Na okraj 4. kola Rugby Championship

8. září 2024 (14:42)

"Ponižující: Klokani roztrhaní na kusy,“ „Wallabies poníženi Argentinou v nejhorší prohře v historii,“ „Spadli z útesu,“ takové a podobné titulky figurují v australských mediích po děsivé porážce Wallabies v Santa Fe.
Není to sice to Santa Fe, hlavní město Nového Mexika proslulé z dob Divokého západu, ale argentinské Santa Fe muselo Australanům připadat stejně divoce, jako by se ocitli na Divokém západě.
Před vyprodaným stadionem – což svědčí o rostoucí prestiži argentinského ragby v této fotbalu zasvěcené zemi – nic v první půli nenasvědčovalo, že se schyluje k hurikánu, který Wallabies roztrhá na kusy, jak uvádí jeden z titulků.
Před přestávkou hosté vedli 20:17. A je třeba říci, že v prvních 30 minutách Pumas převyšovali, a skóre 3:20 odpovídalo dění na hřišti. Na druhé straně ke konci poločasu už domácí začínali ukazovat, že se s daným stavem nespokojí, během 10 minut dali 14 bodů, ale přišla přestávka.

To, co se však dělo v poločase druhém, snad ani nemá srovnání u zápasu této váhové kategorie, kdyby Argentinci takto porazili třeba Peru nebo Kostariku, nikdo by se nedivil, ale Austrálii…
Fakt je, že od jisté chvíle, zvláště v posledních dvaceti minutách, kdy se Pumy soustředily na velmi variabilní hru rukama, Wallabies vypadali, jakoby už ani neměli chuť hrát.

Takto na porážku reaguje Tony Harper, editor The Roar:
Než si připustíme chmury – což nevyhnutelně musíme – je tu po rekordní nedělní prohře Wallabies 27:67 s Argentinou malý kousek naděje.

Předchozí nejvyšší počet bodů 61 dostali Wallabies od Springboks v roce 1997 – a jen o dva roky později zvedli nad hlavu Pohár Webba Ellise v Twickenhamu.

Jistě, tým, který byl v tom roce ponížen, se mohl pochlubit několika legendami – mezi nimi Georgem Greganem a Stephenem Larkhamem – a ve srovnání s tím současný výplod australského ragby postrádá hvězdnou sílu.

Ale pokud po zhlédnutí této Schmidtovy kouřící hromady ještě zůstali nějací optimističtí fanoušci, pak je tu to pověstné stéblo, kterého se můžete chytit.

My ostatní můžeme pokračovat s pocitem podobným tomu, jako když se probudíme s masivní kocovinou a vzpomeneme si, že jsme si brzy večer užili trochu zábavy, než nám dojde prostřednictvím palčivé bolesti hlavy, která ukončila noc, že jsme udělali něco hluboce hanebného. Ach, skutečně se to stalo?

Téměř 58 tisíc diváků sledovalo v Kapském Městě druhou výhru Boks (18:12) v tomto ročníku mistrovství jižní polokoule, po 75 letech to byla čtvrtá výhra nad All Blacks v řadě, prostě nebývalé!

Ne, že by převaha Boks byla nějak výrazná, zápas to byl spíše vyrovnaný a dokonce místy přinutil diváky k pískotu, ale podstatné bylo, že domácí prorazili obranu Blacks dvakrát, zatímco ti se vůbec k pětce nedostali, a to rozhodlo. Navíc věhlasný kopáč Damian Mckenzie neproměnil tři trestné kopy, z nichž jedna trefila tyč. Komentátoři v jihoafrických mediích nad výkonem Boks zrovna nejásají, ale chválí střídajícího Malcolma Marxe, kterého nazvali zachráncem v těžkých situacích, když za stavu 13:12 v 74. minutě položil pětku jistoty.

Zástupce kapitána All Blacks Ardie Savea řekl, že tým byl po těžké porážce od Springboks zničen. "Cítím s kluky," řekl po zápase, prvním od roku 2018, kdy All Blacks nedokázali skórovat. "Měli jsme příležitosti to uzavřít a dokončit, ale nezvládli jsme to.“ Na otázku, proč v posledních 20 minutách posledních čtyř testů nedokázali skórovat, Savea řekl, že to bylo kvůli "individuálním dovednostem."