Před 100 lety se narodil Sláva Moravec

Před 100 lety se narodil Sláva (Boleslav) Moravec mladší, syn sportovního novináře působícího na Ostravsku Boleslava Moravce staršího.

Životní osudy Slávy Moravce by vydaly na knížku, ale nám je znám především jako novinář a ragbista - trenér a rozhodčí. Bez Slávy Moravce by pravděpodobně ani neexistoval havířovský ragbyový klub.

Boleslav Moravec mladší se narodil 4. 12. 1924, zemřel 13. 11. 1992. Základní vzdělání získal v Třinci na pětitřídní obecné škole (1930 - 1935). Gymnazijní studia započal v Českém Těšíně a pokračoval v nich od 1937 v Moravské Ostravě (maturita 1944). V únoru 1944 totálně nasazen - pracoval jako vozač, razič a důlní zámečník na jamách Jindřich a Zárubek. Od ledna 1945 působil jako vychovatel v zotavovně Okresní péče o mládež v Metylovicích.

Ve stejném roce se zapsal ke studiu na Vysoké škole báňské, současně začal dopisovat do ostravského Hlasu "lokály" (příležitostné reportáže). Po přijetí do redakce Nového slova přerušil koncem roku 1946 studia. Ale již v roce 1947 se zapsal na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, studia však opět záhy zanechal. V témže roce přešel do filiální redakce brněnské Nové politiky (Svobodné slovo) a přistoupil ke členství ve Svazu československých novinářů.

V roce 1950, po ukončení vojenské služby, byl pověřen vedením krajské redakce v Ostravě. 1954 a 1957 byl zvolen poslancem Městského národního výboru (MěNV) v Ostravě (mj. tajemníkem kulturní komise). Od 1951 členem krajského předsednictva Československé strany socialistické (ČSS) a 1956 se stal místopředsedou krajského výboru strany. Pro své výhrady k postupu vyšetřování ve věci finančních úniků v ostravské administraci vydavatelství Melantrich byl Moravec na příkaz krajského výboru Národní fronty 1960 propuštěn z redakce a odvolán ze stranických funkcí a v roce 1962 opustil Československou stranu socialistickou, vrátil se do ní až v roce 1990.

Po vyhození z redakce pracoval jako údržbář hlavních plynových řádů ve VŽKG, kde se i vyučil strojním zámečníkem. V té době externě spolupracoval s časopisem VŽKG Jiskra. Po třech letech se mohl vrátit k novinářské práci: 1963 - 1966 redakce Nové železnice, 1966 - 1969 tisková služba NHKG, 1969 - 1970 redakce Československého sportu, 1970 - 1980 opět krajská redakce Svobodného slova, s níž spolupracoval až do konce života (své články uveřejňoval buď s celým jménem, nebo pod redakční šifrou -mo- nebo také BM. Po 1980 působil jako tajemník Krajské rady Československého svazu novinářů v Ostravě (od 1990 Syndikát novinářů - regionální rada pro severní Moravu a Slezsko).

Do tělovýchovy se Sláva zapojil prostřednictvím Junáka již ve svých deseti letech (vliv otce). Během války se stal dorostencem Klubu českých turistů. Přestože v r. 1943 se tento spolek rozplynul v Kuratoriu pro výchovu mládeže, pokračoval v činnosti vedoucího turistického oddílu - organizoval vycházky, turistické besedy a hry, v zimě vedl cvičení dorostu v tělocvičně. Jeho turistický oddíl udržoval stálé kontakty s ilegální skupinou Vl. Čermáka, napojenou na organizaci "Odboj slezských junáků". K tělovýchovné činnosti, přerušené totálním nasazením, se Sláva vrátil v r. 1950.

Byl iniciátorem postavení památníčku na památku svých skautských přátel, kteří byli za účast v protinacistickém odboji 24. dubna 1945 popraveni gestapem na samém konci války na starém židovském hřbitově v Cieszyně.

Věnoval se turistice mládeže v turistickém oddílu Baníku Vítězný únor, což bylo de facto krytí pro utajený skautský oddíl, a od začátku padesátých let začal hrát ragby v ragbyovém oddílu Vítkovických železáren, předchůdci Lokomotivy Ostrava a dnešního Sokola Mariánské Hory. Spolu s Metodem Najšlem rozvíjel ragby rovněž v KDPM Ostrava.

Zasloužil se o rozvoj dorosteneckého i mužského ragby v Ostravě. Od roku 1953 se věnoval trenérské činnosti a stal se trenérem ragby I. třídy a také rozhodčím. Jako trenér st. dorostenců získal celkem třikrát titul přeborníka Československa (1959, 1964 a 1966). 1955 - 1970 byl předsedou sekce ragby při KV ČSTV.

Obdržel tělovýchovná vyznamenání a ocenění všech stupňů a v roce 1984 obdržel i bronzovou medaili Mezinárodní federace ragby FIRA za zásluhy.

V roce 1984 jako komentátor utkání Slavia Havířov - Junioři Jugoslávie

Ovšem Sláva se nezasloužil jen o rozvoj ragby v Ostravě, dá se mu připsat i zásluha o vznik ragbyového oddílu při Slavii Havířov. Oddíl zakládal jeho odchovanec Eda Vaníček v lednu roku 1966, ale krátce po ustavení oddílu převzal otěže sportovní výchovy v oddílu Karel Gaman, jeden z bývalých dorostenců, který s dorosteneckým týmem Vítkovic získal v roce 1959 pod vedením Slávy Moravce titul přeborníka Československé republiky a v následujících dvou letech ještě stříbrné a bronzové medaile. Po odchodu Edy Vaníčka z Havířova v roce 1967 převzal Karel Gaman i administrativní agendu, kterou se zabývá do dneška

Zdroje:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. - D. 9. Ostrava, Ostravská univerzita 1997

Osobní archiv Karla Gamana

Kronika RC Havířov, archiv RC Havířov