S výsledkem jsem spokojen, se hrou už méně. Tentokrát soupeř mohl být výborným sparingpartnerem pro zkoušení různých variant hry. Měl jediného výrazného hráče Erika Wunsche, na kterého jsem všechny upozornil. Co říct na to, že byl jediným vyškovským pokladačem pětek, z toho dvakrát naprosto identickým způsobem únikem po křídle. Naši hráči ho nebyli schopni zastavit a když proběhl našimi řadami, kluci leželi na zemi jak poztrácené kabáty.

 

 

 

 

Útok hrál neustále jeden a ten sám signál a ještě navíc ho mnohokrát zkazil (přijímající hráč nepřipraven přihrávku  převzít, pozdní naběhnutí, předhozy atd.). Roj bez snahy hrát v diamantu (ploché postavení v útočné fázi). I když jsme si řekli, co budeme hrát v druhé půlce, tak skutek utek. Kluci nemají přehled o postavení spoluhráčů a soupeře (hlavně rojníci), velmi tím připomínají mladší žáky, kteří víc sledují, co se tam někde na druhé straně děje s míčem, místo aby si kontrolovali a korigovali postavení. Pak to dopadne tak, že místo, aby jen přihrávkami posunuli hru do šířky kde soupeř nikoho nemá, první rojník zabije míč nárazem do soupeře. To je prostě trestuhodné!

 

 

 

 

Jinou kaňkou je žlutá karta v 63. minutě za vzájemnou potyčku Rosti Kováře. Ale vyloučen byl i soupeř. To jsem neviděl, tak to nemohu posoudit.