Starší žáci zápas třetího kola moravského oblastního přeboru s Bystrcí vyhráli, byli přece jen lepší než jejich soupeři. Už tak nepočetný tým zdecimovaný zraněními v předchozím kole však postihly další citelné ztráty, zranil se Vašek Tržický, musí vynechat další kolo pro podezření na lehký otřes mozku a především tým ztratil tahouna týmu Honzu Kubika, který onemocněl a rozhodně v dalším kole nenastoupí. Počet hráčů se tak zredukoval na hranici minimálního možného počtu.

 

Poločas 24:5 * pětky 7:2 * rozhodčí Juřica

Body: Kubik 20 (4P), F.Plinta 13 (1P,4KP), Damian Kusý 10 (2P)

 

 

Je znát, že někteří kluci hrají už od přípravky a dokážou se ve hře slušně orientovat a už dobře vědí, že nechat se chytit soupeřem a včas nepřihrát, je velká chyba, zbrzdí, ba mnohdy tím ukončí útočnou akci. Ovšem někteří z kluků mají pocit, že právě oni jsou ti, kteří rozhodnou zápas a míč lépe postaveným kamarádům nedají. Ono by to nebylo až tak strašné, pokud hráč, jenž se dostane do kontaktu, udělá přesně to, co udělat má – tedy otočit se zády k soupeři a odsunout míč na vlastní stranu. Někdy se to povedlo, ale častěji nepovedlo, a to ze dvou důvodů: zaprvé pro špatnou kontrolu míče, míč zůstal na straně k soupeři, zadruhé pro absenci dostatečně důrazné a tvrdé podpory. Podpora přicházela pozdě a byla k soupeři moc hodná, několikrát se nechala odblokovat, odtlačit a ztratili jsme tak dost míčů.

 

 

Nezastavitelný Honza Kubik

 

 

Na jedné straně se povedlo dost akcí, kdy tým udržel míč ve hře podivuhodnou dobu a hrály se zleva doprava a naopak s postupem dopředu, na druhé straně nastávaly problémy, když přišlo na průnik soupeře a osobní obranu. Ona ani ta taktická obrana – tedy správné postavení formací s rychlým a důrazným vyběhnutím na soupeře při dodržení vyrovnané obranné lajny – nebyla vždy na výši, ale osobní obrana, tedy skládání, nám dělá dost velké potíže. I když někteří skládali odvážně a dobře.

 

 

Skládka Davida Stonawského

 

 

Přes veškeré chyby jsme měli poměrně slušnou útočnou fázi, ovšem nesmíme zapomínat na fakt, že velký Honza Kubik se nenechal zastavit, stejně jak podobně velký kluk na straně Bystrce. Ale jak se vcelku dařilo hrát rukama, tak jedna herní fáze má rukou až příliš a je to vysloveně na škodu. Kdysi kdosi naznačoval vztyčenými pažemi vhazujícímu z autu, jak vysoko by asi měl míč hodit a nějak se toho všichni chytli a dnes vypadají autová vhazování u žáků jak vzdávající se družstvo vojáků, všichni jsou natažení v celé své výšce a „ruky majú vystreté k nebu.“ Logicky se nemají jak odrazit a vyskočit co nejvýš, proto jsou také vhazování nepřesná a chaotická.

 

 

Vzdávající se družstvo vojáků

 

 

Bylo by dobře, kdyby si zvláště před zápasem s Dragonem Brno, který všem nakládá okolo stovky bodů, všichni uvědomili, že rozběhnutého soupeře lze jen obtížně zastavit, ale když mu tu možnost dostat se do rychlosti rychlým vyběhnutím do obrany vůbec nedáme, lze útočníka zastavit mnohem snadněji.