Turnaj XNations Vimercate – den třetí

11. května 2024 (13:35)

(Itálie 3. května 2024 - text: Petr Basel, foto: Karel Takáč a Radomír Révay) – Sobotu jsme zahájili v 7,00 hodin snídaní na hotelu a v 8,00 jsme vyjeli na hřiště. Kategorie U8 a U10 hrály na hlavním hřišti Pirátů ve Vimmercate a kategorie U12 na hřišti v 3km vzdáleném Orenu. Turnaj pro všechny začínal v 10,00.

Družstvo kategorie U12 bylo nalosováno do skupiny B společně s italskými týmy Rugby Monza 1949, GEAS Rugby Sesto San Giovanni, Buldogg Bergamo a skotským Melrose Rugby. S tímto týmem jsme také sehráli první utkání. V tomto zápase se bohužel projevila velká odlišnost v pravidlech oproti tomu, jak se hraje u nás. Týmy z Itálie i ze Skotska jsou zvyklé na výrazně tvrdší hru. Nemají zakázáno odmítat, prorážet, používají vysokých skládek a jsou vedeny k výrazně agresivnější hře, než je tomu v ČR. Tedy družstvo bylo tímto pojetím hry v prvním zápase se skoty dosti zaskočeno a v kombinaci s velmi slabým výkonem rozhodčího, který mnohokráte neodpískal i zjevné předhozy či ofsajdy, se v podstatě celý zápas jen bránilo a nakonec podlehlo soupeři 1:6. Jedinou pětku našeho týmu položil Adrian.

Ve druhém zápase jsme narazili na pozdějšího vítěze naší skupiny italské Sesto San Giovanni. V tomto zápase už bylo vidět, že družstvo se začíná vyrovnávat s nastavenou hrou, začalo být výrazně herně aktivnější a hrálo vyrovnanou partii s mnohem urostlejšími hráči soupeře. Soupeř šel sice do vedení, ale podařilo se nám vyrovnat. Poté jsme sice znovu inkasovali, ale hráči se zdravě naštvali a začali soupeře svírat před brankovištěm. Bohužel v tuto chvíli došlo ke klíčovému okamžiku celého zápasu. Po našem vyčištěném rucku asi 8 metrů od brankoviště, kdy se mlýnovka chystala rozehrát do další vlny útoku, soupeř v rozporu s pravidly oběhnul ruck, uzmul míč a po úniku přes celé hřiště a položil třetí pětku. Rozhodčí tuto situaci bohužel nevyhodnotil jako ofsajd a pětku uznal. Třetí pětka bohužel zlomila naše odhodlání a naši hráči již nebyli schopni vývoj otočit. Nakonec jsme inkasovali ještě jednou a zápas tedy skončil 1:4. Pětku našeho týmu položil Mates.

Ilustrační snímek sejmutý z videa

Před třetím zápasem s týmem Monzy, jsme se snažili tým hlavně uklidnit a motivovat. Byli hodně rozhozeni z vývoje, ale podařilo se je motivovat a hlavně srovnat se tvrdší hrou soupeřů tím, že začnou hrát stejně důrazně. Zápas nakonec ukázal, že se to povedlo. Od začátku jsme byli aktivnější a důraznější jak v obraně, tak hlavně v útoku. Rychle jsme si vypracovali vedení 2:0. Pak sice soupeř snížil, ale znovu jsme položili 2 pětky a stav byl už 4:1. Na konci soupeř vyvinul velký tlak, ale nevytěžil z něj už více než jedno položení a zápas tedy skončil naším vítězstvím 4:2. Za náš tým skórovali po dvou pětkách Viky a Jonáš. Bylo to velmi důležité vítězství nad kvalitním soupeřem, který v posledním zápase dokázal porazit skoty, se kterými jsme v prvním zápase prohráli.

Na závěr skupiny nás čekali Buldoci. Družstvo, které nás sice výrazně převyšovalo výškově i váhově, ale z předchozích zápasů bylo vidět, že rozhodně ne herně. Potom co jsem našim tento fakt našim hráčům pořádně vysvětlil, tak ztratili respekt a nastoupili do zápasu velmi odhodlaně. A od prvních okamžiků zápasu bylo vidět, že jsem měl pravdu. Soupeřova obrana vůbec nestíhala zachytávat naše útoky a naopak jejich pokusy o útok zastavoval náš tým hned v zárodcích. Zápas byl plně v naší režii a pokládali jsme jednu pětku za druhou. Zápas skončil naším vysokým vítězstvím 8:0. Pětky položili Šimon 2x, Viky 2x, Boris 2x, Seba a Mates.

Ilustrační snímek sejmutý z videa

Skupinu jsme tedy odehráli s bilancí 2 výher a dvou porážek. Očekávali jsme tedy, že budeme ve skupině třetí a budeme hrát o celkové sedmé místo. Jenže v posledním zápase skupiny došlo k již zmiňované prohře Skotů s týmem Monzy a došlo k situaci, že skupinu vyhrálo Sesto San Giovanni bez porážky a pak byly tři týmy s dvěma výhrami. Skotské Melrose, Monza a my. O pořadí rozhodovala minitabulka těchto tří týmů, a protože podle vzájemných zápasů nešlo pořadí určit, přišlo na řadu skóre. Tady jsme zjistili, že nám bohužel pořadatelé upřeli některá dosažená položení. Naše protesty bohužel nebyly vyslyšeny a tím pádem jsme měli skóre nejhorší a obsadili jsme konečnou čtvrtou příčku ve skupině. To nás odsoudilo k souboji o celkové desáté místo v turnaji.

Po odehrání skupiny jsme se přesunuli na oběd na hlavní hřiště turnaje do Vimercate. Oběd jsme dostali od pořadatelů. Jednalo se o penne s rajčatovou omáčkou. A odpolední zápas o umístění jsme už pak odehráli také na tomto hřišti.

Soupeřem pro zápas o desáté místo nám byl tým z chorvatského Zagbrebu. Opět se jednalo o fyzicky velmi vyspělý tým. Naši hráči ovšem šli do zápasu po minulé zkušenosti nebojácně. Přesto že chorvatský tým byl herně určitě kvalitnější než Buldoci a v podstatě nás po celý zápas tlačil na naší polovině, tak tým ukázal obrovské odhodlání a obětavost v obraně a nedovolil soupeři i přes místy drtivý tlak položit jedinou pětku. Naopak my jsme využili třech rychlých brejků a položili postupně 3 pětky. Obzvláště poslední pětka zápasu byla krásnou až přímo učebnicovou ukázkou využití volného prostoru a rychlosti. Boris velmi dobře přihrál ob hráče Davidovi a naše sice vzrůstem malé, ale velmi rychlé křídlo dostalo prostor k tomu, aby přes celé hřiště uteklo soupeři. Zápas tedy skončil naším vítězstvím 3:0. Pětky položili Viky a dvakrát David.

V 17,00 hodin pak proběhlo vyhlášení turnaje, kdy jsme obdrželi týmový pohár za účast a hráči všech týmů dostali účastnické medaile. Poté vypukl tak zvaný třetí poločas, kdy se na pódiu střídaly různá hudební uskupení, hráči jednotlivých týmů se potkávali a bavili spolu. Dětem jsme zakoupili večeři podle jejich výběru, což byly kuřecí stripsy s hranolky a jako dezert výbornou zmrzlinu.

Po turnaji

Okolo osmé večerní jsme se vydali nazpátek na hotel. Všechny kategorie měly úměrně věku posunutou večerku tak aby mohli oslavit úspěchy v turnaji. Snídani v neděli jsme také posunuli až na devátou.