Diskuse o českém ragby 5

27. dubna 2020 (18:20)

NezařazenéZpravodajství

Karel Gaman (sekretář RC Havířov)

Havířov 27.4.2020 - Diskuse o stavu a problémech českého ragby vyvolaná otevřeným dopisem Eduarda Krütznera seniora, se momentálně soustředila na vnější a vnitřní komunikaci a PR a „uvázla“ na procedurálních otázkách, diskutující se nemohou shodnout na tom, koho vůbec oslovit a přizvat do diskuse a koho pověřit řešením této problematiky. Je jasné, že to nemůže být široké plénum – třeba komise, ve které by byli zastoupeni představitelé všech klubů – nedobralo by se nějakých výsledků nikdy. Že by měl být zastoupen publicista-redaktor nějakého media, profesionál píárista z nějaké PR agentury, se přímo nabízí. A pokud jde o kluby, rozhodně by měly spolupracovat, minimálně sdělením, jak se samy s problémem public relations vyrovnávají.

Aby se totiž nějaká komise mohla dojít k nějakému výsledku, nějakému závěru, měla by vědět, na čem dlouhodobě (dá se říci od počátku, co se ragby v Československu a Česku hraje, tedy celých 94 let) zájem o ragby ztroskotává. Třeba komise zjistí, že to není neschopností příslušných činovníků unie a klubů, ale globálním postojem publika – postojem lidí k ragby. Pro většinu lidí v Česku je ragby neuchopitelný a nepochopitelný fenomén, prostě proto, že pro české publikum existují jen dva sporty: fotbal a hokej. A ovšem, pokud hovoříme o kolektivních a míčových sportech, podle momentálních úspěchů nebo konkrétního místa, pak tolerují házenou, basketbal a volejbal. V posledních letech pak také florbal, ale ten můžeme pro jeho charakter klidně přiřadit k hokeji. Takže česká mentalita, pokud jde o vztah ke sportu, je podobná té německé, rakouské (přičemž kupodivu má být ragby v Rakousku třetím nejoblíbenějším sportem – věřit se tomu nechce) a vůbec evropské s výjimkou Walesu 1. místo, Gruzie 1. místo, Anglie 3. místo, Irska 5. místo a pochopitelně Francie, ale tam je ragby až na 7. místě. V Itálii se ragby co do popularity řadí na 6. místo a ve Švýcarsku na 5. místo V žádné další evropské zemi ragby nepatří mezi desítku nejoblíbenějších sportů.

Takže bychom se měli spíše bavit o tom, jak a čím zaujmout v místech, kde se ragby hraje, jakou formou dělat osvětu, jak a čím oslovovat děti a mládež, jak a čím oslovovat dospělé, aby se přišli na ragby podívat. V celostátním měřítku neprorazíme blok fotbalu a hokeje. Podívejte se na tištěný deník Sport – je to fotbalový a hokejový deník s jednou dvěma stranami věnovanými jiným sportům, ragby je mezi nimi opravdu výjimečně. Před lety, když se rušily ve Sportu regionální stránky, mi spřátelený redaktor řekl: „A teď je pro nějaké zprávy o regionálním ragby utrum, dostali jsme od vedení pokyn, že se máme zabývat jen fotbalem a hokejem, protože to čtenáře nejvíc zajímá, ostatními sporty jen za výjimečných okolností." A tak se vytváří kolotoč, ze kterého není úniku – čtenáře zajímá jen fotbal a hokej (ta česká mentalita!) – píšeme tedy jen o fotbalu a hokeji. Ostatně zajímá vás jako ragbisty, jak se daří hokejistovi Frantovi Opršálkovi na farmě NHL? Četla by většinová obec čtenářů ve Sportu o ragby? možná, spíše však nečetla, tak, jak ani my nečteme článek o Frantovi Opršálkovi.

Takže zbývá televize, ve které má ragby určitou diváckou obec, zvláště při mistrovstvích světa, soudě podle různých reakcí na internetu. Dosáhnout pravidelných přenosů mezinárodních utkání českého národního týmu mužů a žen, byť třeba ze záznamu a co možná nejčastějších šotů z prvoligových zápasů v Brankách, bodech, vteřinách a přenos ligového finále, jakož i pravidelného vysílání magazínu České ragby, by byl nejen obrovský úspěch PR unie, ale možná také velký přínos pro malé zvýšení popularity ragby u nás. To by asi bylo maximum možného.

Jan Stránský 25.04.2020 18:21

Domnívám se, že komunikace s kluby by měla primárně probíhat přes předsedy a sekretáře klubů. V odborných věcech, soutěže, reprezentace, školeni, rozhodčí atd. atd. pak se zapojením kolegů, kteří se tomu v klubech věnují.

Nechci byt příliš formální, ale komunikace s kluby není ani vnější komunikace, ani PR, a tím méně marketing, tudíž směrovat to vše na Karla a Sašu nepovažuji za vhodné. 

A zase znovu řeknu, že komunikace ragby s veřejností, ať už prostřednictvím sdělovacích prostředků (TV, tisk, společenské akce, kampaně atd.) nebo přímo (sociální sítě, blogy atd.), mírně řečeno vázne, a i tady by kluby měly vyjádřit své představy a požadavky.

Eduard Krützner jun. 25.4.2020, 17:24

Za mě upravit tak, aby mailová diskuse probíhala opravdu přes všechny kluby. Přidat veškeré maily, na které se běžně rozesílají informace na kluby od unie: prezidenti klubů, sportovní ředitelé, sekretáři atd.

Zapojení hlavních trenérů považuji za velmi důležité, protože právě oni stojí na vrcholu pyramidy výchovy hráčů a nejvíce s nimi pracují. Měli bychom proto pozorně vnímat jejich názory. 

Návrhem zapojení hlavních trenérů do diskuse jsem také chtěl nadhodit velmi důležité téma o seniorských soutěžích, které jsou přeci úzce propojeny s reprezentačními výběry a které by měly být vždy výkladní skříní unie.

Souhlas s rozdělením komunikace vždy k danému problému-tématu.

Dušan Palcr 25.4.2020 14:58

Protože jsem hned při první moji reakci rozšířil o pár lidi, a přesto si myslím, že to není dostatečné. 

Proto se ptám, proč je to zpět na nějakém výběru, který mi nedává organizační smysl.

Informovanost musí probíhat plošně, tak se divím, že po ní někteří voláte, ale sami zužujete a nerozšiřujete pole adresátů.

Nechci to dělat tak, že napíšeme, na koho si vzpomeneme.

Skutečně to musí mít logiku, a nepopírat samo sebe, že “volám po informovanosti, ale sám selektuji”.

Takže vás všechny prosím, nestřílejme jen do vzduchu, ale racionálně komunikujme.

Znovu přidávám Ševču a zbytek VV a jestli máte konkrétní návrhy na zlepšení komunikace, tak prosím na marketing (Karel Ševčík a Saša Křížek), případně sekretariát ČSRU. 

Tím se nezříkám jakékoliv debaty, ale myslím, že všichni chceme debatovat konstruktivně.

Pokud tedy zaznívá “zapojit více kluby”, tak poprosím o návrh “JAK”, respektive co je tím myšleno.

Jan Stránský 25.4.2020, 14:18

pokud jde o moji komunikaci, tak jsem se napojil s rozdělovníkem na mail Marka Vráblíka z 31.3. a po pravdě řečeno jsem moc nezkoumal, kdo tam je či není.

Dušan Palcr 25.4. 2020 14:09

Zdravím všechny, a jen se ptám, proč je vybrána zrovna tato skupina adresátů?
To je správná komunikační skupina pro řešení problémů českého rugby?

Dušan Palcr 25.04.2020 14:07

Navrhněte tedy, jak přes kluby, opravdu nevím, jak to oba myslíte. 

A co znamená zapojit hlavni trenéry?

Eduard Krützner jun. 25.4.2020 11:03

souhlasím s Honzou, aby tato diskuse procházela přes kluby, a myslím si, že by bylo dobré, zapojit např. i hlavní trenéry.

Jan Stránský 23.04.2020 18:43

Chtěl bych zdůraznit, že nechci, aby vznikaly nějaké paralelní struktury, ale bylo by dobře, kdyby diskuse o těchto velmi důležitých tématech prošla i přes kluby. Koho oslovit, s jakým sdělením a za použití jakých prostředků.

Dušan Palcr 22.4.2020

Protože si myslím, že vše, co popisuješ v odrážkách, je součástí činnosti marketingu, a hlavně pracuje se na tom, tak přidávám Sašu a Karla (Alexander Křížek a Karel Ševčík, pozn. red.), kteří se tomu věnují z pozice členů VV, respektive ředitele marketingu.

Doplňuji i ostatní členy VV, abych již sám informace nesortoval a předal do nejbližšího okolí.

Určitě uvítám pracovní skupinu, která bude něco reálně posouvat a zkrátí tím informační linku i do nejzazších koutů českého rugby, jen poprosím, postavme-organizujme to kolem těch dvou!

Jan Stránský 20.4.2020

Nejsem podrobně informován o tom, co se v oblasti vnější komunikace a PR v unii děje a mám proto možná připomínky k věcem, které už někdo zpracovává. 

To platí také připomínkách následujících (jsou to moje soukromé názory):

Myslím, že by unie měla rozhodnout koho a jakým způsobem chceme oslovit, a mít tedy nějakou dlouhodobou strategii externí komunikace.

Chceme:

- připravit prostor pro potenciální sponzory?

- oslovit běžného občana, zájemce o sport a přilákat ho jako příznivce na stadiony?

- oslovit mládež s nabídkou zajímavého sportu?

- oslovit rodiče, aby přivedli děti do klubů?

- jiné cílové skupiny? jiné zájmy?

- alternativu, že nám stačí, když o sobě jako ragbisté a naši přátelé víme, raději neberu v úvahu.

Poté, co bychom si na tyto otázky odpověděli, bychom měli rozhodnout o nejefektivnějších nástrojích, které použijeme.

Znovu opakuji, pokud už to někdo dělá, tím lépe, ale do klubů se tato diskuse zatím nedostala.

Eduard Krützner st. (Medák)

Praha 18.4.2020 - Jsem moc rád, že můj úmysl využít nucené karantény k plodné diskusi o současných problémech našeho ragby se realizuje. Honza Stránský má pravdu, že mediální obraz našeho současného ragby je tristní. Příčin je několik, ta první je, že o sport, jehož sportovní výkonnost na mezinárodní scéně, má poslední léta neustále sestupnou tendenci (sestup až do 4.výkonnostní skupiny ME a 37. místo v rankingu World Rugby, je toho svědectvím), nemá sportovní veřejnost zájem. To má za následek, že i media nemají interes takový sport propagovat.

Druhým vážným problémem je, že v poslední době neustále měníme systém soutěží, které nemají v celém ragbyovém světě obdobu a prokazatelně nepřináší očekávané výsledky. Důkazem jsou výsledky naší reprezentace, protože jen náročné domácí soutěže formují kvalitní hráče pro reprezentaci. Je logické, že o takové soutěže nemají zájem sdělovací prostředky, ale i sportovní veřejnost. My si to však nejsme stále přiznat a neustále opakujeme stejné chyby.

Třetí příčinou je také skutečnost, že jsme zapomněli, že ragby vždy ctilo smysl pro fair-play. Intriky se skrečováním zápasu Sparty s Vyškovem, nám nadělaly velkou ostudu, a nejen mezi ragbisty. ČT sport musel na poslední chvíli odvolat přímý přenos z finálového utkání, a to se nezapomíná.

Absence ragby ve sdělovacích prostředcích je také příčinou toho, že v mládežnických kategoriích, hlavně mezi 16-18 roky ztrácíme mnoho talentovaných hráčů. TV přenosy z mládežnických soutěží mnoha sportů, jsou velkou motivací pro mladé kluky, naše finálové zápasy postrádají potřebnou diváckou kulisu. Velkou výhodou systému podzim-jaro, je, že finále se hrají za pěkného počasí a ideální je, aby to byl velký svátek našeho ragby, kdy se na hřišti střídají různé kategorie a vyvrcholí to finálovým zápasem 1. ligy. To je už velká motivace, hrát před plným stadionem, na podzim to samozřejmě nikdy nejde.

Několik poznámek k vážnému problému, špatné komunikace a spolupráce mezi kluby a VV. V posledních létech naše kluby pochopily, že se musí o rozvoj svého klubu postarat samy. Veškeré akce, pořádané ČSRU, jako VH, semináře, kongresy, školení jsou na jejich náklady. Tak důležité materiály, jako Strategický plán, Koncepce rozvoje, hospodaření unie atd. neprocházejí odbornou diskusí. Pak se stane, že ze schváleného Strategického plánu se nesplnil ani jeden cíl a nikdo se tím nezabývá. Dřív bylo samozřejmostí, že veškeré akce pořádané ČSRU byly hrazeny z prostředků unie, zejména školení a semináře, tak jak se to děje ve všech vyspělých uniích.

Apatie klubů je tedy pochopitelná. Šéftrenér T. Putra měl dostat přesné údaje od našeho sekretariátu. Počty zaplacených licencí totiž rozhodují o počtech delegátů na VH. Tomasz zřejmě těmto údajům moc nevěřil, protože by se přece nemohlo stát, aby ligové kluby neměly dostatek hráčů, kteří by nastoupili k zápasům soutěže Nadějí, nebo v mládežnických soutěžích docházelo k podobným problémům. Tyto Potěmkinovy vesnice přece nikomu nepomohou. Vyspělé unie registrují mladé hráče až od 10 let, protože v nižších věkových kategoriích dochází k velké fluktuaci a čísla o členech unie jsou tak značně zkreslené.

Léta doporučuji naši unii založení Asociace klubů, která je samozřejmostí ve všech úspěšných uniích, ale i v ostatních sportech. Bohužel stále bezúspěšně, a to je také příčinou, že je naše ragby v dlouhodobé krizi, protože chybí to nejdůležitější: dosahovat pokud možno co nejlepších výsledků jak na sportovním, tak diplomatickém poli, ve vzájemné přátelské atmosféře, která nám v minulosti přinášela radost z dosahovaných výsledků.

Jan Stránský (Slavia Praha)

Praha 16.4.2020 - Dík za iniciování debaty. V této podivné době, kdy se na hřištích nic neděje, je vhodná doba na přemýšlení a debatu, i když ovšem tváří v tvář je to vždycky lepší. Dovolil bych si několik poznámek k dlouhodobému "problému" komunikace.

Myslím, že koncept klubových konferencí je velmi dobrá platforma k výměně názorů mezi kluby a unií i mezi kluby navzájem. Zúčastnil jsem se dvou, a mohu říci, že kluci ze sportovního úseku to měli dobře připravené a poskytli dobré podněty zejména pro vzdělávání trenérů a rozvoj hráčské základny. Díky. Víc k tomu nemohu říci, protože nejsem trenér, ale rozhodně se přimlouvám za pokračování těchto setkaní v Čechách i na Moravě.

Co ale stále a asi už s obsesí kritizuji, je vnější komunikace nebo PR nebo propagace českého ragby či spíše jejich neexistence. Ve veřejném komunikačním prostoru české ragby neexistuje! Sportovní příznivec se o něm nedozví ani v tisku, ani v TV. Neexistuje výsledkový servis, sdělovací prostředky nemají příběhy, o kterých by mohly psát. Případní zájemci (mládež) nemají vzory, které by chtěli následovat atd. atd.

Nejsme-li vidět, nemáme žádný marketingový potenciál a profesionalizace a zvyšování úrovně jsou tudíž jen snem.

Někteří kolegové namítají, že klasické sdělovací prostředky, tisk a TV už nikoho nezajímají. Nesouhlasím s tím, ale také rozhodně nepodceňuji vliv sociálních sítí. Nicméně ani tam to s viditelnosti a účinností není lepší.

Navrhuji proto vytvoření pracovní skupiny, která by se touto problematikou zodpovědně zabývala a angažování profesionála, odborníka na vnější komunikaci a PR v rámci unie zodpovědného za jejich realizaci. Toto jsou činnosti, na které kluby nestačí.

Dušan Palcr (Prezident ČRU) – reakce

Praha 17.4.2020 - Honzo, děkuji za návrh a jsem rád za iniciativu. Přijde mi ale škoda, že jestliže jsme v rámci struktury výkonného výboru vyčlenili jednoho člena výboru na Public Relations a komunikaci, a současně s tím máme i člověka placeného unii (dokonce jsem přesvědčený, že oba jsou v oboru hodně dobří), abychom na to plýtvali finanční zdroje a vlastně dublovali pozice.

Saša Křížek je dlouholetý profík v oboru komunikace a medii a Karel Ševčík se v této oblasti taky vypracoval a osobně mu hodně věřím.

Tak si myslím, že by jeden z nich měl být v čele této pracovní skupiny.  Navíc, zrovna tito dva hodně tlačí na VV a mne osobně ohledně zvýraznění obrazu rugby na české scéně a pracuji na realizaci.
Opravdu si myslím, že není třeba nosit dřívi do lesa, všichni to chceme, a sestavme tu pracovní skupinu pod nebo kolem těchto dvou osob.
Co říkáte?

Dušan Palcr (prezident ČSRU)

Praha 13.4.2020 - Nevěděl jsem, jak na předchozí příspěvky vlastně reagovat, je tady hodně nesourodých témat, opravdu jsem komunikativní, jen prosím, řešme vždy pouze jedno téma. Jinak se nám diskuse rozplizne. Dovolil bych si tedy na úvod jedno téma vytáhnout, a to téma informovanost a komunikace.

Určitě je to téma, kde souhlasím, že není vše podle představ.

Docela slušně tlačí Karel Ševčík na výkonný výbor, abychom výkonný výbor i já osobně jako prezident unie vice komunikovali s rugbyovou obcí. Takže cítím, že není vše v pořádku, že ne všichni jsou plně informovaní o tom, co se děje a dělá. Určitě začnu u sebe, takže jsem opravdu schopný s kýmkoliv mluvit nebo psát o čemkoliv, co se týká ČSRU. Poměrně dlouze jsme téma informovanosti probírali na posledním VV. Je z toho i závěr, který se bude postupně naplňovat. V prvním kroku to má být vznik pravidelného informačního newsletteru.

Na téma komunikace bych ale chtěl upozornit na dva momenty, kterých jsem si v této souvislosti všimnul.

Rozhodne netvrdím, že komunikace ze strany unie je bezchybná. To určitě není, všichni členové VV a placený managment jsou si toho vědomi, a jdeme to zlepšovat.

1) Je ale zcela nepochybné, že ne vždy jde o (ne)informovanost klubu, a ukazuje se, že často nejsou plně informovaní někteří představitelé jednotlivých klubů.

Jak jinak by například mohla vzniknout diskuse o elektronickém informačním systému (IS), ve kterém mají být registrovány všechny kluby. Každý klub má svého zástupce (dokonce i dva), a přijde mi tedy divné, aby chodily dotazy na ČSRU ohledně IS jinou cestou než přes zástupce. Pokud se tak děje, tak evidentně ne s vědomím pověřeného zástupce klubu.

2) Při nedávné prezentaci Tomasze Putry jako šéftrenéra českého rugby, mě silně zarazila jedna skutečnost. Tomasz pro sběr dat o stavu hráčské základny potřeboval informace ze všech klubů, a dle jeho slov nebyl schopný od velké části, jestli si správně vybavuji prezentovanou tabulku, tak v některých oblastech dotazů snad až 50 procent klubů, dostat zpětnou vazbu na vyžádané dotazy. Tomu říkám opravdu špatná komunikace.

Tyto dva příklady nedávám jako “protiútok” kritice, ze málo komunikují, nebo že kluby získávají málo informaci z unie.

Tímto jen podotýkám, že ta cesta informovanosti musí být oboustranná a s maximální snahou o vzájemnou spolupráci.

Já chápu, ze české rugby je dnes víceméně amatérský sport, ve kterém na manažerských a trenérských funkcích v klubech pracuji v převážné míře nadšenci a dobrovolnici, ale to nemůže být dlouhodobě výmluva. Mě osobně by potěšilo, kdybychom dokázali rugby v Česku co nejrychleji v tomto směru profesionalizovat a tím získávat silnou základnu pro zlepšování sportovní úrovně rugby.

Všem Vám přeji v dnešní složité době hodně trpělivosti, pevných nervů a optimismu. To vše budeme v nadcházejících měsících potřebovat.

Miloš Sluše (Sparta Praha)

Praha 14.4.2020 - Hezká úvaha, ČSRU nic, kluby všechno. Poznámka „Karel Ševčík tlačí na VV“ je také moc hezká.

Přemýšlejte, je teď „nulová sezóna, bez pohybu,“ ale hlavy by měly myslet stále!

Marek Vráblík (RA Brno)

1. Dobré stanovy, řády a předpisy jsou základem dobrého fungování organizace. Silně vnímám potřebu návratu k pravidlům, která existují v řádech z dobrých důvodů, a není nutné je ohýbat (viz zavedení role generálního ředitele na úroveň generálního sekretáře, kategorie U19, kde hrají i 15tiletí chlapci se seniory, zrušení organizačního řádu, revize funkcí dozorčí rady/revizní komise a další).

S pravidly souvisí i nastavení komunikace jednotlivých úseků unie - nedostatky zápisů z VV byly zmíněny, nicméně zápisy z VV jsou alespoň k dispozici. Informace o práci komisí a dalších úseků unie v poslední době nejsou vůbec. Procesované změny by měly být vždy podpořeny argumenty ve zveřejněných zápisech (analýzách), které reprezentují výsledky práce jednotlivých týmů. Pokud zápisy z činnosti nejsou, někde je chyba.

2. Sportovní kalendář a systém soutěží - Sportovní kalendář je základním dokumentem sportovního úseku a podle SŘ má být VV zveřejněn k danému datu (15.2. a 31.7.), aby mohl sloužit všem klubům i veřejnosti. V blízké budoucnosti bude Sportovní kalendář další kapitolou práce na Informačním systému.

Co se týče systému soutěží, se systémem navrženým E. Krütznerem souhlasím – potřebujeme dlouhodobý koncept stabilní jednoduché celoroční soutěže ve dvou úrovních. Formáty soutěží našich sousedů, stěžejní Rugby Europe, mládežnické soutěže a mírné zimy v posledních letech mluví pro formát podzim-jaro.

3. Zřízení tevřené platformy pro diskuzi klubů. Bylo by dobré, kdyby se vytvořila platforma pro diskusi nad tématy, které kluby považují za důležité, aby tak vznikl komunikační kanál mezi úseky ČSRU a kluby, a unie tak mohla z výstupů diskuze čerpat podněty při řešení různých problémů (například konference případně el. komunikace).

Tomáš Krejčí (RC Bystrc)

Pana Krütznera si velice vážím a považuji ho, jak i on sám o sobě píše, za doyena českého ragby. Určitě ale nesdílím stejný názor. Nepamatuji se, že by české ragby někdy v minulosti dělalo nějaké hloubkové analýzy a rozbory tréninkových metod nejvyspělejších ragbyových zemí.  Vždy vše záleželo na míře ochoty a času lidí se tomu věnovat, než na odborných poznatcích a systematické práci. Stále si musíme uvědomit, že převážná většina všech lidí, co ragby v česku dělá, tak jej dělá ve svém volném čase, a to platí i o členech jednotlivých komisí. A tomu pak také odpovídají jednotlivé výstupy z těchto komisí. Veškeré naše problémy českého ragby mají jednoduchého jmenovatele, a to celkový malý počet členské základny ve všech směrech (funkcionáři, trenéři, hráči/hráčky, mládež). Každý problém, který nás pálí, tak za ním je nedostatek lidí (kdo to udělá?).

Asi nejvýraznější téma, ale naprosto nicotné po rozvoj celého českého ragby, je systém soutěží u mužů jaro/podzim nebo podzim/jaro. Říkám nicotné, protože pro české ragby jsou daleko důležitější témata než soutěže mužů, a to hlavně rozvoj nových klubů, práce s mládeží, práce s novými rozhodčími, rozvoj ženského ragby, práce s talenty a pak někde vzadu bude systém soutěží mužů.

Ale jelikož se o tom dobře povídá, tak já jsem jednoznačně pro jaro/podzim. Rád zde uvedu pro mě důležitý argument, a to je prostor pro sedmičkové ragby. Sedmičkové soutěže Rugby Europe vrcholí v červnu, a to v případě systému podzim/jaro je pak velice problematické sestavit a připravit národní tým na sedmičkové turnaje, protože právě v tomto období by vrcholily boje o mistrovský titul v ragby XV a kluby by své nejlepší hráče neuvolňovaly (jak se již v minulosti několikrát stalo). V systému jaro/podzim se daleko jednodušeji hledá okno pro sedmičkové soutěže. A na argument, že na finále ligy přijde více lidí, protože bude hezčí počasí, tak bych kontroval, že je to otázka kvality. Když bude finále opravdu kvalitní ragby s kvalitní propagací, tak na něj lidé přijdou i v dešti a zimě, důkazem je třeba utkání ČR - Barbarians v nevlídném listopadovém počasí. Také bych rád připomenul, že prvoligové kluby nad systémem diskutovaly a samotné kluby si jej odsouhlasily, kde většina byla pro systém jaro/podzim."

E. Krützner starší (Medák) reaguje

Má zřejmě pravdu (Tomáš Krejčí, pozn. red.), že se nepamatuje na to, že by si přečetl nějaké analýzy a rozbory akcí naši unie. Je to dáno tím, že poslední analýzy byly pravidelně prováděny, jak to vyžaduje náš Soutěžní řád, naposled do roku 2006. Rád bych připomněl, že zejména Michel Bernardin a poté Christian Galonnier vypracovávali odborný materiál jak ze zápasů reprezentace, kterou vedli, tak metodický materiál pro naše trenéry. Oba také vedli stáže trenérů, na kterých navrhovali na které herní prvky se budou trenéři zaměřovat v nastávající sezoně na základě analýz z herního projevu našich hráčů. Stejně tak jsme angažovali Pierra Villepreuxe, jednoho z největších expertů ragby, který pro nás připravil špičkové stáže a někteří naši trenéři se zúčastnili jeho stáže ve Francii.Bohužel tento velmi kvalitní metodický materiál byl zřejmě na unii skartován.
Argument, že pro "7" ragby je výhodnější systém jaro - podzim je chybný. Stačí si přečíst sportovní kalendář z loňské sezony a ihned pochopíte, že pro "sedmičky" v červnu nebyl prostor. Naše země se v Evropě, rozhodně nenachází v nějaké mrazivé dolině, která by nám neumožňovala hrát ragby systémem podzim - jaro, léty úspěšně používaného v celé Evropě. Problém je v tom, že si komplikujeme život stálými změnami herního systému našich soutěží, aniž si provedeme odbornou analýzu uplynulé soutěže. Nejlepším argumentem jsou vždy dosahované výsledky. Musíme si přiznat, ač neradi, že od té doby co jsme upustili od prověřených soutěží, výsledky naši reprezentace jsou velmi slabé. Důkazem je sestup až do 4.výkonnostní skupiny soutěží Rugby Europe. Dnes se nám nabízí možnost uspořádat konečně soutěže systémem podzim - jaro - ve dvou ligách po 8 účastnících, klasicky - doma - venku (14 zápasů) + play-off - play down - 16 termínů. To nám umožní odehrát na podzim celé jedno kolo + 2 zápasy z jarní odvety. Celkem 9 zápasů.
Na jaře je třeba začít začátkem března (ne až 21.3.)  jako v celé Evropě a tím nám zbývá dostatek jarních termínů na to, aby se finále odehrálo koncem května (5 + 2) a celý červen je možno využít pro "7".

Přiznejme si také také, že naše "7" soutěže jsou na velmi nízké úrovni, většinou je to XV ragby, kde na každé straně hraje sedm hráčů. Sám šéftrenér unie Tomasz Putra konstatuje ve své zprávě, že nám chybí hráči, kteří by mohli úspěšně hrát sedmičkové ragby. Současné světové "7" ragby je zcela jiná sportovní disciplína, která se nám neustále vzdaluje a my si nejsme schopni přiznat.
Pravdu má Tomáš také v tom, že je nás málo. Důkazem byla soutěž "Nadějí", která plně prokázala, že většina klubů má nedostatek hráčů pro dva týmy. Stejný důkazem jsou velmi omezené počty hráčů v kategoriích juniorů a kadetů. Faktem je, že v ostatních kategoriích, zejména těch nejmladších je dost hráčů, ale měli bychom si položit otázku, proč tolik kluků končí mezi 15 - 18 léty? Popularita našeho sportu je v současné době nulová a dalším problémem jsou nedostatečné odborné znalosti našich trenérů mládeže.

Je dobře, že té nucené dlouhé přestávky můžeme využít k rozumné a konstruktivní diskuzi, která by vedla ke zlepšení úrovně našeho ragby.


 

Bývalý prezident České rugbyové unie Eduard Krützner starší, zvaný Medák, předkládá českému ragbyovému hnutí poměrně často své názory ke stavu českého ragby. Naposledy předložil 23. března k diskusi rozsáhlý komentář, který uvádí slovy:

Dovolte mně, abych jako doyen našeho ragby, letos už je to moje 65. sezona, povzbudil všechny naše ragbisty, abychom společnými silami zvítězili v tom nejtěžším zápase naši sportovní kariéry. Tak dlouhá karanténa, která nám neumožňuje provozovat náš milovaný sport, určitě negativně poznamená činnost naší unie, ale bohužel také ragby v celém světě … Cílem všech členů naší unie, klubů, funkcionářů, trenérů, rozhodčích, ale hlavně hráčů a hráček je dosahovat co nejlepších výsledků jak na hřišti, tak mimo něj. Toho dosáhneme jen tehdy, když se všichni aktivně zapojí do plnění vytčených cílů, které budou odpovídat možnostem naší unie, ale hlavně také všech klubů. 

Pokusil jsem se pojmenovat některé zásadní problémy, které negativně ovlivňují činnost a rozvoj ragby u nás, možná se vám budou zdát příliš kritické, ale dlouholeté zkušenosti s našim ragby, mně k tomu snad opravňují.

V plném znění tento komentář naleznete zde: http://www.ceskeragby.sportovnilisty.cz/pozice-1-top/ragbista-eduard-krtzner-senior-si-polozil-a-odpovedel-na-otazku-jak-je-na-tom-ceske-ragby/

Medák se vyslovuje k celé řadě problémů, na které ovšem může být i řada různých názorů. Bohužel neexistuje tribuna, na které by se dalo k nastoleným tématům vést otevřenou diskusi, proto takový prostor pro otevíráme na těchto stránkách. Právě v této době, kdy se veškeré sportovní aktivity kvůli epidemii koronaviru zastavily, je k tomu vhodná doba. Vaše názory budou na těchto webových stránkách zveřejněny a redakce doufá, že si ve veřejné diskusi ujasníme, co považujeme v našem ragby za pozitivní a naopak negativní. Názory posílejte na adresu editora: [email protected]

O Autorovi

Redakce

Další články autora

Komentářů: 1

  1. Martin Charvát

    Krátce k problematice popularity ragby u nás

    České ragby má zpracovanou komunikační a marketingovou strategii už přes tři roky. Ta stále existuje a doufám, že z ní VV vychází.

    Sporty se obecně podle své popularity dělí na tři skupiny, podle toho je potřeba s nimi zacházet a využívat možností, které to dává:

    1. Všeobecně populární sporty
    U nás k nim patří hokej a fotbal. Jsme jedna ze čtyř zemí na světě, kde je hokej divácky nejpopulárnější sport (ty další jsou Kanada, Slovensko a Lotyšsko). Fotbal je u nás jen opravdu těsně za ním. Tyto sporty mohou počítat s vysokou návštěvností a sledovaností a z toho může vycházet jejich marketing, zapojení sponzorů a partnerů a další činnosti. Svým partnerům jednoduše nabízejí velký počet diváků a musí s nimi podle toho pracovat. Proto vznikají různé fanouškovské kluby, aktivace diváků na stadionech a podobně.

    2. Lokálně populární sporty
    Sem patří florbal. Jedná se o u nás velmi populární sport bez prakticky jakékoli divácké základny ve světě (kromě Švédska, Finska a Švýcarska). Dalším takovým sportem je nohejbal, dále hokejbal, dříve sem patřila například národní házená, která ustupuje, ale má stále své silné základny hlavně na Moravě. Takový sport opět musí při své propagaci vycházet z možností, které mu to dává. Jeho diváci jsou silně pospolití, jedná se o takovou větší rodinu. Je proto důležité apelovat na soudržnost a připravovat programy, které z toho vycházejí.

    3. Světově populární sporty s malým zastoupením v té které zemi
    To je u nás ragby, dále volejbal, basketbal, atletika, tenis a další. Tyto sporty se mohou opřít o svou světovou popularitu a být tak úspěšné i přes menší diváckou základnu doma. Na domácí tenisové turnaje chodí pár diváků, v televizi ovšem na tenis kouká skoro každý.
    U těchto sportů je důležité přinášet a zprostředkovávat domácím divákům zážitky ze světa. To posiluje vnímání sportu. Ragby tu má fantastickou výhodu – světové turnaje jako Šest národů nebo MS mají obrovskou návštěvnost a přenášejí je i české televize.
    Dále ragby nabízí to, co z ostatních sportů pomalu mizí – své hodnoty.

    Dalším prvkem, který výrazně ovlivňuje popularitu sportů je dělení na olympijské a neolympijské sporty. Tady je ragby opět v té „silnější“ skupině olympijských sportů.
    Je tedy s čím pracovat.
    Komunikační strategie českého ragby s tím vším počítá a vychází z toho.

    K některým praktickým věcem: k zabezpečení alespoň základní komunikace je potřeba mít PR pracovníka na plný úvazek, dobrovolnicky se tohle stíhat nedá. Taky je dobré si na větší akce k tomu najmout PR agenturu, případně se s nějakou domluvit na sponzorském plnění. To se taky občas děje.

    Co se týče systému mužské soutěže, jak už tady padlo, není to rozhodně ten nejdůležitější problém, který české ragby musí řešit, ale je hodně viditelný a tak vyvolává velké diskuze. Z hlediska marketingu je jednoznačně výhodnější systém jaro – podzim, kdy je vyvrcholení soutěže unikátní a je tak daleko více vidět. Což se projevilo i v tom, že finále ligy na podzim byla ČT ochotna vysílat zadarmo. To by se v červnu opravdu nestalo. Námitka, že na podzim nepřijdou lidé je lichá, pokud utkání patřičně zatraktivníme, lidi přijdou, stejně jako přišli na Barbarians nebo na Hongkong.