Diskuse o českém ragby 2

17. dubna 2020 (01:44)

Praha 16.4.2020 - Dík za iniciování debaty. V této podivné době, kdy se na hřištích nic neděje, je vhodná doba na přemýšlení a debatu, i když ovšem tváří v tvář je to vždycky lepší. Dovolil bych si několik poznámek k dlouhodobému "problému" komunikace.

Myslím, že koncept klubových konferencí je velmi dobrá platforma k výměně názorů mezi kluby a unií i mezi kluby navzájem. Zúčastnil jsem se dvou, a mohu říci, že kluci ze sportovního úseku to měli dobře připravené a poskytli dobré podněty zejména pro vzdělávání trenérů a rozvoj hráčské základny. Díky. Víc k tomu nemohu říci, protože nejsem trenér, ale rozhodně se přimlouvám za pokračování těchto setkaní v Čechách i na Moravě.

Co ale stále a asi už s obsesí kritizuji, je vnější komunikace nebo PR nebo propagace českého ragby či spíše jejich neexistence. Ve veřejném komunikačním prostoru české ragby neexistuje! Sportovní příznivec se o něm nedozví ani v tisku, ani v TV. Neexistuje výsledkový servis, sdělovací prostředky nemají příběhy, o kterých by mohly psát. Případní zájemci (mládež) nemají vzory, které by chtěli následovat atd. atd.

Nejsme-li vidět, nemáme žádný marketingový potenciál a profesionalizace a zvyšování úrovně jsou tudíž jen snem.

Někteří kolegové namítají, že klasické sdělovací prostředky, tisk a TV už nikoho nezajímají. Nesouhlasím s tím, ale také rozhodně nepodceňuji vliv sociálních sítí. Nicméně ani tam to s viditelnosti a účinností není lepší.

Navrhuji proto vytvoření pracovní skupiny, která by se touto problematikou zodpovědně zabývala a angažování profesionála, odborníka na vnější komunikaci a PR v rámci unie zodpovědného za jejich realizaci. Toto jsou činnosti, na které kluby nestačí.

Praha 17.4.2020 - Honzo, děkuji za návrh a jsem rád za iniciativu. Přijde mi ale škoda, že jestliže jsme v rámci struktury výkonného výboru vyčlenili jednoho člena výboru na Public Relations a komunikaci, a současně s tím máme i člověka placeného unii (dokonce jsem přesvědčený, že oba jsou v oboru hodně dobří), abychom na to plýtvali finanční zdroje a vlastně dublovali pozice.

Saša Křížek je dlouholetý profík v oboru komunikace a medii a Karel Ševčík se v této oblasti taky vypracoval a osobně mu hodně věřím.

Tak si myslím, že by jeden z nich měl být v čele této pracovní skupiny. Navíc, zrovna tito dva hodně tlačí na VV a mne osobně ohledně zvýraznění obrazu rugby na české scéně a pracuji na realizaci.
Opravdu si myslím, že není třeba nosit dřívi do lesa, všichni to chceme, a sestavme tu pracovní skupinu pod nebo kolem těchto dvou osob.
Co říkáte?

Určitě je to téma, kde souhlasím, že není vše podle představ.

Docela slušně tlačí Karel Ševčík na výkonný výbor, abychom výkonný výbor i já osobně jako prezident unie vice komunikovali s rugbyovou obcí. Takže cítím, že není vše v pořádku, že ne všichni jsou plně informovaní o tom, co se děje a dělá. Určitě začnu u sebe, takže jsem opravdu schopný s kýmkoliv mluvit nebo psát o čemkoliv, co se týká ČSRU. Poměrně dlouze jsme téma informovanosti probírali na posledním VV. Je z toho i závěr, který se bude postupně naplňovat. V prvním kroku to má být vznik pravidelného informačního newsletteru.

Na téma komunikace bych ale chtěl upozornit na dva momenty, kterých jsem si v této souvislosti všimnul.

Rozhodne netvrdím, že komunikace ze strany unie je bezchybná. To určitě není, všichni členové VV a placený managment jsou si toho vědomi, a jdeme to zlepšovat.

1) Je ale zcela nepochybné, že ne vždy jde o (ne)informovanost klubu, a ukazuje se, že často nejsou plně informovaní někteří představitelé jednotlivých klubů.

Jak jinak by například mohla vzniknout diskuse o elektronickém informačním systému (IS), ve kterém mají být registrovány všechny kluby. Každý klub má svého zástupce (dokonce i dva), a přijde mi tedy divné, aby chodily dotazy na ČSRU ohledně IS jinou cestou než přes zástupce. Pokud se tak děje, tak evidentně ne s vědomím pověřeného zástupce klubu.

2) Při nedávné prezentaci Tomasze Putry jako šéftrenéra českého rugby, mě silně zarazila jedna skutečnost. Tomasz pro sběr dat o stavu hráčské základny potřeboval informace ze všech klubů, a dle jeho slov nebyl schopný od velké části, jestli si správně vybavuji prezentovanou tabulku, tak v některých oblastech dotazů snad až 50 procent klubů, dostat zpětnou vazbu na vyžádané dotazy. Tomu říkám opravdu špatná komunikace.

Tyto dva příklady nedávám jako “protiútok” kritice, ze málo komunikují, nebo že kluby získávají málo informaci z unie.

Tímto jen podotýkám, že ta cesta informovanosti musí být oboustranná a s maximální snahou o vzájemnou spolupráci.

Já chápu, ze české rugby je dnes víceméně amatérský sport, ve kterém na manažerských a trenérských funkcích v klubech pracuji v převážné míře nadšenci a dobrovolnici, ale to nemůže být dlouhodobě výmluva. Mě osobně by potěšilo, kdybychom dokázali rugby v Česku co nejrychleji v tomto směru profesionalizovat a tím získávat silnou základnu pro zlepšování sportovní úrovně rugby.

Všem Vám přeji v dnešní složité době hodně trpělivosti, pevných nervů a optimismu. To vše budeme v nadcházejících měsících potřebovat.

1. Dobré stanovy, řády a předpisy jsou základem dobrého fungování organizace. Silně vnímám potřebu návratu k pravidlům, která existují v řádech z dobrých důvodů, a není nutné je ohýbat (viz zavedení role generálního ředitele na úroveň generálního sekretáře, kategorie U19, kde hrají i 15tiletí chlapci se seniory, zrušení organizačního řádu, revize funkcí dozorčí rady/revizní komise a další).

S pravidly souvisí i nastavení komunikace jednotlivých úseků unie - nedostatky zápisů z VV byly zmíněny, nicméně zápisy z VV jsou alespoň k dispozici. Informace o práci komisí a dalších úseků unie v poslední době nejsou vůbec. Procesované změny by měly být vždy podpořeny argumenty ve zveřejněných zápisech (analýzách), které reprezentují výsledky práce jednotlivých týmů. Pokud zápisy z činnosti nejsou, někde je chyba.

2. Sportovní kalendář a systém soutěží - Sportovní kalendář je základním dokumentem sportovního úseku a podle SŘ má být VV zveřejněn k danému datu (15.2. a 31.7.), aby mohl sloužit všem klubům i veřejnosti. V blízké budoucnosti bude Sportovní kalendář další kapitolou práce na Informačním systému.

Co se týče systému soutěží, se systémem navrženým E. Krütznerem souhlasím – potřebujeme dlouhodobý koncept stabilní jednoduché celoroční soutěže ve dvou úrovních. Formáty soutěží našich sousedů, stěžejní Rugby Europe, mládežnické soutěže a mírné zimy v posledních letech mluví pro formát podzim-jaro.

3. Zřízení tevřené platformy pro diskuzi klubů. Bylo by dobré, kdyby se vytvořila platforma pro diskusi nad tématy, které kluby považují za důležité, aby tak vznikl komunikační kanál mezi úseky ČSRU a kluby, a unie tak mohla z výstupů diskuze čerpat podněty při řešení různých problémů (například konference případně el. komunikace).

Pana Krütznera si velice vážím a považuji ho, jak i on sám o sobě píše, za doyena českého ragby. Určitě ale nesdílím stejný názor. Nepamatuji se, že by české ragby někdy v minulosti dělalo nějaké hloubkové analýzy a rozbory tréninkových metod nejvyspělejších ragbyových zemí. Vždy vše záleželo na míře ochoty a času lidí se tomu věnovat, než na odborných poznatcích a systematické práci. Stále si musíme uvědomit, že převážná většina všech lidí, co ragby v česku dělá, tak jej dělá ve svém volném čase, a to platí i o členech jednotlivých komisí. A tomu pak také odpovídají jednotlivé výstupy z těchto komisí. Veškeré naše problémy českého ragby mají jednoduchého jmenovatele, a to celkový malý počet členské základny ve všech směrech (funkcionáři, trenéři, hráči/hráčky, mládež). Každý problém, který nás pálí, tak za ním je nedostatek lidí (kdo to udělá?).

Asi nejvýraznější téma, ale naprosto nicotné po rozvoj celého českého ragby, je systém soutěží u mužů jaro/podzim nebo podzim/jaro. Říkám nicotné, protože pro české ragby jsou daleko důležitější témata než soutěže mužů, a to hlavně rozvoj nových klubů, práce s mládeží, práce s novými rozhodčími, rozvoj ženského ragby, práce s talenty a pak někde vzadu bude systém soutěží mužů.

Ale jelikož se o tom dobře povídá, tak já jsem jednoznačně pro jaro/podzim. Rád zde uvedu pro mě důležitý argument, a to je prostor pro sedmičkové ragby. Sedmičkové soutěže Rugby Europe vrcholí v červnu, a to v případě systému podzim/jaro je pak velice problematické sestavit a připravit národní tým na sedmičkové turnaje, protože právě v tomto období by vrcholily boje o mistrovský titul v ragby XV a kluby by své nejlepší hráče neuvolňovaly (jak se již v minulosti několikrát stalo). V systému jaro/podzim se daleko jednodušeji hledá okno pro sedmičkové soutěže. A na argument, že na finále ligy přijde více lidí, protože bude hezčí počasí, tak bych kontroval, že je to otázka kvality. Když bude finále opravdu kvalitní ragby s kvalitní propagací, tak na něj lidé přijdou i v dešti a zimě, důkazem je třeba utkání ČR - Barbarians v nevlídném listopadovém počasí. Také bych rád připomenul, že prvoligové kluby nad systémem diskutovaly a samotné kluby si jej odsouhlasily, kde většina byla pro systém jaro/podzim."

Má zřejmě pravdu (Tomáš Krejčí, pozn. red.), že se nepamatuje na to, že by si přečetl nějaké analýzy a rozbory akcí naši unie. Je to dáno tím, že poslední analýzy byly pravidelně prováděny, jak to vyžaduje náš Soutěžní řád, naposled do roku 2006. Rád bych připomněl, že zejména Michel Bernardin a poté Christian Galonnier vypracovávali odborný materiál jak ze zápasů reprezentace, kterou vedli, tak metodický materiál pro naše trenéry. Oba také vedli stáže trenérů, na kterých navrhovali na které herní prvky se budou trenéři zaměřovat v nastávající sezoně na základě analýz z herního projevu našich hráčů. Stejně tak jsme angažovali Pierra Villepreuxe, jednoho z největších expertů ragby, který pro nás připravil špičkové stáže a někteří naši trenéři se zúčastnili jeho stáže ve Francii.Bohužel tento velmi kvalitní metodický materiál byl zřejmě na unii skartován.
Argument, že pro "7" ragby je výhodnější systém jaro - podzim je chybný. Stačí si přečíst sportovní kalendář z loňské sezony a ihned pochopíte, že pro "sedmičky" v červnu nebyl prostor. Naše země se v Evropě, rozhodně nenachází v nějaké mrazivé dolině, která by nám neumožňovala hrát ragby systémem podzim - jaro, léty úspěšně používaného v celé Evropě. Problém je v tom, že si komplikujeme život stálými změnami herního systému našich soutěží, aniž si provedeme odbornou analýzu uplynulé soutěže. Nejlepším argumentem jsou vždy dosahované výsledky. Musíme si přiznat, ač neradi, že od té doby co jsme upustili od prověřených soutěží, výsledky naši reprezentace jsou velmi slabé. Důkazem je sestup až do 4.výkonnostní skupiny soutěží Rugby Europe. Dnes se nám nabízí možnost uspořádat konečně soutěže systémem podzim - jaro - ve dvou ligách po 8 účastnících, klasicky - doma - venku (14 zápasů) + play-off - play down - 16 termínů. To nám umožní odehrát na podzim celé jedno kolo + 2 zápasy z jarní odvety. Celkem 9 zápasů.
Na jaře je třeba začít začátkem března (ne až 21.3.) jako v celé Evropě a tím nám zbývá dostatek jarních termínů na to, aby se finále odehrálo koncem května (5 + 2) a celý červen je možno využít pro "7".

Přiznejme si také také, že naše "7" soutěže jsou na velmi nízké úrovni, většinou je to XV ragby, kde na každé straně hraje sedm hráčů. Sám šéftrenér unie Tomasz Putra konstatuje ve své zprávě, že nám chybí hráči, kteří by mohli úspěšně hrát sedmičkové ragby. Současné světové "7" ragby je zcela jiná sportovní disciplína, která se nám neustále vzdaluje a my si nejsme schopni přiznat.
Pravdu má Tomáš také v tom, že je nás málo. Důkazem byla soutěž "Nadějí", která plně prokázala, že většina klubů má nedostatek hráčů pro dva týmy. Stejný důkazem jsou velmi omezené počty hráčů v kategoriích juniorů a kadetů. Faktem je, že v ostatních kategoriích, zejména těch nejmladších je dost hráčů, ale měli bychom si položit otázku, proč tolik kluků končí mezi 15 - 18 léty? Popularita našeho sportu je v současné době nulová a dalším problémem jsou nedostatečné odborné znalosti našich trenérů mládeže.

Je dobře, že té nucené dlouhé přestávky můžeme využít k rozumné a konstruktivní diskuzi, která by vedla ke zlepšení úrovně našeho ragby.

Bývalý prezident České rugbyové unie Eduard Krützner starší, zvaný Medák, předkládá českému ragbyovému hnutí poměrně často své názory ke stavu českého ragby. Naposledy předložil 23. března k diskusi rozsáhlý komentář, který uvádí slovy:

Dovolte mně, abych jako doyen našeho ragby, letos už je to moje 65. sezona, povzbudil všechny naše ragbisty, abychom společnými silami zvítězili v tom nejtěžším zápase naši sportovní kariéry. Tak dlouhá karanténa, která nám neumožňuje provozovat náš milovaný sport, určitě negativně poznamená činnost naší unie, ale bohužel také ragby v celém světě … Cílem všech členů naší unie, klubů, funkcionářů, trenérů, rozhodčích, ale hlavně hráčů a hráček je dosahovat co nejlepších výsledků jak na hřišti, tak mimo něj. Toho dosáhneme jen tehdy, když se všichni aktivně zapojí do plnění vytčených cílů, které budou odpovídat možnostem naší unie, ale hlavně také všech klubů.

Pokusil jsem se pojmenovat některé zásadní problémy, které negativně ovlivňují činnost a rozvoj ragby u nás, možná se vám budou zdát příliš kritické, ale dlouholeté zkušenosti s našim ragby, mně k tomu snad opravňují.

V plném znění tento komentář naleznete zde: http://www.ceskeragby.sportovnilisty.cz/pozice-1-top/ragbista-eduard-krtzner-senior-si-polozil-a-odpovedel-na-otazku-jak-je-na-tom-ceske-ragby/

Medák se vyslovuje k celé řadě problémů, na které ovšem může být i řada různých názorů. Bohužel neexistuje tribuna, na které by se dalo k nastoleným tématům vést otevřenou diskusi, proto takový prostor pro otevíráme na těchto stránkách. Právě v této době, kdy se veškeré sportovní aktivity kvůli epidemii koronaviru zastavily, je k tomu vhodná doba. Vaše názory budou na těchto webových stránkách zveřejněny a redakce doufá, že si ve veřejné diskusi ujasníme, co považujeme v našem ragby za pozitivní a naopak negativní. Názory posílejte na adresu editora: karel.gaman@volny.cz