Ohlédnutí za Pohárem 6 zemí

Eduard Krützner (mezititulky redakce) - Loňské mistrovství světa, které suverénně ovládla mužstva jižní polokoule, ukázalo ostatním, kam současné ragby směřuje. Evropské týmy byly nuceny provést odborné analýzy své hry na RWC, aby zjistily příčiny svých neúspěchů a mohly zpracovat strategický plán na čtyřleté období do příštího mistrovství, které bude v roce 2019 v Japonsku.

 

 

O autorovi: Eduard Krützner starší (* 16. dubna 1935 v Praze) je bývalý reprezentant a trenérem v ragby, byl prezidentem České ragbyové unie a zástupce České republiky v evropské ragbyové federaci FIRA-AER. V reprezentaci hrál Medák od roku 1959 až do roku 1972 a z toho 8 let byl jejím kapitánem. Československá reprezentace v té době startovala na ME v nejvyšší divizi a byla obávaným soupeřem, neboť, když hrála proti Francii, tak Francouzi postavili proti Československu svůj nejsilnější tým.

 

 

 

 

Po loňském mistrovství světa byla nejvíce zklamaná Anglie, když se jako pořadatelská země nedostala do závěrečných bojů a to stálo trenéra Stuarta Lancastera místo. Novým trenérem se stal zkušený Australan Eddie Jones (na snímku), který ve velmi krátkém čase do turnaje Six Nations dokázal hráčům Anglie vtisknout moderní agresivní systém hry s důrazným rojem, dobrými spojkami a dobře sehraným útokem. Hra je založena na efektivní podpoře hráče s míčem, hledání mezer v obraně soupeře i používání nebezpečných taktických kopů. Jejich hra se nejvíce přiblížila systémům, které úspěšně využívala mužstva jižní polokoule na mistrovství světa. To mělo za následek, že mužstvo Anglie, vyhrálo všechna svá utkání a po 18 letech získalo zaslouženě znovu Grand Slam.

 

 

Wales a Irsko a Skotsko (WRU a SRU daly důvěru svým osvědčeným novozélandským trenérům - na snímku kouč Skotů Vern Cotter) předváděly velmi dobrou hru, tato mužstva mají velmi silné roje, ale hlavně podle mého názoru nejlepší spojky, které velmi dobře řídí hru, čehož úspěšně využívají rychlí a důrazní útočníci. Jejich taktické kopy jsou výborné, stejně jako jejich chytání. Obě mužstva prokazují, jak je důležité se věnovat právě této individuální technice, která je tolik účinná proti stále se zdokonalující kolektivní obraně.

 

 

 

Mužstvo Francie na RWC také zklamalo a tak došlo již k předem avizované změně na postu trenéra, Philippa Saint-André vystřídal zkušený dlouholetý trenér Guy Novès (na snímku vpravo). Ten si dal za cíl vrátit mužstvu typickou francouzskou hru, založenou na kvalitní hře útočné řady, podpořené sehraným rojem s chytrými spojkami. Hra měla být pro hráče, ale také pro diváky, daleko zajímavější. To se mu bohužel zatím vůbec nepodařilo. Hra byla chaotická, bez jakékoli koncepce s neuvěřitelnými problémy na postech spojek, ale i celé útočné řady. Vše je zřejmě dáno tím, že ve francouzské Top 14 hraje příliš cizinců, zejména na důležitých postech, jako spojky, tříčtvrtky a také křídla. A tak Centra pro formování hráčů, vlastně vychovávají řadu nezaměstnaných, protože Francouzům zabírají místa cizinci, kteří často nestojí tolik peněz jako domácí borci. Teď se vede velká odborná diskuse jak tuto nepříznivou situaci vyřešit, ale problém je v tom, že kluby mají své sponzory a s vedením federace nechtějí spolupracovat. Sportovní kalendář je příliš nabitý a hráči nemají dostatek času na regeneraci, mají příliš mnoho těžkých zápasů a soutěž se hraje i v termínech zápasů Poháru 6 zemí. Potenciál Francouzi mají, dokazuje to třeba vysoké vítězství U20 nad Anglií, ale schází spolupráce mezi vedením federace a kluby.

 

 

 

Velkým zklamáním byla hra Itálie, sám kapitán Parisse řekl, že jejich hra byla ze všech účastníků jasně nejhorší, i když Itálie sehrála jedno vyrovnané utkání, ve kterém byla kousek od vítězství, ale to bylo pouze se slabou Francií. Výkony Itálie se ani za 16 let účasti v Six Nations příliš dopředu neposunuly, letos skončila poslední už po jedenácté. Také tady dochází k výměně trenéra – francouzský trenér Jacques Brunel u Italů končí a jde trénovat Bordeaux-Bègles, jeho nástupce zatím nebyl určen.


Nyní mají všechna tato mužstva rok na to, aby bylo možno porovnat pokrok a zlepšení v jejich hře tak, aby se nejvíce přiblížila modernímu pojetí mužstev jižní polokoule.