Havířov/ Rottweil (10.-14.6.2009) - Po půlročních přípravách prvního zájezdu našeho hejna Moravskoslezských orlů a peripetiích s tím, kdo vlastně pojede a kdo ne, jsme konečně ve středu 10.června vyjeli. Ne domluveným autobusem, protože se nám nepodařilo ukecat 35 lidí, ale auty podle klubové příslušnosti.

 

Z Havířova vyjela dvě auta - jedno s Frigem, Jindrou, Bradou a Farlítkem a druhé, s Romanem, masérem veselým Honzou, které cestou přibíralo v Přelouči Kamila. Laco Smička si vzal na povel dvě auta z Olomouce a čtyřku Zlínských orlů vedených Martinem Kotíkem zvaným český Wilkinson doplnili naši orlíci Harry, Migo, Pacan a Radek Sittek. Ti se vměstnali do osmimístného auta a utužovali kamarádství. Každé auto jelo po své ose a domluvenou zastávku jsme měli až na Šumavě, kde jsme se ubytovali na Švehlíkově chatě v obci Nové Hutě. Zde jsme povečeřeli a dále utužovali přátelství a probírali taktiku, až do dna a vědomí.

Po snídani jsme se domluvili na směru další cesty. Ozvali se nám orlí motorkáři Švagr a Láďa, že nás čekají na německé straně Bodamského jezera v Lindau. Jedna část nás jela na Lindau, druhá přímo na Rottweil. V Lindau jsme našli dva zmoklé motorkáře, kterým celou noc pršelo do stanu a tak se sušili. Do večera jsme všichni zdárně dorazili do místa našeho ubytování 8 km od Rottweilu v pensionu Vaihingerhof v Rottweilu- Neukirchu

Pension Vaihingerhof

Ve 20 hodin měl začít přivítací ceremoniál, ale museli jsme čekat na naše spolunocležníky z Old Boys Praha(OBP). Dorazili až kolem 21 hodiny. Poté jsme absolvovali uvítání všech zúčastněných klubů v hale u hřiště. Po párkovém občerstvení a několika pivech jsme usoudili, že zítra je taky den, a to hrací, a jeli spát.

Probudili jsme se do slunečného rána, posnídali a po 10 hodině jsme společně s OBP odjeli na hřiště, kde začínal první hrací den. Los k nám nebyl milosrdný a určil nám za soupeře Šedé lvy ze Lvova (Ukrajina), loňské vítěze turnaje Aix Entriques z Francie a tým BBB (Brandenburg-Berlín) z Německa. OBP měli za soupeře domácí tým RBW Oldies, Old Rugby Perugia z Itálie a Attila Vintage Vikings ze Švédska.

První utkání se Lvovem bylo pro nás osudové, Šedí vlci po chvíli zlomili pěti z devatenácti Orlů křídla, takže už nebyli schopni hry (2x zlomená žebra, odražené ledviny, komočka a obnovený koňar). Ještě že nám OBP půjčilo pár hráčů! I tak jsme se drželi a přes prohru (0:4 na položení) jsme podali statečný výkon. Utkání s Francouzi nás už tolik nebolelo, ale prohráli jsme (1:11). Další utkání ve skupině hrajeme až další den. Večer jsme si prohlédli starobylé centrum Rottweilu, dali si večeři a jeli zpátky do místa ubytování. Zde se rozproudila zábava dle chuti a výdrže zúčastněných.

Procházka Rottweilem

Druhý den pokračoval turnaj ve skupinách. Nám se podařilo zvítězit nad německým týmem BBB (2:1). Ve skupině jsme proto skončili na 3. místě. Ve druhé skupině OBP nejdříve prohráli se Švédy, pak porazili Italy a nakonec podlehli domácím. Skončili stejně jako my na 3. místě ve skupině. Tato umístění nás svedla proti sobě do utkání o 5.– 6. místo. Pro nedostatečný počet hráčů v obou týmech, se utkání po domluvě s pořadateli neuskutečnilo. Provedli jsme jen nástup našich týmů na hřiště, udělali uličku soupeři a společně se vyfotografovali.

 

Moravskoslezští orli a Old Boys Praha

 

Ve finále se střetl tým hostitelů se Lvovem. Vyhráli samozřejmě Ukrajinci svým způsobem hry. Ovšem tento tým je třeba izolovat od veteránského ragby, protože způsob jejich hry není adekvátní smyslu setkávání veteránů na takovýchto turnajích.

Večer byl při závěrečném rozloučení s turnajem předán každému zúčastněnému klubu pohár a vyhlášeni vítězové. O zábavu se v hale starali hlavně Francouzi, kteří svým zpěvem rozproudili všem krev v žilách (v dobrém). Pochoutek bylo hojně a pivo teklo proudem. Před naším odchodem jsme se společně s OBP rozloučili s hostiteli a ostatními účastníky ragbyovou hymnou.

 

V místě ubytování večer ještě bohulibě pokračoval, někteří se veselili až do rána bílého. Po společné snídani jsme se rozloučili s kamarády z OBP, popřáli si šťastnou cestu a slíbili účast na jejich turnaji v Praze příští víkend. Nasedli jsme do našich odpočatých aut a motorek a vyrazili na 1000 km dlouhou cestu domů. Dorazili jsme všichni v pořádku.

Chtěl bych za realizační tým všem poděkovat za účast, přátelství, dobrou náladu a vynikající vzorky svých pěstitelských úspěchů a vyslovit přání, aby toto spojení Moravskoslezských veteránů dále pokračovalo.