Poslední slovo měli v soutěžích naši junioři, kteří se utkali s Tatrou Smíchov. Hrálo se v náhradním termínu, jelikož česká reprezentace U18 o víkendu, kdy se měl zápas ligy juniorů hrát, startovala v Rumunsku (o utkáních píšeme na jiném místě) a celé 7. kolo se přesunulo. Zápas to byl napínavý doslova do poslední minuty, ve které Martin Krempaský unikl z vlastního obranného území a „zavinil“ vítěznou pětku.

 

 

 

 

 

 

Havířov 12.11.2016 - Velice bojovné a pro diváka určitě zajímavé a možná až adrenalinové (pro trenéra zcela jistě) utkání.

 

 

 

 

V 7. minutě položil Dominik Wardas první pětku utkání u rohového praporku a Lukáš Regec z těžkého úhlu proměnil kop. V 11. min. ve fázi, kdy jsme hráli docela dobře, pronikající Lukáš  Adamec nechtě namazal vazačovi Tatry Guidonimu a ten asi po sedmdesátimetrovém úniku položil první pětku soupeře.

 

 

 

 

Kvůli nezkušenosti našeho týmu se hra vyrovnala a ve 33. min. hráči Tatry položili svou druhou pětku. To bylo v době, kdy byl na 10 minut vykázán Lukáš Trtek za opakované přestupky družstva. Navíc se zranila naše útoková spojka Roman Barabáš, kterému soupeř v nepřehledné skrumáži způsobil kopačkou dvě drobné tržné rány v oblasti levého oka. Dominik Wardas se přesunul na místo útokové spojky a na post zadáka nastoupil M. Krempaský.

 

 

 

 

Do druhé poloviny zápasu měli hráči nařízeno hrát do otevřeného prostoru do křídel a volného prostoru co nejvíc využívat k rychlým akcím útočné formace. Chvíli to vypadalo, že hráči pokyn budou plnit. Ve 38. min. Martin Krempaský položil naší druhou pětku po pěkné akci útoku, bez konverze, jenže potom jsme se dostali do starých kolejí a nehráli, tak jak bylo domluveno. Utápěli jsme se v nájezdech „do plných,“ zatím co hráči připraveni ve volném prostoru nedostávali míče.

 

 

 

 

Ve 46. minutě se zranil kapitán týmu  Dominik Lička, na jeho místo nastoupil ostravský Rudolf Šimečka. Po fázi tupé a stereotypní hry, jsme se přece jen prosadili útokem a Lukáš Regec položil naší třetí pětku, kop po pětce se ale nepovedlo proměnit. Ale jak je naším „dobrým“ zvykem, zase jsme nechali hrát soupeře a ten do tří minut srovnal a navíc konverzí získal dvoubodový náskok.

 

 

To, co nám v tomto utkání zachránilo výhru, byla bojovnost a přehled Martina Krempaského. V poslední minutě za stavu 17:19 při velkém tlaku Tatry v naší dvaadvacítce využil ztráty míče hostů a zmatku v jeho obraně, jeho únik připomínal slalom, pronikl až k soupeřově brankovišti, kde byl sice dostižen a složen, ale kupodivu spoluhráči ho nenechali na holičkách, sledovali ho, podpořili a udrželi míč. Lukáš Trtek pak po rucku pronikl střemhlav do brankoviště a položil poslední pětku utkání, byla to pětka vítězná.