Kdyby některý z hráčů prohlásil, že se tým právě probudil po nočním tahu, dalo by se mu věřit. Začátek skutečně podobně působil. Zlínští se usadili na naší polovině a dělali naší obraně dost starostí a už ve 4. minutě dostali šanci kopat trestný kop na branku za nešikovně dopředu sraženou přihrávku soupeře, což rozhodčí Oczadlý nemohl kvalifikovat jinak, než jako úmyslné sražení míče dopředu. Hrající trenér Tomáš Novosád proměnil naši chybu ve 3 body Zlína.

 

 

 

 

Po deseti minutách se naši konečně propracovali na soupeřovo území, dokonce po trestném kopu do obranného území Zlína a vytrvali tam pár minut. Dost na to, aby se čím dál více prosazovali rojem, ale nedařilo se najít skulinu, nakonec jsme míč předhozem ztratili. Po vyhraném mlýnu se zlínský Krajčovič pokusil míč vynést míč, ale Martin Duda mu ho skvěle vytrhnul, takže jsme zůstali před brankovištěm Zlína a po trestném kopu a několika přihrávkách na otevřenou stranu razantně proběhl Michal Fric a položil. Kop se Martinovi Čmielovi nepovedl.

 

 

To už jsme se začali výrazněji prosazovat, hráli více na soupeřově polovině, ale naši iniciativu brzdila neuvěřitelná spousta technických chyb, ale i chyb taktických, třeba po Lerochově hlubokém průniku přepadl Pavel Indrák v rucku na soupeřovu stranu. Další, až žákovské chyby se dopustil Radovan Benčík po nádherném úniku po křídle, když místo „povinné“ přihrávky volnému Pavlovi Kozubíkovi volil přímý náraz do obránce, kterého chtěl povalit, ale neuspěl a míč mu vypadl do předhozu.

 

 

 

 

Přes všechny chyby stálý tlak přinesl ovoce, dvě minuty před konce první půle se naši propracovali před brankoviště hostů a po krásné akci s využitím volného prostoru a volných hráčů položili druhou pětku, jejím autorem byl Pavel Indrák, že to Martinovi Čmielovi s kopy na branku nepůjde, se ukázalo vzápětí z lehkého úhlu a nevelké vzdálenosti kopl jen na břevno branky, míč se naštěstí odrazil dovnitř.

 

 

Za stavu 12:3 minutu před koncem půle to vypadalo, že už nic nehrozí, možná to naše hráče ovlivnilo víc, než bylo žádoucí a tak po netaktickém rozestavení a sérii osobních selhání v obraně položil Novosád pětku a Pektor kopem snížil na 12:10.

 

 

Lepší úvod druhé části hry si ani nešlo přát, po výkopu udělali Zlínští předhoz, Martin Duda se okamžitě zmocnil míče a 22 metrů do brankoviště proběhl jak blesk, Martin Čmiel trefil branku, konverze znamenala zvýšení na 19:10. O 10 minut později kopl Aleš Kloda skvělý trestný kop pro zisk území až na pětimetrovku Zlína, aut a následující maul vytvořil východisko pro pětku z rukou razantně a nezastavitelně nabíhajícího Patrika Lerocha. Netrvalo to ani tři minuty a byla tu další úprava skóre, když se našim povedlo sebrat hostům míč po rucku – Martin Duda předal Filipovi Hanákovi, ten akci potáhl dopředu mezi obránce a předal volnému Michalovi Fricovi. Martin Čmiel ani jednou netrefil, takže skóre se navýšilo jen o 10 bodů.

 

 

 

 

To už za stavu 29:10 v 54. minutě hrál náš tým v pohodě, bylo jasné, že Zlínským nedovolí sebrat výhru v poslední minutě, jak se to stalo na jaře. Mezitím vystřídal Radka Benčíka Lumír Badura, který hned dostal příležitost, když Pavel Indrák překopl zlínskou formaci a Lumír se hnal na chytajícího obránce, ale ten se nepodělal a zkušeně a v klidu odehrál spoluhráčovi k odkopu a to se ukázalo, jako zárodek další pětky. Po autu naši volili klasickou rozehru na útok a Zlínští nabídli Dominikovi Veselému nekrytou cestu do brankoviště, kdo by jí nevyužil! Dominik přidal na 34:10 a nový kopáč Martin Krempaský se pokusil o konverzi, neúspěšně.

 

 

V 62. minutě se po delší době dostali do šance hosté, ale míč je neposlouchal, pokračovali v trendu předchozích minut hry s mnoha technickými chybami. O dvě minuty později se vydal na průzkum bojem Leon Sittek, prošel dobře 35 metrů, ale Zlínští ho vytlačili do autu. Autové vhazování sice vyhráli, ale díky předhozu v útočné formaci se k míči dostal Pavel Kozubík a bez váhání míč donesl do brankoviště. Po pětce to s kopem na branku zkusil Aleš Kloda, ale branka byla v neděli začarovaná – nedal.

 

 

 

 

V 70. minutě po našem vyhraném mlýnu přehodil pavel Kozubík tříčtvrtku rovnou na Lumíra Baduru a ten to po Habanovsku rozpumpoval na nejvyšší rychlost, ale trefil se do jediného obránce, který mu stál v cestě. Všechno napravil v 72. minutě, kdy dostal míč zhruba na polovině hřiště, na jeho akceleraci soupeři nedokázali zareagovat a tři další obránce druhé vlny přece jen dokázal uzemnit jakýmisi krokovými variacemi a položil osmou pětku našeho týmu. Kop přímo proti brance Martin Krempaský zvládl, takže se ukazatel skóre zastavil pod písmenem D na čísle 46, zatímco na straně H svítilo nadále číslo 10. A tak už to zůstalo až do konce, i když mohl bodovat Tomáš Kotík, lehce prošel přes dva naše útočníky, ale při poslední změně směru uklouzl za autovou čáru.

 

 

Máme před sebou poslední zápas, který bude rozhodovat o tom, zda projdeme do jarní národní ligy. Rezerva Vyškova je neporažena a představuje těžký oříšek. Mariánské Hory hrají doma s Olomoucí, mají tedy lehčí výchozí pozici. Takže se mužstvo musí na nedělní zápas maximálně soustředit a snažit se tento oříšek rozlousknout.