Bylo to nadějné 

 

Výkon mužstva v dnešním dohrávaném utkání 4. kola proti Olomouci vyvolal trochu rozporné reakce, na jedné straně nadšení a ovace diváků, na druhé straně rozladění z místy poněkud chaotické hry a úděsného skládání, které tribunu nutilo k ostřejším výrazům. Přesto všechno je třeba ocenit úsilí, kterým mužstvo zvláště v poslední čtvrtině zápasu smazalo nepříliš dobrý dojem z předchozího mnohdy nemastného neslaného projevu. Bylo to nadějné, ale bude stačit na Přelouč? uvidíme za týden.

Zápas začal nadějně, hned první akce mohla skončit pětkou po chytrém diagonálním překopu Tomčíka na křídlo pro Veselého, obráncům se však podařilo Veselého vytlačit do autu. Pak přišla první studená sprcha, nesložil Badura a Ondra Kloda a rázem byli hosté v dosahu naší brankové čáry, stálo to hodně úsilí zabránit položení. V dalších minutách se hra posunovala z jedné poloviny na druhou a takových obrázků hra skýtala poměrně dost, ovšem prokládaných osobními chybami a skládáním takovým, že všichni na tribuně trnuli.

Měli jsme problémy s vhazováním z autu, Tomášovi Trtkovi se nevedlo, ale nikdo na bůhví kolikáté křivé vhazování nereagoval, nedařilo se Ondrovi Klodovi na mlýnovce, bystřejší a hlavně rychlejší olomoucký Poledna ho kolikrát atakoval tak, že Ondra nebyl schopen řádně rozehrát, ani tady nedošlo ke změně, i když bylo zjevné, že Ondra prostě není ve formě.

Stále přetrvává špatné řešení situací, připomeňme třeba situaci, kdy Veselý dobře fixoval obranu, ale promeškal vhodnou chvíli pro přihrávku dvěma neobsazeným spoluhráčům, nebo špatnou komunikaci v týmu, když naši nepokryli pravou stranu pole a umožnili Hladíkovi lehce proniknout a skórovat. Přesto všechno, tým měl několik akcí, kterými si do poločasu vybudoval solidní třináctibodový náskok. Bylo to vždy, když se zpřesnila a hlavně zrychlila hra.

Jasnou slabinou bylo skládání, draví soupeři, než podlehli přesile a šli k zemi, před sebou metry hrnuli tři i čtyři naše hráče, kteří místo složení za nohy, jen soupeře objímali přes ramena. Pro soupeře to vždy představovalo zisk 10 – 15 metrů. Navíc tu bylo oslabení naší obranné linie, protože vracející se hráči věru příliš do svých obranných postavení nespěchali. Obě Hladíkovy pětky jdou na vrub nedostatečnému skládání či nedostatku hráčů v obranné lajně.

Teprve po střídání se začal obraz hry měnit, spolupráce spojek se zlepšila, Tomčík už je sice pomalejší, ale hraje s velkým přehledem, Olšanský s Fricem vnesli do hry roje čerstvý vítr. Mlýny najednou byly drtivou smrští, která Olomoucké smetala, a všechny znamenaly zisk míče. Autová vhazování se konečně začala dařit a produkovat míče pro rolling mauly i pro akce útočné řady, a to vše se odrazilo ve větší chuti do hry a větší iniciativě, jež vynesla v závěrečných dvaceti minutách čtyři pětky.

Poločas 21:8 - pětky 7:2 * rozhodčí Oczadlý - Klimek, Střaslička * ŽK Leroch (HAV) - Nevyjel, Kalousek (OL) * 120 diváků

Havířov: Tomčík 19 (1P,7KP), Macháček 15 (3P), Veselý 5, Badura 5, Harenčák 5
Olomouc: Hladík 10 (2P), Nevyjel 3 TK