Bryan se loučí
(Z Jihoafrických zdrojů a Youtube)
Asi není třeba říkat, který Bryan, je jen jeden, jihoafrické křídlo s číslem 11, je druhý na světě se svými 67 položeními v mezinárodních utkáních po Japonci Daisuke Ohatovi, ten položil 69 pětek, ale Habana spolu s Janahem Lomu vedou tabulku nejlepších pokládačů mistrovství světa, oba položili 15 pětek. Habana patří k nejpopulárnějším světovým ragbistům pro svou rychlost, která mu kdysi dovolila vítězně soutěžit s gepardem nebo se startujícím Airbusem.
Měli jsme možnost vidět Habanu na mistrovství světa v Paříži v roce 2007 v utkání proti Anglii ve skupině. Habana se sice na vítězství 36:0 nepodílel žádnou pětkou, ale upoutal nás jedním okamžikem, kdy dostal někde na půlící čáře míč a akceleroval takovým způsobem, že to vypadalo, jako by pronásledovatelé stáli na místě. A takových momentů, hlavně pětkových, byla v jeho kariéře spousta.
A nyní se Bryan Habana loučí, v úterý v Kapském Městě informoval prezident SA Rugby Mark Alexander veřejnost, že jeden z největších jihoafrických sportovců všech dob končí hráčskou kariéru.
Čtyřiatřicetiletý Habana, druhý Springbok v pořadí se 124 starty v reprezentaci, oznámil, že pověsí své kopačky na hřebík s koncem evropské ragbyové sezóny. Člen vítězného týmu Jižní Afriky na mistrovství světa v roce 2007, debutoval v jihoafrickém dresu s antilopou springbok v utkání podzimních testů proti Anglii v roce 2004, kde položil první ze svých 67 pětek v reprezentaci, mimochodem nejvíc v jihoafrické reprezentaci.
Když už jsme u výčtu, musíme zmínit 118 startů v barvách Bulls a Stormers v Super Rugby a 56 položení. Hrál samozřejmě v utkáních Rugby Championship (Tri Nations) a domácím mistrovství Currie Cupu. Hrál také za tým Springbok Sevens ve čtyřech turnajích v roce 2004 a 2016.
Je to jediný hráč od roku 1992, který získal prestižní cenu SA Rugby Player of the Year třikrát - v letech 2005, 2007 a 2012. Habana byl také jmenován světovým Ragbistou roku 2007.
Než se v roce 2013 přestěhoval do francouzského Toulonu, Habana hrál za Zlaté lvy (Golden Lions) v letech 2003 a 2004, zapsal si 17 pětek; 14krát hrál za Blue Bulls mezi lety 2005 a 2009, skóroval devětkrát, a 8 zápasů od roku 2010 do 2012 hrál za Western Province, bodoval dvakrát.
"Dostalo se nám privilegia, že jsme mohli být svědky Habanovy kariéry. Na Bryana bude nepochybně vzpomínáno jako na jednu z velkých legend jihoafrického ragby," řekl Alexander. "Během více než desetileté kariéry, vystupoval jako jeden z nejprofesionálnějších hráčů, kteří kdy oblékali dres Springbok, a za ta léta Bryan stál u mnoha památných událostí v profesionálním ragby,“ připomenul předseda jihoafrického ragby.
"Nikdy nezapomeneme, kolikrát nás potěšil překročením gólové lajny nebo jeho další skládkou, a ti, kteří k němu mají blízko, si také budou pamatovat Bryana stoprocentního profesionála,“
"Ve všech družstvech, za která hrál, byl také vůdcem a příkladem mladším hráčům. Ale hlavně to byl hrdý Jihoafričan, byl skvělým velvyslancem naší země, kamkoli přišel. Když přišla doba ragby jako nástroje pro stmelení národa, Bryan byl v čele fronty.“
"Jako hráč Bryan nastavil následujícím generacím příčku neuvěřitelně vysoko. Byl vzorem disciplíny, vedení a profesionality. On a jeho rodina mohou být velmi hrdí na všechno, čeho dosáhl." dodal Mark Alexander.
Habana vydal o svém rozhodnutí prohlášení v sociálních mediích:
Nevyhnutelný okamžik zaklepal na mé dveře a já ho přivítal drinkem.
Už je to víc než rok, co jsem doufal, snažil se a chtěl se vrátit naposledy na hřiště, ochutnat sladké vítězství nebo vzdorovat zoufalství. Naposledy slyšet řev davu, křupnutí poslední skládky, položit poslední vítěznou pětku v posledním zápase. Ale bohužel to nejde. Mně, tak jako většině ostatních, by se mi líbilo, kdyby moje kariéra skončila jinak, ale někdy prostě věci nevycházejí tak, jak bychom chtěli.
Takže na konci této sezóny je čas se rozloučit a děkuji za hru, kterou tak miluji.
Pokusit se o shrnutí posledních 16 let, a jak rychle letěly, nebo dokonce popisovat, jak úžasná cesta to byla, je nemožné. Chtěl bych však vyjádřit svou vděčnost:
♦ |
V prvé řadě Bohu, že mi dal talent, že jsem mohl hrát tuto krásnou hru. |
|
|
♦
|
Mé ženě Janine, Timotejovi a novorozenému Gabrielovi, za podporu, oběť a lásku ke mně, abych mohl po všech koutech země následovat své sny. |
|
|
♦ |
Mé rodině a přátelům, kteří nosili své srdce na rukou stejně jako já. |
|
|
♦
|
Trenérům, týmovým kolegům, zdravotnickým a podpůrným pracovníkům ve všech týmech, do kterých jsem se zapojil. |
|
|
♦ |
Každému soupeři, který udělal boj na hřišti obtížným a hodnotným. |
|
|
♦ |
Fanouškům, kteří hru dělají tím, čím je. |
|
|
♦
|
Všem mým sponzorům v průběhu let, kteří mi věřili natolik, že mě na mé cestě podporovali. |
|
|
♦ |
Kritikům, že se nesnažili jen dokázat mé chyby, ale přiměli mě ukázat své schopnosti.
|
|
|
♦ |
Mediím, která šíří hru do domácností po celém světě. |
|
|
♦ |
Za všechna ponaučení v dobrém i zlém. |
|
|
♦ |
Za přátelství a spoustu zážitků. |
Ale hlavně za ragby, protože pro mě je to opravdu hra daná nebem.
Jak řekla blízká přítelkyně: "Vzpomínky jsou vše, co máme." A jsem nesmírně vděčný za vzpomínky, které si vezmu sebou do další kapitoly svého života.
S velkou úctou BH11
|