Rugby Championship: Nejlepší utkání nejen této sezóny

4. října 2021 (11:29)

Petr Kacíř 4. 10. 2021 - Máme za sebou dvě třetiny letošní sezóny, která vyvrcholila závěrečným kolem Championship na jižní polokouli. Všichni jsme s očekáváním sledovali, jak se vypořádá vítěz posledního mistrovství světa Jižní Afrika s tlakem po sérii tří prohraných zápasů s Wallabies (2) a All Blacks (1). Nešlo jen o prohrané zápasy jako takové. Springboks také čelili velké kritice stylu hry, kterou prezentovali. V médiích se často zmiňovalo „antirugby,“ na které se vlastně ani nikdo nechce dívat. Takové názory zazněly zejména z Nového Zélandu, ale také z Walesu atd.

Středobodem kritiky bylo nekonečné množství kopů mlýnové, resp. útokové spojky. Zejména Faf de Klerk to skutečně s „box kicks“ přeháněl. Tím v zásadě odevzdával balón soupeři, který poté museli Springboks pracně znovu získávat. Další vlnou kritiky byla stereotypní hra Jihoafričanů přes „rucky“. Hra se nikam neposouvala, divák se nudil… Nicméně hlavní kouč Springboks, ale i média jim nakloněná, tvrdil, že toto je DNA jihoafrického rugby. Toho rugby, které získalo Pohár Williama Webba Ellise na RWC 2019 v Japonsku. Všichni si určitě pamatujeme toto finále, a hlavně rychlou hru, kterou zcela „vykolejili“ přemotivovanou Anglii. Bohužel herní styl, který Springboks prezentovali v zápasech proti Lions, Wallabies, Pumas a All Balcks v tomto roce, byl na hony vzdálený finálovému utkání proti Anglii.

Očekávání před posledním zápasem tedy byla opravdu velká. Zejména proto, že All Blacks v prvním zápase zvítězili s velkou dávkou štěstí až v samém závěru utkání. Nicméně je třeba objektivně přiznat, že Novozélanďané byli lepším týmem, o čemž vypovídaly také statistiky utkání.

Jak jsem zmínil, očekávání byla velká, zejména s jakou herní taktikou Springboks přijdou do posledního zápasu Championship. Čtyři zápasy prohrané v řadě by znamenaly skutečně velký pád ze světového rugbyového piedestalu.

Ti, kdo se těšili na „Velké“ rugby, nebyli zklamáni.

Od samého začátku utkání jsme byli svědky strhujícího tempa. Faf de Klerk prezentoval míč z rucků bez zbytečného zdržování a box kicků. Tím si Springboks vytvářeli tlak a zúročili jej v 6. minutě první pětkou utkání, ta byla výsledem jejich aktivní a agresivní hry v obranném území soupeře. Stejným stylem hry odpovídali také All Blacks a bylo se skutečně na co dívat. AB kontrovali pětkou na počátku 13. minuty a zvýšenou aktivitu korunovali dvěma pětkami ve 28. a 33. minutě a ujali se vedení 20:11. Springboks skóre korigovali v závěru 1. poločasu trestným kopem na 14:20 a mohli jsme se těšit na druhý poločas. Zajímavým bodem prvního poločasu na straně Jižní Afriky bylo vystřídání celé první řady již v 38. minutě.

Druhý poločas opět začal zvýšenou aktivitou Jihoafričanů, kterou zúročili ve 45. minutě třemi body z trestného kopu. Stav byl tedy 17:20. Stále jsme se dívali na vyrovnané rugby. De Klerk s Pollardem skvěle dirigovali hru. Výborný výkon podala třetí řada, zejména kapitán Kolisi a druhořadník Eben Etzebeth (na snímku výše). V 52. minutě jejich hra přinesla ovoce v podobě pětky, kterou vyvrcholila agresivním hra v obranném území Novozélanďanů. Jihoafričané obrátili vývoj utkání na 22:20.

Do 73. minuty se stav díky trestným kopům upravil na 25:23. Hra gradovala v neskutečné drama. V 75. minutě AB měnili skóre díky trestnému kopu na 25:26. Už to vypadalo, že se bude opakovat scénář z předchozího zápasu. Novozélanďanům stačilo „pouze“ udržet míč cca 4 minuty pod kontrolou. Nicméně v 76. minutě byli AB pod tlakem před svou dvaadvacítkou a po chybě obrany hráli Springboks pod výhodou. Míč dostal střídající a skvěle hrající Elton Jantjies, který fantastickým dropgólem ze 40 metrů obrátil skóre na 28:26. Do konce zbývaly necelé čtyři minuty. Dalo se předpokládat, že Springboks to již dohrají do vítězného konce. AB však byli proti a prakticky ihned po výkopu získali míč, založili ruck, ve kterém obrana Jihoafričanů chybovala a v 78. minutě výborně pískající, anglický rozhodčí Matthew Carley odpískal trestný kop. Jordie Barrett se nemýlil a strhnul vedení 29:28 na stranu Nového Zélandu. Drama vrcholilo a osud Jižní Afriky se zdál být zpečetěn. Ta však nesložila zbraně. Aktivní hrou a držením míče se dostala do dvaadvacítky soupeře. Časomíra ukazovala již 81:21 a bránící AB pod tlakem opět chybovali, což zaplatili trestným kopem. Následný kop Elton Jantjies bezpečně proměnil a přetavil „infarktový“ závěr ve vítězství Jižní Afriky a ta mohla slavit.

Kdo zápas viděl, jistě mi dá za pravdu, že to bylo jedno z nejlepších utkání nejen této sezóny.

Springboks se konečně poučili z předešlých utkání. Také si asi vzpomněli na své finále RWC 2019.

V médiích i na sociálních sítích to bylo kladně oceněno, na rozdíl od předešlých, mnohdy hodně vypjatých příspěvků a reakcí rugbyových fanoušků. Další kladný moment spatřuji v tom, že bylo možné na sociálních sítích zhlédnout celou řadu pozápasových fotografií, které demonstrovaly hodnoty rugby. Mám na mysli ty fotografie, kde hráči All Blacks a Springboks v objetí nebo společně pózují fotografům v rámci tzv. „třetího“ poločasu. Považuji to za velmi důležité, zvláště v souvislosti s tím co rozpoutal šéf jihoafrického rugby Rassie Erasmus svým mediálním „rozborem“ výkonu rozhodčího po prohraném utkání s Lions.

Ještě se zmíním krátce o druhém utkání posledního kola Championship, ve kterém Wallabies porazili Pumas 32:17. Australané potvrdili roli favorita a bez větších problému přehráli Argentinu, která bohužel v současné době není v kondici, aby hrála rovnocennou partii s top „trojkou“ na jižní polokouli, jak tomu bylo v loňském roce a v mnohých zápasech před Covidovou pandemií. Určitě jí nepomohl rozpad jejich Super Rugby týmu, který tvořil páteř reprezentace.

Wallabies po neúspěšných zápasech s All Backs zvedli hlavy a dokráčeli k následným čtyřem vítězstvím. Jejich herní projev se stále zlepšuje a můžeme se těšit na jejich podzimní vystoupení v Evropě a nejen na Wallabies.