Semifinále Poháru XV jsme vyhráli: Havířov v. Sokol 31:19

29. října 2024 (12:48)

Havířov 20. 10. 2024 (man / foto Josef Koláček) – „Bude to tvrdý a napínavý boj o každý centimetr hřiště, takže přijďte fandit a zažít skvělou atmosféru!“ psalo se v pozvánce pro ostravské fandy před utkáním na webu Mariánských Hor. Ale ve skutečnosti to zpočátku na napínavý souboj o každý centimetr hřiště nevypadalo. Sokolové byli od počátku aktivnější, útočnější a naši se jen bránili na vlastní polovině, tedy přesněji většinou ve svém obranném území a už ve 3. minutě Ostravští naši obranu mezi tříčtvrtkou a křídlem lehce prolomili, Alex Šípek položil první pětku. Někteří diváci si ještě ani nestačili koupit pivo a na ukazateli skóre na ně ve 14. minutě zírala rudá cifra 0:14. Průnik Ondřeje Tyrpy šel na vrub našich rojníků. Vysoce spolehlivý specialista Mariánských Hor na kopy Michal Havránek kopy obou pětkách jako obvykle proměnil.

První čtvrthodinu zápasu předváděl náš tým laxní výkon, bylo to podobné, jako první polovina semifinálového utkání se Zlínem, kterou jsme prohráli 0:17. Jenž na hřišti nebyl Roman Barabáš, který by drsným způsobem mužstvo setřel jak o přestávce ve Zlíně a vyburcoval ho ke změně přístupu. Sokol měl převahu v podstatě kvůli chybám našich, hosté si brali naše míče, kdy se jim zachtělo, další míče získával z našich technických chyb.

Naštěstí se výkon našeho týmu stabilizoval a postupně zlepšoval. Mužstvo se vymanilo z tlaku soupeře a naopak začalo ohrožovat brankoviště hostů. Ve 27. minutě napravil Noel Sittek chybu našeho roje ze 14. minuty a po tlaku našeho roje a rucku před brankovištěm Sokola pronikl za čáru a položil, Dan Walek proměnil kop na 7:14. Zbytek poločasu proběhl na obou stranách bez nějakých výrazných akcí, které by územní integritu jedné ze stran souboje narušily. Vlastně k jedné takové akci došlo v poslední minutě poločasu, která mohla rozhodnout a vyrovnání. Naše útočná akce po průniku ostravskou obranou a přihrávce křídlu, které už mělo jen doběhnout do brankoviště a položit, skončila nezvládnutým příjmem přihrávky.

Druhý poločas už byl ve znamení naší lehké převahy, která se hned ve třetí minutě proměnila ve vyrovnání, Bačo Tsikarishvili po nádherném slalomu ostravskou obranou od vlastního brankoviště až pod branku Ostravských ulehčil Danu Walkovi vyrovnávací kop na 14:14.

Hosté jako by ztratili iniciativu a vyčerpali svůj útočný potenciál, ostatně řada ostravských hráčů měla v nohách mezistátní zápas za Slovensko proti Maďarsku. Nebyl to však najednou odevzdaný soupeř, hosté byli stále nebezpeční, ale naše obrana situaci zvládala. Naopak přišel trestný kop, který Dan Walek proměnil v lehké vedení 17:14, a to zůstalo beze změny dalších třiadvacet minut až do minuty sedmdesáté druhé, kdy položil Leon Sittek po trestném kopu s mnohačetnými kombinačními akcemi roje i zadních řad, nutno dodat s naprostou kontrolou míče. Dan Walek přidal dva body z kopu po pětce na 24:14.

Ale ani desetibodový náskok málem nestačil, po výkopu přišla chvíle hostů, tři nebo čtyři minuty nás drtili před naším brankovištěm a zkoušeli to několika způsoby od hrubé síly přes kombinace útoku i roje. Dostali šanci v podobě tří trestných kopů na pětimetrovce před naším brankovištěm za ofsajdy a vysokou skládku. Snažení Ostravských však ukončil předhoz.

Nicméně Sokolové znovu vzlétli k poslednímu náporu a tu jsme už nátlaku podlehli. Mlynář Lukáš Czernai při závěrečném tlaku hostů pronikl v 78. minutě do našeho brankoviště a rázem náš náskok stáhl na polovinu. Hrozilo, že pokud Havránek promění, mohou hosté při své probuzené chuti do hry vyrovnat nebo dokonce položit vítěznou pětku.

Ale štěstěna stála při nás, poslední naše akce skončila průnikem do brankoviště Sokola, položil Denis Tomčík, Dan Walek proměnil kop a vyhráli jsme 31:19.