^{Zpráva z II.ročníku Havířovského krocana}
  Národní zástupce českých veteránů v EGOR Andrej Hronec sepsal zajímavou zprávu pro ostatní pražské veterány, kteří lov Havířovského krocana letos nezařadili do plánu. Zprávu zveřejňujeme bez doprovodných fotografií, ty si však můžete vyhledat podle odkazu v závěru článku.

    V sobotu 16.4.2005 se konal II. ročník Havířovského krocana pro rugbyové veterány a poprvé mělo jít o turnaj s mezinárodní účastí a taky s účastí několika jednotlivců z Prahy. Jejich přesný počet nebyl dopředu znám, avšak vzhledem k tomu, že akce nebyla zařazena do Slávkova kalendáře a případní zájemci dostali občas odpověď, že do Havířova se nejede, nedala se očekávat přehnaně vysoká účast. Nicméně den předtím jsem se telefonicky domlouval s Jirkou Světlým-Potápkou a s Robertem Kienem, kteří oba slíbili, že přijdou, a tak se stalo věcí cti dostavit se také.
    Vlak odjížděl z Hlavního nádraží v sobotu v 4,30 ráno. Vzhledem k tomu, že jsme si dali sraz ve 4,00 a noční tramvaj měla odjezd v 3,06, bylo nutno nastavit budíček na 2,20. V brzkých ranních hodinách bylo v Praze překvapivě živo. Na konečné na Spořilově zavírala hospoda První pivní tramway a vyvrhla do tmy hloučky potácejících se individuí, z nichž některé taky zamířily čekat na můj noční spoj 56. Na I.P.Pavlova bylo živo jako ve dne. Stejně tak v hale Hlavním nádraží, kam jsem dorazil se slušnou rezervou. Kolem čtvrté se zjevil Robert a nebylo již cesty zpět. Chvíli jsme čekali, ale bylo jasné, že Světlík nezvládl asi změnu polohy z horizontální na vertikální. Zakoupili jsme tedy zpáteční lístek za 500,- Kč a vydali se do vlaku. Cestovali jsme v kupé, spolucestující se střídali, cesta ubíhala v polospánku, ve chvílích bdělosti spřádali jsme plány o společném tažení vyhlášenou ostravskou Stodolní ulicí, jež nás měla čekat na závěr turné za zhruba 24 hodin. Do Ostravy-Svinova jsme dorazili se zpožděním v 9,15, ale spoj do Havířova byl akorát přes perón, takže jsme se usadili a vlak se rozjel. A už volal Karel Gaman, zda jsme na cestě, jo, hlásím, moc nás není, družstvo asi sami nesložíme, nevadí, řekl Karel, můžete hrát za nás nebo za Olomouc, ještě poradil, jak z nádraží na hřiště… V 9,45 jsme dorazili na sluncem zalité havířovské nádraží, autobus č. 9 akorát přistavil a už jsme jeli, na stanici Nemocnice vystupovat, kde je tu rugbyové hřiště? ptáme se koljdoucí paní – No nevím, akorát hřiště na minigolf je tudy, hmmm, šli jsme tím směrem, minigolf jsme neviděli, ale krásný pažit a hrdě vztyčená háčka nás utvrdily, že jsme dorazili na správné místo.
    Na hřišti už se to mydlilo, hrála Ukrajina s Havířovem, zářivé žlutomodré a červenobílé dresy se proháněly po zeleném pažitu, na kraji trénovali Poláci v černém a kombinovaný moravský tým v modrých vyškovských dresech. Srdečně jsme se pozdravili s Oldboysáky z Olomouce a Vyškova a za chvíli se převlékali v jejich šatně. Turnaj probíhal zdařile, výsledky a průběh jsou dobře popsány jinde – ve zprávě Karla Gamana na rugbyunion.cz i na klubových stránkách RC Havířov (viz odkazy). Zahráli jsme si s Robertem dobře, Robert standardně v 2. řadě, já prostřídal tři posty v třech zápasech (nejdřív ve 2. řadě, pak na pilíři a proti domácím na vazači).
    První zápas skončil 5:5, ukrajinský roj svou vahou budil respekt, pak jsme nastoupili my proti Polákům z Poznaně a jiných měst. První půlka se nám nevyvedla, ještě jsme se sehrávali (0:8), druhou už jsme vyhráli, celkově prohráli 5:8, škoda, že jsme rozehrávali trestňák z místa před háčkem místo jistého kopu, tři body navíc by se šikly…
    V druhém utkání na nás nastoupili Ukrajinci a nehráli vůbec v rukavičkách. Ale když jsme ukázali, že po sobě šlapat nenecháme, povedly se i dva úniky a minutu před koncem jsme vedli 10:0, - ouha, chvilka zaváhání dovolila hostům snížit na 10:7, což jak se ukázalo, nás připravilo nakonec o druhé místo.
    Poslední utkání jsme vybojovali s domácími, ale žádný ze soupeřů se nezaradoval z položené pětky. Nakonec jsme se ale radovali na hřišti všichni, že už to máme za sebou a můžeme svlažit vyprahlá hrdla dobře ošetřeným radegastem… V posledním utkání turnaje vedli Poláci nad Ukrajinci 5:0, pak bylo srovnáno na 5:5 – pořád nám to stačilo na 2. místo, ale zvrat Ukrajinců byl dokonalý: výhrou 10:5 nás přeskočili v pořadí při stejném počtu 6 bodů a jejich lepším skore.
    Nadmíru srdečný třetí poločas se vyvedl - hlavně dokud sluníčko příjemně hřálo, hned tři slovanské jazyky mezi sebou vesele šveholily, pípa se nezastavila a taky prodejce opékaných kuřat dnes rozhodně neprodělal, avšak vydatnou smršť ukrajinské zubrovky vystřídala ke konci krátká dešťová přeháňka, která zahnala veterány pod stan a některé už i pomalu domů. Robert musel odjet taky a z domluvené společné návštěvy Stodolní ulice v Ostravě mi tak odpadl parťák. Ještě že se mě ujal Láďa Bobi Kozubík a zavedl do svého oblíbeného angolského baru, za což mu díky. Stodolní ulice tak byla důkladně prozkoumána a lze doporučit jako standardní důstojné vyvrcholení návštěvy severní Moravy... Studie proveditelnosti návštěvy Stodolní po absolvování náročného turnaje tedy dopadla dobře.
    Tuto (zcela subjektivní a objektivně nepochybně zpochybnitelnou) zprávu podávám pražským rugbyovým veteránům, kteří při pohledu na předpokládaný časový itinerář (4,30 odjezd z Hlavního nádraží) jen hlavami zakroutili a nevěřícně pronesli: MISSION IMPOSSIBLE! Lze tedy doufat, že jsme s Robertem svou misi předsunuté či průzkumné jednotky splnili a že už příští rok přinese své ovoce v podobě početnější výpravy Old Boys Praha v nočním rychlíku do Havířova…
    Srdečný dík Karlu Gamanovi a všem havířovským pořadatelům za tuto skvělou akci! Všechny účastníky zdraví OndraH a těší se, že příští rok (pokud zdraví dovolí) zase přijede… Rugby zdar!

Fotografie:
http://album.olympus.cz/PhotoGallery/public/pMain.asp, zde kliknout na Alba uživatelů, vyhledat Hronec Andrej a zde kliknout na složku Havířovský krocan.

Na závěr malý kviz – šance hlavně pro znalce Stodolní z pořadatelského klubu jako Láďa Kozubík apod.:
V jakém baru ve Stodolní ulici byla pořízena tato fotografie? Vítěz kvizu, tedy ten kdo první správně zodpoví tuto otázku - obdrží zdarma konzumaci 1 metru piv u tohoto baru při příležitosti příštího ročníku Krocana –  samozřejmě ovšem, při splnění 2 podmínek: 1) 3. ročník Krocana se uskuteční a zdravíčko mi dovolí se jej aktivně zúčastnit a 2) bar bude obsluhovat stejná obsluha jako při pořízení tohoto snímku :)