43:0 pro naše juniory. Od té doby jsme hrávali ve společenství a jen fakt, že se moravské kluby domluvily na hře ve dvanácti, umožnil naše další střetnutí po čtrnácti letech.

Prvoligový souboj Havířova s Bystrcí sice po celý zápas vycházel o něco lépe domácím, tedy alespoň na skóre, i když průběh zápasu byl více než vyrovnaný a v poslední dvacetiminutovce diváci trnuli, aby hosté stav nezvrátili ve svůj prospěch. Když však Walek v 80.minutě trefil trestným kopem branku ze 40 metrů na 17:10, bylo v dramatickém závěru při nastavení o 3 minuty jasné, že pokud soupeř svůj závěrečný tlak korunuje pětkou, zůstanou doma alespoň dva body. Nestalo se, naši sedmibodový náskok udrželi.

Po dnešním utkání 1. ligy s Mariánskými Horami můžeme mluvit o promarněné šanci na výhru, k sedmi bodům z prvního poločasu jsme ve druhém nepřidali nic. Hubený náskok 7:3 se pod náporem Ostravských ve druhé půli vypařil a připisujeme si jen bodík za porážku. Pokud jsme v první části hry měli iniciativu v rukou, ve druhé jsme hráli jaksi odevzdaně, někdy až ledabyle. Že hrajeme soutěž, ve které o nic nejde, ještě neznamená, že musíme skončit poslední!

Soustředění mužů a juniorů uzavřelo přípravné utkání s účastníkem nejvyšší polské soutěže a naším partnerským klubem Juvenií Krakov. Ještě dopoledne havířovský tým cvičil některé akce, takže šel do utkání rovnou z dvoudenní přípravy. Krakovský tým, vede ho náš někdejší hráč Marek Odolinski, možnost přípravy rovněž uvítal, neboť již za týden se utká v 8. kole polské 1. ligy s Budowlanymi Lodž. Byli jsme pro Juvenii příjemným soupeřem, příliš problémů jsme jí nenadělali, ostatně výsledek 7:71 to dokládá.

Měl to být krok o soutěž výš, ale dnešní vítězství 37:7 nad rezervou Dragonu Brno ve finále 1.ligy zůstane jen zářezem na pažbě, možná bude mít vliv na postavení v rankingu českých klubů. Od podzimu se totiž v českých soutěžích všechno mění, národní liga nebude, takže nadále zůstáváme v moravské skupině 1. ligy, ale už bez béček, která budou mít svou vlastní soutěž.

Mužstvo si před ligovým zápasem s Bystrcí bylo vědomo faktu, že jen výhra, a nejlépe s ofenzivním bonusem, posune tým do semifinále play-off 1. ligy, otázkou bylo, z kterého místa. Těžko se dalo předpokládat, že by si rezerva Dragonu nechala ve Zlíně naložit, takže 1. místo bylo out, zbyl tak souboj s Bystrcí o 2. místo. Byla tu ovšem jiná hrozba, Bystrc by nás mohla v případě vítězství předstihnout, zvláště pokud jí bude přičtena kontumační výhra s rezervou Vyškova. V tom případě bychom měli stejně bodů, ovšem Bystrc lepší poměr vzájemných zápasů a play-off by bylo fuč.

Na snímku Zdeňka Bernadta jedna z hvězd utkání Martin Duda.

Situace v poslední době skoro obvyklá – na zápas ven jede stěží patnáctka hráčů. To proti týmu jako je rezerva Dragonu s věkovým průměrem necelých 25 let, s plnou lavičkou a chutí hrát, jehož norma je průměrně 32 bodů na zápas, nemůže 16 hráčů s věkovým průměrem skoro 33 let, zvládnout. Přesto všechny čest, mužstvo přivezlo alespoň ofenzivní bonus.

Tak nějak to hrajícímu trenérovi týmu Patriku Kovácsovi připadalo, když se z lajny díval na své svěřence, kteří podle všeho zápas pojali v hodně přátelském duchu. Zlínští museli před domácím obecenstvem zabrat, hráčům bylo jasné, že musí dvě kola před koncem soutěže vylepšit svou chudou bodovou bilanci. Domácí tedy hráli soustředěně a využívali hlavně svou útočnou formaci, která měla proti už dlouho improvizovanému složení zadních řad Havířova, mnohem víc šancí, než jejich rojníci.

Mužstvo hraje tak, jak mu dovolí soupeř, říká se, v případě našeho nedělního souboje s rezervou Vyškova to platilo stoprocentně, Vyškov nám dovolil opravdu hodně. Ale aby to nevypadalo, že to byla zásluha Vyškova, naši hráli skutečně dobře v rámci svých limitů, tedy především rojem, také většinu pětek položili rojníci, Vyškov rozhodně nemohl v rojové hře našim konkurovat. A pověstné bystré rychlé a vše pronikající vyškovské útočné formaci scházeli hráči, kteří se obvykle starají o přísun bodů.

Neuvěřitelně lhostejný přístup většiny hráčů týmu mužů k přípravě se logicky někde musel projevit, projevil se v katastrofálním debaklu v Bystrci. Čtrnáct dní volna od zápasu s Dragonem většina hráčů pojala jako skutečné volno. A nezdá se, že by porážka někoho nějak zvlášť vzrušovala, je tu dalších 14 dnů volna, když odpadl zápas s Olomoucí a docházka na trénink je úplně stejná jak před Bystrcí.