Pětky 1:1 * rozhodčí Vladimír Kohout * ŽK Madry (MH)

 

Body: Juchelka 14 (1KP,4TK), Chromulák 5 - Filipiak 5

 

1 Šťastný , 2 Kovács (16 Fajkus - 17 Tržický), 3 Macháček, 4 Aberle, 5 Birčiak, 6 Leroch, 7 Kolodziejczyk (20 Spurný), 8 Filipiak, 9 Peter (19 Regec), 10 Sittek (C), 11 Hladík, 12 Barabáš 13 Lamač, 14 Wardas (22 Kolárik), 15 Walek

 

 

Už úvod zápasu, který byl opticky vyrovnaný, se však hrál spíše na naší polovině hřiště po obranné území a domácí také častěji drželi míč. Jejich útočné pokusy sice ztroskotávaly na pozorné obraně našich, ale soupeřova převaha měla své důsledky, nevyvarovali jsme se chyb a byli jsme trestáni. V jednu chvíli to byly hned tři trestné kopy za sebou, ten poslední proměněn v autové vhazování na naší pětimetrovce, brankoviště jsme však ubránili. Nicméně další chyba ve 13. minutě nás už stála body, skvěle disponovaný kopáč petr Juchelka domácí uklidnil kopem proměněným ve vedení 3:0.

 

 

Akce Mariánských Hor probíhaly kontinuálně ve dlouhých sekvencích s dobrou podporou a kontrolou míče, ty naše končily po druhé přihrávce nebo po prvním kontaktu. Naši hráči, kteří se pokoušeli o prolomení obrany Ostravských, byli velice brzy soupeřem izolováni a nedostávalo se jim včasné podpory.

 

Přišla však fáze, kdy se náš tým rozpomenul na své klady a začal hrát trochu důrazněji a pečlivěji, najednou se ukázalo, že i domácí dokážou lepit chybu na chybu, nám tento úsek hry vynesl několikaminutovou převahu a pobyt na polovině Ostravských s několika trestnými kopy pro nás. Ten poslední ve 20. minutě jsme dokázali využít, nepovedlo se to sice po autu a maulu Patrikovi Lerochovi, skončil pár centimetrů před lajnou, ale po rucku vynesl míč na zavřenou stranu Filip Filipiak a jeho razance na obránce platila – prorazil. To bylo včera z naší strany vše. Několik možností zvýšit z trestných kopů se nepodařilo, Dan Walek obstřeloval brankové tyče, ale mezi ně se míči nechtělo.

 

 

Po celé utkání byl výkon našeho týmu nevýrazný a s mnoha technickými chybami, ztráceli jsme míče v autových vhazováních, nevyužívali jsme potenciálu našeho roje k razantnímu přetlačení soupeřova roje, spíše jsme mlýny otáčeli a měli jsme štěstí, že to rozhodčí Kohout bral jako samovolné otočení, ovšem třeba totální rozpad ostravského roje v jednom z mlýnů nepotrestal rovněž.

 

Nedařilo se rojníkům, Patrik Leroch ztrácel v kontaktu míče, neprosadil se, protože ho soupeř včas zastavil dvojicí trojicí obránců a Patrik nešel na zem, aby založil ruck, Filip Filipiak nebo Lukáš Macháček se sice prosazovali razantními postupy, ale byli hned izolováni a podpora byla v nedohlednu. Některé rojníky ani nebylo vidět. Citelně scházel Jirka Hanák. Skvěle se s rolí mlýnovky vyrovnal Michal Peter, ale Leonu Sittkovi post útokovky nesedl, hru neřídil, dispečerskou úlohu rozhodně nesplnil.

 

 

Jestliže jsme po celý zápas velmi dobře bránili osobně i takticky, v rozhodující chvíli jsme však pohořeli, při průniku Romana Veselky do naší pětimetrové zóny se na něho navěsili čtyři obránci, než ho dostali na zem, ale hned od rucku vyrazil s míčem Daniel Chromulák, naši se mu navěsili na záda, takže ho nejen nezastavili, ale do našeho brankoviště spíše srazili.

 

Zbytek zápasu, tedy celý druhý poločas naši marně hledali cestu do brankoviště Mariánských Hor, domácí je tam prostě nepustili, ale ani nebyl způsob, jak se tam dostat. Pokoušel se Richard Hladík, pěkně povodil za nos několik obránců, ale ztratil rychlost a obrana ho zastavila, scházela účinná podpora. Pokoušel se Filip Filipiak, rovněž neprošel, protože scházela podpora. Jednou to zkusil i Kuba Kolodziejczyk, ale byl z toho trestný kop, Kuba musel podržet míč – neměl podporu.

 

 

Naše hra postrádala důraz, odvahu více hráčů vzít na sebe zodpovědnost a pokusit se o průnik, scházela rychlá a účinná podpora, nebyli jsme schopni udržet míč po několik herních fází, ztráceli jsme ho chybami rukou.

 

Ovšem všechno má svůj důvod – míčová technika a taktické návyky se tvoří v tréninku, ovšem těch několik trénujících hráčů je na náročný zápas málo, vázne souhra, protože hostující hráči Olomouce na tréninky mužstva nejezdí, tím pádem ani nelze cvičit útočné kombinace. Hráči Žiliny jsou sice k dispozici alespoň jednou za dva týdny, ti ale nemají tolik zkušeností. A tak, když si odmyslíme chyby, za které jsme zaplatili 12 body z trestných kopů, mohli jsme mít alespoň defenzivní bonus. Na ofenzivní prostě nemáme, vždyť jsme dosud ani jednou nepoložili čtyři pětky!