Rugby Club Havířov .:. Vždy nebezpečná Olomouc

Hlavní nabídka

Soutěže

Ostatní

O Klubu

Kontakty

Statistika

Přístupy:
Aktuálně je zde: lidí

Ragbisté roku 2017

Nabízíme

Půjčování vlajek
10 Kč/den

Bazar - prodám

Tyto nové kopačky a mnoho dalších věci nyní najdete v rubrice

Bazar Rugby

Neschází ti něco?

Vždy nebezpečná Olomouc

Út, 04.Říjen 2016 v 20:39

Autor: Patrik Kovács

RC OLOMOUC - RC HAVÍŘOV 40:17

Poločas 19:5 * pětky 6:3 * rozhodčí Kohout * ŽK Šmakal, Berger (OL)

Olomouc 40:	Otoupalík 10 (2P), Lamač 10 (2P), Němec 10 (5KP), Lamač 5, Varga 5
Havířov 17:	Filipiak 5, Kovács 5, Duda 5, Krempaský 2

Havířov

1 D.Aberle, 2 Fajkus (17 Tržický 23’), 3 Indrák, 4 Wantulok, 5 Filipiak, 6 Macháček, 7 Kovács, 8 Duda, 9 O.Kloda, 10 A.Kloda (16 L.Aberle 17’), 11 M.Čmiel, 12 F.Hanák, 13 Veselý, 14 Sittek, 15 Krempaský

Vždy nebezpečná Olomouc

Olomouc 2.10.2016 (Patrik Kovács) - Do zápasu jsme nastoupili jen se dvěma náhradníky (Lukáš Aberle a Vlastimil Tržický) a už při rozcvičování Aleš Kloda i Martin Čmiel naznačovali, že to s nimi není dobré a neví, jestli vůbec dohrají.

Po našem výkopu jsme zpracovali míč a zaútočili. Na 22 metrové čáře Olomouce jsme se dopustili předhozu a soupeř po svém mlýnu hned přenesl hru kopem na naší půli. Hrálo se mezi desetimetrovkami a po dalším našem předhozu soupeř vyhrál mlýn a po několika herních fázích prošlo křídlo Olomouce Lamač podél autové čáry a položilo pětku, povedl se i kop a prohrávali jsme 0:7.

Po výkopu jsme soupeře zatlačili hluboko do obrany a podařilo se nám položit. Martin Čmiel z dobré pozice nekopl a tak jsme snížili jen na 5:7. Netrvalo dlouho a museli jsme střídat Aleše Klodu, obnovilo se mu zranění a nezbývalo nic jiného než dát do útoku někoho z roje. Nakonec jsem to vzal na sebe a přešel ze třetí řady na křídlo. Jenže jsem se na novém místě ani nestačil usadit, když po našem dalším předhozu soupeř zaútočil zadními řadami a centr Nevyjel mne oběhl a položil pětku. Po následné konverzi Olomouc vedla 14:5.

Opět jsme museli střídat. Radim Fajkus si natáhl stehenní sval a na hřiště nastoupil Vlasta Tržický. Nutno podotknout že hrál cca 60 minut a rozhodně nebyl jen do počtu. Naopak byl velice aktivní a odehrál zápas velice dobře.

Pak jsme se 10 minut drželi ve dvaadvacítce Olomouce a po sérii trestných kopů, které jsme rozehrávali rychle, nebo jsme kopali do autu, nám rozhodčí neuznal pětku pro údajný předhoz.

Soupeř po mlýnu odkopl míč, Martin Čmiel sice kop zpracoval, ale jeho překop byl dlouhý a přešel koncovou čáru. Soupeř měl mlýn na naší desetimetrové čáře, podařilo se nám ho vyhrát, ale prudkou přihrávku Dominik Veselý nezachytil, udělal předhoz a Olomoučtí získali vhazování do mlýna na naší 22. Po vyhraném mlýnu hrály zadní řady a vnější centr vrátil míč doprostřed na naběhnuvšího Otoupalíka, který skóroval. Poločas skončil 19:5 pro domácí.

O přestávce jsme si řekli, že budeme hrát co nejvíce rojem, protože jsme měli na hřišti jen 2 útočníky a zraněného Martina Čmiela, který neodstoupil jen proto, abychom nehráli jen ve 14 hráčích.

V druhé polovině se obraz hry praktický nezměnil. Soupeř, vědom si toho, že má rychlejší útočníky, hrál vše přes útok a my jsme ho horko těžko zastavovali. Po pěti minutách druhé půle jsme dostali po další zpětné přihrávce do středu pětku s konverzí na 26:5.

To už na hřišti po zranění scházel Ondra Kloda a tak jsem musel podruhé změnit post a přejít na mlýnovku. Jaksi jsme se vyburcovali a na dlouhé minuty jsme se nastěhovali do obranné zóny domácích. Za této situace, kdy jsme byli už těžce oslabeni, nezbylo než se pokusit co nejdéle držet míč postupovat těžkou rojovou hru pomalých míčů rak od raku krátkými postupovými fázemi. To nám sice vyneslo dost trestných kopů za opakované ofsajdy a za hrabání rukama v raku, bohužel to rozhodčí potrestal jen jedním vykázáním. Mohl domácí klidně potrestat i trestnou pětkou, bylo to na soupeřově 5 metrovce, a navíc nám neuznal regulérní pětku, kterou jsem položil, pro údajné položení míče na soupeřovu ruku. Nakonec se nám podařilo dvakrát prorazit a po jedné konverzi jsme snížili na 26:17.

Repro TV

V této pasáži hry jsme jasně dominovali a soupeř měl obrovské problémy naše důrazné rojníky zastavovat. Chtěli jsme ještě položit jednu pětku a získat ofenzivní bod, ale vždy nás zastavila nějaká nepřesnost nebo předhoz. Další ranou byl nucený odchod Leona Sittka ze hřiště pro podvrtnutý kotník.

Museli jsme přesunout i druhého rvačka do útoku. To oslabilo roj a po prohraném vlastním autu soupeř po dobře třímetrovém předhozu na naší dvaadvacítce, rozhodčí byl v ten moment na půlce, skóroval popáté. Následně odstoupil i Čmiel a dohrávali jsme ve 12. To už byla z naší strany jen křeč a čekání na konec zápasu. Kupili jsme spousty chyb pramenících z únavy a přílišné snahy položit bonusovou pětku. Soupeři se ještě podařilo přečíslení naší obrany a uzavřel skóre na konečných 40:17.

Patrika Kovácse jsme se zeptali, co by k utkání dodal

Ukazuje se, že nemáme adekvátní náhradu za zraněné útočníky. A je jen škoda, že nemohli nastoupit, ať už kvůli zranění nebo z rodinných důvodů Jirka Hanák, Patrik Leroch, Pavel Kozubik, Michal Fric, Martin Mihálik a Radek Benčík, to bylo výrazné oslabení mužstva.

Samozřejmě je škoda, že nám rozhodčí neuznal dvě regulérní pětky. Mohli jsme mít bonusový bod. Na druhou stranu se na výkon rozhodčího nemůžeme vymlouvat. Dopouštíme se spousty chyb v útočné fázi pramenících z nedostatečné přípravy. Stále kupíme spoustu předhozů. V zápase bylo kolem 40 mlýnů.

A poslední věc je osobní obrana a hra jeden na jednoho. Nemůže se stávat, že první hráč nesloží soupeře a dostáváme pak pětky po zpětné přihrávce do středu hřiště, kde se vytvoří díra. Na druhou stranu chci vyzdvihnout hru roje, který dokazuje, že pořád patří k nejlepším u nás. Za předvedený výkon musím pochválit Martina Dudu, Vaška Wantuloka, Pavla Indráka, smekám před výkonem Vlasty Tržického a děkuji bratrům Klodovým a Martinovi Čmielovi, že i přes zranění nastoupili a pokusili se zápas odehrát.

Najít na stránkách