Zpoždění vlaku také mělo za následek, že se našich 13 juniorů (2 hráči pro zranění zůstali doma) stačili pouze rychle rozcvičit a ke stanovení taktiky již nezbyl prostor, protože jsem jako jediný musel zastat roli vedoucího družstva, kouče, nosiče vody a fyzio, fotografa. Naštěstí RC Tatra postavila oba asistenty rozhodčího.

Utkání začal výkopem Havířov a po dobré obranné fázi získal míč, ale následně udělal předhoz a Tatra ve výhodě nakonec získala trestný kop. A po rozehrání se podařilo Tatře po několika přihrávkách projít mezi rojem a útokem a položit první pětku utkání.

 

Našich třináct borců odolávalo tlaku patnácti protihráčů plných deset minut, než se tatře podařilo opět míč dostat do našeho brankoviště, a to po rychle rozehraném trestném kopu a třech útočných fázích s rozehráním na útok. Pak se domácí propracovali k další pětce až po přečíslení křídla. Po výkopu naši dobře bránili a Tatra pod tlakem chybovala předhozem. Naši svůj mlýn na půlící čáře vyhráli, po dvou ruccích dostal míč útok a Roman Barabáš utekl všem obráncům a zaznamenal jedinou naši pětku. Lukáš Regec proměnil kop a stanovil skóre ve 20. minutě na 7:21.

 

 

Tatra do koce poločasu donesla míč do našeho  brankoviště ještě třikrát, jednou po rychlém rozehrání trestného kopu a následném průniku, podruhé po našem prohraném mlýnu přes útočnou řadu a potřetí po ztrátě míče kvůli naši nepřesné přihrávce při útočné akci na polovině soupeře a tak s posledním hvizdem rozhodčího vedla 42:7.

 

Ve druhém poločase bodoval pouze soupeř, první pětku druhého poločasu však docílil až po deseti minutách hry, kdy se Havířov srdnatě bránil. Po páté pětce domácích ve druhém poločase zavřel Havířov domácí v jeho obranném území, kde celé tři minuty (mezi 62. a 65. minutou) držel soupeře pod tlakem, až následně po útočném autu a rucku byl na Havířov zapískán trestný kop za držení míče na zemi a soupeř se osvobodil trestným kopem. Soupeř pak stihl do konce utkání (podle mých stopek se hrálo čtyři minuty přesčas) položit ještě dvě pětky a to po našich chybách, kdy už naši hráči byli notně vyčerpáni.

 

I když naši junioři prohráli vysoko 7:87 a obdrželi 13 pětek, byl jejich výkon velmi dobrý s ohledem na to, že hráli pouze ve třinácti, kdy si všichni sáhli na dno sil, a navíc v sestavě se dvěma nováčky a navíc v útoku museli nastoupit dva rojníci. Vím, o čem mluvím, vždyť proti našim šesti útočníkům hrálo osm hráčů. Navíc obdobným výsledkem skočilo utkání extraligy mezi Vyškovem a Slávií (87:14), a tam asi nehráli nováčci a celou hrací dobu oslabeni o dva hráče.

 

Pochvala za bojovnost patří všem hráčům, ve standardních situacích – autech a mlýnech byl náš roj rovnocenným protivníkem, škoda jen několika nevynucených chyb, které soupeř potrestal pětkou.